Fotbal je hlavně pro lidi, říká Martin Čejka

Nejdříve bych chtěl pozdravit a hlavně poděkovat všem co mi poslali hlas. Na nedělní zápas jsem se velice těšil, je to pro mě srdcová záležitost, protože jsem 9 let hrál za SK Lesonice, než se spojili s Martínkovem a vytvořili FK Podhorácko. Vetšinu kluků co tam ještě hrají dobře znám a nečekal jsem lehký zápas, vzhledem k tomu, že se hrálo pro nás v nezvyklý čas, tak jsem z toho měl trošku obavy, nicméně to byl zápas, který se nám vydařil od začátku až do konce. Hned z rána se nám plnila pokladnička za pozdní příchody a nedodržení životosprávy a po dlouhé době jsme se až na malé vyjímky sešli v plném počtu a trenér Račák měl konečně z čeho vybírat. Do brány šla jistota v podobě ostříleného matadora Lubomíra Vejmělka. Do obrany se nám vrátil kapitán Jirka Pojer. Stoperskou dvojici omladil Petr Vejmělek (smích). Do útoku se po dovolence s delfíny vrátil Tomáš Čermák a po dlouhodobém zranění se na středu zálohy objevil Kuba Rambousek. Hned od začátku zápasu jsme diktovali tempo a zaslouženě vedli do poločasu 3:0. Soupeř nám nechával hodně prostoru, čehož jsme dokázali náležitě využít a byla jen otázka kolik branek nakonec dáme. Oproti předešlím zápasům, kde jsme tuším z pěti zápasů nedali ani gól a neproměňovali šance, tak nám tam tentokrát spadlo skoro vše.

Já nerad hodnotím svůj výkon, raději to nechávám na trenérovi. Většinou hrávám na stoperovi, nebo chytám a útok byl pro mě tak trochu odměnou (smích). Po prvním poločase kdy jsem zahodil vyloženou šanci jsem si říkal, jestli nemám jít spíš na svůj post, ale trenér mě ujišťoval, že to půjde a měl pravdu a během 15min mi to tam v druhém poločase 3x spadlo ani skoro nevím jak (smích).

Branky jako takové nebyly nic extra. Jedenkrát hlavou z rohu a dvakrát jsem se ocitl sám před brankářem. Spíše bych vyzdvihl akci, kdy jsem dostal geniální přihrávku od Tomáše Kuthana mezi obránce a pak už to bylo snadný (smích). Prostě to tam nějak padlo. A co se týče hattricků, tak jsem to nikdy nepočítal. Nicméně za Přibyslavice to byl můj první. (radost)

V Litohoři očekávám vyrovnaný souboj, ale pevně věřím, že se opět sejdeme v hojném počtu a navážeme na dobrý výkon z posledního utkání a zvítězíme.

Rád jsem kopal do balónu, tak mě naši přihlásili do tehdejší Horácké Slávie Třebíč (dnešní HFK), poté jsme hostoval v Borovině a v době, kdy se kluby sloučili jsem skončil. V 15ti letech mě kamárádi oslovili, ať jdu za nima hrát do Trnavy B, kde jsme zůstali tuším jen jednu sezónu. Zde jsem se naučil prohrávat (smích). Po sezóně Béčko v Trnavě zrušili pro neuspokojivé výsledky a zrovna v té době hledali v Lesonicích nové hráče, tak jsme tam založili B tým. V Lesonicích jsem působil 9 let a na podzim to bude 5 let co hraji v Přibkách. Taky nesmím zapomenout na hostování ve Vladislavi , kde jsem hrál za dorost.

Měl jsem rád Ronaldinha. To byl hráč co bavil lidi a fotbal je hlavně pro lidi! Ze současnosti asi Messi.

Fandím útočnému fotbalu, jinak nejsem zarputilý fanoušek žádného klubu.

Rodina, pc hry, karty a samozřejmě fotbal.

Žádný vyhrazený žánr nemám, ale mám rád Marvelovky.

Vše co mi manželka uvaří a k pití vodu. Kecám samozřejmě pivko (smích).