Nálada v kabině je skvělá. Náš tým si věří a jdeme si jistě za postupem, říká hráč kola Karel Pícha

Doufal jsem v nominaci, jelikož se mi zápas na Borku velmi povedl a tamní hřiště mi vyhovuje, nejenom že jsem sám skóroval, ale na ten první jsem i asistoval. Ale samotnou výhru hráče kola jsem nečekal.

Můj gol byl velmi jednoduchý, náš gólman Václav Roden chytil soupeřovu šanci a já se okamžitě rozběhl směrem k soupeřově brance a jeho výkop mne našel velmi přesně, i když musím podotknout, že stoper domácích kvůli svítícímu slunci udělal chybu a míč podskočil. V tu chvíli jsem mohl jít sám na bránu, ale tak nějak jsem se zamotal a obránce mě ještě na hranici velkého vápna doběhl. Poté jsem slyšel brankáře domácích, jak křičí "půjde na pravou, půjde na pravou" a tak jsem přešlápl nohou směrem doprava a míč si hodil na svoji slabší levou nohu, střela se mi ale povedla a šla přesně k přední tyči branky, kam neměli šanci se dostat ani dlouhé nohy domácího brankáře.

Nálada v kabině je skvělá. Náš tým si velmi věří a jdeme si jistě za postupem, i když samozřejmě žádného soupeře nepodceňujeme, protože už se nám to jednou vymstilo.

Parta je vážně skvělá. Lepší jsem v žádném jiném týmu neviděl. Nikdo si na nic nehraje a vždy si po každém zápase jak domácím, tak venkovním sedneme, popovídáme a dáme pivko. Musím říct že každý v naší šatně je velmi vtipný, protože si střílíme všichni ze všech, ale největší komici jsou podle mne asi Pavel Kříž a Zdeněk Gregor. Po zápase za to bere asi cely tým. (smích)

Zápas s Boršovem bude naše sestava oslabena, jelikož nám budou chybět důležití hráči ze základu a také já, ale náš tým je velmi silný a každý člen za to dokáže vzít a urvat vítězství pro tým, ale strach z toho ze nás Boršov na podzim porazil nemáme.

K fotbalu jsem se dostal díky taťkovi a hrál jsem jako malý jenom pod jeho trénováním v Horním Dvořišti..a odtud jsem přešel do Spartaku Kaplice, kde mám velmi krasné vzpomínky.

Fotbalu věnuji velkou část svého času, ale zbytek trávím samozřejmě ve škole a se svojí přítelkyní.

Můj nejoblíbenější hráč je Ronaldo, ale jako svůj vzor bych si spíše vybral Modriče.

Přál bych to samozřejmě Ronaldovi (smích), ale pokud by ho vyhrál Salah nezlobil bych se, i když uvidíme co ještě předvede během finále ligy mistrů a mistrovství světa.

Skvělých vzpomínek mám spoustu, ale mezi tu nejúžasnější bych asi zařadil když jsem hrál v Dynamu v přípravce, tak zavádění hráčů na stadionu v Budějkách, ale to se ještě hrála první liga. (smích)