Petr Ender - Milan, když zapojí svoji rodinu, tak Oldřišov nemá šanci

27.10.2017 07:38 Tomáš Holata

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 12. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Kdo je tím vítězem? Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde. Na své loňské vítězství navázal hráč Darkoviček Petr Ender.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Dobrý den, gratuluji k druhé výhře v hlasování o hráče kola. Jak jste se dozvěděl o své nominaci?

Dobrý den, děkuji. O své nominaci jsem se dozvěděl od Milana Dudy, hned po ukončení utkání.

Tradiční otázka, jak jste motivoval ty, co pro vás hlasovali?

Nemusel jsem nikoho motivovat. Dal jsem si odkaz na Facebook a přátelé, kamarádi, známi se už o to postarali. (úsměv) Všem ještě jednou moc velké díky.

Kdo je největší hecíř při hlasování?

Tak tady to je jasná odpověď – Milan Duda. Milan, když zapojí svoji rodinu, tak Oldřišov nemá šanci. (smích)

Už se ozval pokladník, jakou odměnu budete muset přinést do šatny?

Dobrá otázka. Pokladník jsem já. (úsměv) Blíží se zima, vidím to na tekutý svetr… to už asi každý ví.

Pojďme na sobotní derby s Hatí. Těsná výhra 1:0. Popište pro naše čtenáře zápas.

Nebylo moc na co koukat. Hrálo se většinou po šestnáctky. Když už jsme si vypracovali vyloženou šanci, tak nám nebylo přáno. Doslova se v koncovce trápíme. Druhý poločas byl z naší strany špatný. Hráli jsme proti deseti, ale Hať byla lepší, více držela míč na svých kopačkách. Hrozili hlavně po standardních situacích, ale to jsme si naštěstí pohlídali.

Jak byste popsal vaši rozhodující trefu?

Měli jsme rohový kop. Šel jsem jako vždy na přetažený centr k zadní tyči. Hráč co mě měl hlídat, tak si mě moc nevšímal. Zkusil jsem naběhnout na malé vápno, centr propadnul a odrazil se od mé holeně přímo do brány. Stálo při mně štěstí.

V zápase padlo poměrně dost žlutých karet a jedna červená. Čím si vysvětlujete tak vyhrocené emoce?

Je to derby. I já byl více motivovaný. Vždy to tak bylo a bude, když se utkají tyto dva týmy proti sobě. Přispěl k tomu i rozhodčí, který se nebál rozdávat karty.

Jak jsem hovořil s Milanem Dudou, tak říkal, že obrana byla jak ocelová zeď. Jak vy sám hodnotíte svůj výkon?

Můj výkon hodnotím kladně. Jinak to ani nejde. Hraji v obraně, udržíme nulu. Soupeř neměl snad žádnou vyloženou šanci. A třešnička na dortu byl můj rozhodující gól.

V právě probíhající sezóně jste zatím sedmí. Jak jste zatím spokojeni s umístěním?

Já spokojený nejsem. Mohlo by to být lepší. Když nás bude stále chodit na trénink tolik, kolik nás chodí, tak na lepší umístění nemáme.

Kam sahají vaše ambice pro tuto sezónu?

Nemáme žádné ambice. Jdeme od zápasu k zápasu a uvidíme, na co máme.

O víkendu zajíždíte na hřiště dosud suverénních Bolatic. S jakou taktikou půjdete do zápasu?

Tak to vám neřeknu, soupeř si to přečte a bude na nás připraven. (smích) Ale jsem přesvědčen, že umíme každého potrápit a snad to tak bude i v Bolaticích.

Celou kariéru jste zatím strávil v Darkovičkách. Nelákalo vás někdy změnit dres?

Nelákalo, tady jsem spokojený.

S kým si v mužstvu nejvíce fotbalově rozumíte a proč?

Asi s Vernerem (Lukáš Lička). Spolu jsme začínali hrát fotbal za žáky a táhneme to do teď. Je to nějakých 25, 26 let zpátky co jsme začínali, takže jsme toho spolu hodně zažili.

Čeho byste chtěl ještě ve fotbale dosáhnout?

Nastoupit za Darkovičky A tým, vedle mého kamaráda Patrika Adamčíka a rozhodnout zápas. (smích) Tím bych nad ním vyhrál pivo a mohl bych ukončit spokojeně kariéru. (smích)

Máte nějaký předzápasový rituál, který pravidelně dodržujete?

Nemám a také jsem nikdy neměl.

Čím se živíte v civilním životě?

Pracuji už hodně let v tiskárně.

Autor: Tomáš Holata