Gól jsem nedal už věčnost, říká Jan Skryja

Vítězem hlasovací soutěže Hráč kola se stal Jan Skryja z Pyšele, který pomohl dvěma góly k výhře nad Vladislaví. Nyní si s vítězným hráčem přečtěte celý rozhovor.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Honzo, gratuluji ti k vítězství v naší anketě a zeptám se jaký byl zápas s tvého pohledu?
Děkuji. Dle mého názoru to byl zápas o prvním gólu. První půlhodinu se hrál opatrný fotbal a oba týmy cítily respekt ze soupeře. Vladislav byla od první branky zlomená, dávala nám více příležitostí k protiútokům a my je chladnokrevně proměňovali. I obrana předvedla velice koncentrovaný výkon a útok Vladislavy úplně vymazala ze hřiště. Polovinu našich gólů nastříleli střídající hráči, takže je nutné pochválit i trenéry za zvolenou taktiku.
Jak jsi byl spokojený se svým výkonem?
Se svým výkonem jsem byl velice spokojený. Mým úkolem bylo pokusit se nahradit našeho středopolaře Ondřeje Tůmu, který na zápas nemohl dojít. Ze začátku jsem se trochu ztrácel, ale první gól mi zvedl sebevědomí a už se mi hrálo skvěle. Na tomto postu jsem hrál často i v Heřmanicích, odkud jsem do Pyšela přestoupil. Gól jsem nedal už věčnost. Po zápase jsem v kabině klukům říkal: "Zapamatujte si to, protože teď zase dva roky nic."
Která s tvých dvou branek byla nejvydařenější?
Nevím, zda zdařilejší, ale důležitější byla určitě ta první, protože nás poprvé poslala do vedení a výrazně ovlivnila průběh zápasu. Hystericky jsem zakřičel na Jirku Höfnera o přihrávku a ten mě krásnou kolmicí poslal do náběhu proti gólmanovi. Když jsem proti němu běžel, vůbec jsem nevěděl, která bije. Většinou zpanikařím i před prázdnou bránou na tréninku. V zápase jsem v takové situaci byl naposledy v přípravce. Zavřel jsem oči a nějak do toho "plácnul". To potom rozhodlo celý zápas.
Nyní vás čeká zápas v Třebelovicích. Co od zápasu očekáváš a jaký výsledek vás uspokojí?
Zde je moje odpověď velice jednoduchá. Myslím si, že tentokrát už poznáme realitu a těžce narazíme. Jako vždy... (Zdravím Standu Dvořáka, úsměv)
Kdo tě k fotbalu dovedl? A kde všude jsi působil?
Moji spolužáci někdy v třetí třídě. Za žáky jsem hrál rok v Tasově a další tři ve Velkém Meziříčí. Starší žáky a dorost jsem hrál v Pyšele. Za muže jsem nastupoval několik let v Dolních Heřmanicích. Mužský fotbal se tam ale rozpadl a tak ze mě byl volný hráč. Do Pyšela mě tak v létě naverboval Filda Dvořák, když jsem si v Tasově kupoval rohlíky.
. Máš oblíbeného fotbalistu?
Mesut Özil, Cristiano, Luka Modrić a poslední dobou žasnu nad výkony Marca Asensia.
Kterému fotbalovému klubu fandíš?
Realu Madrid a Arsenalu. V české lize mám také oblíbený klub, ale neřeknu který, protože bych pak přišel o 50 % hlasů, kdybych se ještě někdy dostal do sestavy kola.
Jaké máš koníčky?
Kromě fotbalu se ještě věnuji stolnímu tenisu, který hraji za Dolní Heřmanice. Dále rád kempuji, jezdím na tábory, chodím po horách a sleduji filmy.
Který filmový žánr vyhledáváš?
Žádný takový nemám. Sleduji skoro vše, co jde do kin, která navštěvuji velice často.
Tvoje oblíbené jídlo a pití?
Pořádný kus vepřového steaku a na pití mám nejraději asi nějakou limču.

Autor: Radim Procházka

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.