Gratuluji k výhře o hráče kola. Jak jste se dozvěděl o své nominaci?
Abych pravdu řekl, tak jsem o žádné nominaci ani nevěděl. Pak mi ale ve středu přišla sms zpráva od mého spoluhráče, že jsem vyhrál hlasování o hráče kola, což mě překvapilo.
Kde jste sháněl podporu?
O to se postarali kluci z kabiny, za což jim patří mé veliké díky.
Kdo je podle vás největším hecířem při hlasování?
To opravdu nevím. (smích)
Jakou sazbu máte vypsanou při výhře? A je pokladník přísný při jejím výběru?
Vypadá to tak, že mě to bude něco stát. (smích)
Pojďme k sobotnímu zápasu s Oldřišovem. Zkuste na ho popsat.
Cílem byl určitě si odvézt tři body, ale nezačali jsme zápas moc dobře. Po našich chybách jsme dostali rychle dva góly. Tato skutečnost nás ale nepoložila, abychom nadále bojovali, hráli svou tým, a hlavně se semkli jako tým. Zlepšili jsme hru a těsně před poločasem po chybě jejich gólmana snížili skóre. V tu chvíli jsme si v šatně řekli, pojďme to otočit a odvést si z Oldřišova všechny body. To se nám po rychlých brejcích povedlo otočit. Velké díky našemu kapitánovi, který nás neustále burcoval, a klukům z áčka, kteří nám přijeli fandit.
Věřil jste po půlhodině, kdy jste prohrávali o dvě branky, že to se vám to podaří takto otočit?
Vždycky věřím, že když má tým sílu, tak se dá otočit všechno.
Kde se vzala ve vašem týmu síla skóre otočit?
Vždycky se snažím hrát, to co umím. Hodně nás nakopl ten první gól. To nás pak všechny hnalo za tím skóre obrátit, což se nám vskutku podařilo. A všem patří díky za bojovnost.
Vy sám jste vsítil dvě branky. Jakým způsobem padly?
První branka padla po chybě brankáře, který se nestihl vrátit zpátky do kasy, a já si řekl že to zkusím. Sice to bylo asi čtyřicet metrů, ale naštěstí to tam spadlo, i když jsem tomu nevěřil. (smích) Druhý gól byla krásná přihrávka od beka po lajně, kdy jsem se dostal do samostatného úniku, a už to bylo poměrně jednoduché poslat míč po zemi k tyči.
Popište našim čtenářům vaši kariéru.
Řekl bych, že není moc co popisovat. Začal jsem v 15 letech v dorostu v Háji ve Slezsku, kde jsem působil až do mužů. Pak jsem šel na chvíli do Třebovic. Po krátké době jsem se přesunul do Píště, kde jsem dva roky vydržel. Po těch dvou letech jsem si dal chvíli od fotbalu pauzu. Po nějaké době mi začal fotbal chybět, a já se objevil v dresu Brušperku. Odtud jsem už zamířil do Darkoviček.
Prošel jste několika kluby. Kde se vám líbilo nejvíc a proč?
Všude byly dobré a zlé časy, takže těžko posoudit, kde bylo nejlíp.
Jaký vítr vás zavál do Darkoviček?
Zcela náhodou mě vzal můj nejlepší kamarád Petr Kremzer na trénink Darkoviček, ať si s nimi zajdu zahrát. Trenérovi jsem se líbil, tak jsem to tu zkusil.
Letos jste zatím za áčko nenastoupil. Jaký je podle vás hlavní důvod?
Těžko říci. Tým šlape, a asi není potřeba nic měnit.
Jaký je váš největší fotbalový zážitek?
Nějaký extra zážitek asi nemám. (smích)
Jaké jsou vaše záliby, a jak trávíte svůj volný čas?
Největší záliba je určitě fotbal a futsal. Navíc věcí už čas nemám. Dále rád trávím svůj volný čas s přítelkyní a rodinou.