Jan Růžička válel za Bohemku v první lize. Teď mu patří vůdčí role ve Vltavínu

Nejlepším hráčem vloženého 16. kola byl čtenáři zvolen Jan Růžička z Loko Vltavín. Největší část fotbalové kariéry spojil s pražskými Bohemians, se kterými zažil boje v nejvyšší soutěži. Hrál ale i v Čáslavi, na Vyšehradě a postup z FNL vykopal v Karviné. Následně ale zamířil do třetiligového Vltavínu a i přes ukončení působení v profesionálním fotbale si angažmá pochvaluje.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Máte za sebou i působení v první lize. Na jaký okamžik nebo zápas odtud nikdy nezapomenete?
Určitě na první ligový start za Bohemku v Liberci, který představoval splnění takového dětského snu. Potom na každé derby s pražskými “S”, ať už se hrálo v Ďolíčku, na Letné nebo v Edenu. Vždy byla fantastická atmosféra, spousta lidí, televizní kamery, člověk si to opravdu užíval.
Loni jste opustil druhou nejvyšší soutěž a ukončil život profifotbalisty. Proč jste se tak rozhodl?
Samozřejmě jsem chtěl i nadále pokračovat s profesionální kariérou. Vyhráli jsme s Karvinou Fotbalovou národní ligu a těšil jsem se na nejvyšší soutěž, bohužel to z určitých důvodů nevyšlo a s vedením klubu jsme se nerozešli zrovna v dobrém. Sháněl jsem tedy angažmá, a i když nějaké nabídky z druhé ligy byly, rozhodl jsem se nakonec pro Loko Vltavín.
Jak jste tu změnu zvládl, nestýská se vám po životě fotbalisty?
Pro většinu sportovců ten odchod z profi soutěží asi není úplně jednoduchý a každý se s tím musí nějak poprat. Já myslím, že jsem to zvládl celkem dobře, i díky rodině, která mě vždy podporovala a bez které bych se možná ani na prvoligové trávníky nikdy nepodíval. Jim patří velký dík za to, že jsem mohl dělat to co mě baví a ještě se tím živit. Takže určitě na to období rád vzpomínám, ale že by se mi vyloženě stýskalo, to ne.
Zamířil jste do Vltavínu, ve kterém jste předtím nikdy nepůsobil. Co mluvilo v jeho prospěch?
S panem Neubergem jsem byl v kontaktu již během mého působení v Karviné, takže jsem o zájmu Vltavínu věděl delší dobu. Výhodou samozřejmě bylo i to, že to mám kousek od domova a navíc se na Lokádě hrál vždy dobrý fotbal, což potvrzují i výsledky posledních let. Lákalo mě to, prostředí jsem znal dobře, několik zápasů jsem na hřišti Vltavínu odehrál v mládežnických letech nebo později v rámci Letního poháru města Prahy. A u týmu působí několik let Tomáš Freisler, se kterým jsem v Bohemce kdysi hrával, mohl jsem to s ním zkonzultovat, což bylo také plus.
Jaký klub jste našel ve Vltavínu?
Velice kvalitní, ambiciózní. Tým má vítězného ducha a s porážkou se jen tak nesmíří, což se prokázalo již několikrát, kdy jsme byli schopni otočit nepříznivý vývoj utkání. Docela mě překvapila také tréninková intenzita, která je srovnatelná s profesionálními kluby a občas se trenérů ptám, jestli je to opravdu amatérská soutěž (úsměv). Musím říct, že i lidi, co jsou v klubu, od hráčů, po celý realizační tým a vedení, jsou výborní a vytvářejí správnou atmosféru. Je vidět, že tím žijou a drží při sobě.
Jste čerstvým ženáčem, jak vám to změnilo život? Fandí manželka fotbalu?
Jelikož jsme svoji jen pár týdnů, tak zatím opravdu žádnou změnu spojenou s prstýnkem nepociťuji (úsměv). Všechno klape, tak jak má a jsme šťastní. Manželka je z fotbalové slávistické rodiny, takže fotbalu rozumí a se občas hecujeme, nejvíc když se hraje vršovické derby. Podporovat chodí i s našimi příbuznými, když jim to čas dovolí a jsem vždycky rád, když je můžeme potěšit vítězstvím.
Dříve jste nastupoval na pozici obránce, teď ve středu zálohy. Jak novou roli zvládáte?
Není to pro mě nic nového, vyrůstal jsem jako střední záložník. Postupem času, s přesunem mezi dospělé, jak se měnili trenéři v klubech, mě začali využívat v podstatě kdekoliv v sestavě, takže je ze mě takový univerzál. Nemám s tím problém, a záleží na trenérovi, na jakém postu si myslí, že budu nejvíce prospěšný pro tým.
Ač je vám jen třiatřicet, v týmu patříte k těm nejstarším. Berete na sebe vůdčí roli?
No, k nejstarším v týmu patřím už tak tři roky, ať jsem byl v Bohemce, Karviné nebo tady ve Vltavíně (úsměv). Holt mládí má zelenou, což je jedině dobře. A samozřejmě je na těch starších hráčích, aby na sebe brali zodpovědnost, ale také šli příkladem a dokázali třeba i poradit.
Vedete tabulku. Kde je vaše největší síla?
Je za námi jen pár kol, ale jsme rádi, že hrajeme nahoře, což je náš cíl pro celou sezonu a věříme, že se nám to bude dařit i nadále. Jsou tu velice dobří fotbalisté, pokud budeme hrát vždy naplno a vzájemně se podporovat, můžeme porazit každého.
Teď vás čeká utkání o první místo s Chrudimí. Ta vyhrála 7:0. Máte z tohoto výsledku respekt?
Chrudim hraje nahoře každý rok, určitě má svoji sílu a kvalitu. Nám se podařilo v minulém ročníku vyhrát oba vzájemné souboje a určitě si budeme věřit i teď, navíc v domácím prostředí. ČFL je ohromně vyrovnaná soutěž, co jsem stihl poznat, je třeba mít respekt ke každému soupeři a nic nepodcenit.

Autor: Michal Špírek

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.