Při posledním zápase jsem dost litoval, že nemám kopačky s sebou, říká trenér Hodějovic Saiko
První kolo mají za sebou III. třídy na Českobudějovicku a my jsme vyzpovídali nového trenéra Nových Hodějovic, dvaačtyřicetiletého Oldřicha Saika. Ten jako člen výboru nechtěl nechat dospělý fotbal v Hodějovicích na holičkách a proto se ujmul kormidla sám a nebude to mít v sezóně se svými hráči vůbec jednoduché. Tréninková morálka týmu šla nahoru ihned po jeho příchodu, na výsledky bude třeba ještě počkat. Jestli se ale hráči přiblíží jeho bojovnosti, kterou sám na trávníku vždy předváděl, nemusí se fanoušci obávat dalšího fiaska v nadcházejícím ročníku.
Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Po sezóně se řešilo, kdo se stane trenérem N. Hodějovic. Nakonec jste to vzal vy. Jak se to přihodilo?
Přihodilo se to tak, že i přes velkou snahu výboru, jehož jsem členem, se nám nepodařilo sehnat trenéra a hrozilo, že stejně jako na jaře budou naši muži bez trenéra. No, a jelikož jarní působení ve III. třídě, kdy se naši muži trénovali sami, nedopadlo vůbec dobře, prohodil jsem něco v tom smyslu, že pokud neseženeme trenéra, tak to na podzim vezmu. To jsem si ještě myslel, že nějakého trenéra seženeme…
Berete to jako pomoc Hodějovicím nebo jste se na roli trenéra těšil a bral to jako výzvu?
Beru to jako pomoc i jako výzvu. Jako pomoc to beru v tom, že si myslím, že další sezonu bez trenéra by naši muži nemuseli přežít a v Hodějovicích s velkou fotbalovou historií od roku 1933 by tak mohl dospělý fotbal skončit. A výzvou pro mě je, vrátit klukům radost z fotbalu. Chci, aby zase rádi chodili na tréninky a zápasy, a když už přijdou, tak aby do toho dali všechno. To mi poslední roky u našich chlapů chybělo…
Tréninková účast je poměrně solidní, z toho určitě musíte mít radost.
Zatím to vypadá lépe než na jaře, ale pořád jsme v prázdninovém a dovolenkovém režimu. Uvidíme v září.
Inspiraci pro tréninkové jednotky čerpáte z internetu, jaké evropské kluby v Hodějovicích napodobujete?
(Smích) Je pravda, že jsem zařadil pár cvičení, které se jmenují např. dortmundská rozcvička nebo mé oblíbené skotské běhy, ale že bychom napodobovali nějaký konkrétní klub, to ne. Složení tréninků, čerpám na internetu nebo ze starých poznámek ještě z fakulty. Většinu herních cvičení si ale upravuji a překresluji, aby se to dalo aplikovat pro náš styl hry a pro III. třídu.
Jak to snáší samotní hráči, když plní cvičení za cvičením a nejdou si jen kopnout „báčko“?
To je spíš otázka na ně. Snažím se trénink prokládat i něčím zajímavým a zábavným, aby je to bavilo. Také se snažím hráčům vysvětlovat, proč některé nácviky děláme tak, jak je děláme. Zkrátka, aby o té situaci přemýšleli a snažili se tu situaci představit, jako by byli v zápase. Někdy se mi to daří více, někdy méně, ale dosavadní celkem dobrá účast na trénincích je snad známkou, že to kluky baví.
Vstup do soutěže nebyl z nejpovedenějších, co vám první zápas ukázal?
Ukázal mi, že jsem před zápasem nedostatečně vysvětlil taktické pokyny při přebírání hráčů, z čehož padly dva rychlé góly a to už se pak těžko dostáváte zpátky do zápasu.
Jste hodně nervózní při utkáních, kdy se musíte pohybovat u střídaček a nemůžete dění na hřišti sám ovlivnit?
Nervozitou bych to nenazval, ale při posledním zápase jsem dost litoval, že jsem si s sebou nevzal kopačky a nemohl tak předávat taktické pokyny hráčům přímo ze hřiště.
Máte dané cíle, co se týče umístění nebo bodů po podzimu?
Můj cíl je, aby kluci při zápasech bojovali naplno jeden za druhého, aby se nebáli hrát i za cenu, že se to někdy nepovede a hlavně, aby měli zase radost z fotbalu. Výsledky pak přijdou samy…
V trenérské roli figurujete i u dětí. Se kterou kategorií se vám pracuje lépe?
V Hodějovicích trénuji předpřípravku a jsem velmi rád, že se nám daří díky nadšení všech trenérů mládeže rozšiřovat řady dětí. Letos se nám trenérský tým mládeže zdárně rozrostl, z čehož mám také velkou radost. Cítím se hlavně trenérem dětí, a to že jsem si k tomu teď přibral muže je jen výsledek situace, která u nás nastala. Pevně věřím, že se nám podaří co nejdříve sehnat trenéra a já se budu moci dětem zase naplno věnovat…
Autor: Petr Hrubý
Komentáře
Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.