Rozhovor s hráčem 28. kola Martinem Morchem z Chrástu: Budu muset spoluhráčům zaplatit pivo!

Dostal 46 procent hlasů. Martin Morch (41) z Chrástu prý ale titul Hráč kola docela čekal, I když o to ale příliš nestál. Prý bude muset spoluhráčům zaplatit pivo. Právě proto mu prý dávali hlasy. 

_

Martin Morch (41)

Klub: Čechie Chrást

Post: Obránce

Narozen: 14. 10. 1973

Číslo dresu: 2

 

Předchozí kluby: TJ Avia Čakovice, Domousnice, Loko VLTAVÍN, TJ Sokol Libiš, TJ Slavia Louňovice, Všenorský SK, Slavoj Hloubětín, TJ Sokol Ledčice.

 

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Jste čtvrtým hráčem z Chrástu, který vyhrál hlasování čtenářů. Jak si to vysvětlujete?
„To víte… Jsem nejstarší v týmu a oni potřebují, abych zaplatil tradiční dva metry. Aby bylo co pít… Ale je skvělé, že jsem tu cenu získal. Chtěl bych poděkovat rodině, také i spoluhráčům a zvláštní poděkování patří trenérům za projevenou důvěru. Věřím, že je ani příště nezklamu.“
Šéf klubu pan Křivský mi rovnou dal na vás telefon, už když jsme se bavili, že vás zařadíme do jedenáctky kola. Jak kdyby to tušil…
„To chápu. Tak když se někdo dostane do jedenáctky, tak je to pak rychlé…“
Je snad v Chrástu nějaké lepší připojení na internet?
„Tak to vlastně ani nevím. Z Chrástu nepocházím. Zeptejte se lidí.“
Tušíte, kdo všechno dával hlasy?
„Mají v tom asi prsty hlavně kluci z týmu. Já bych ale nominoval třeba někoho jiného.“
A co vy? Taky jste kliknul na své jméno?
„Právě že já vůbec ne. Představa, že zaplatím dva metry… Radši bych to svoje jméno smazal. (smích).“
Teď vás to bude podle zvyklostí v Chrástu stát 20 piv, asi s tím počítáte…
„Přesně tak! Budu muset předsedovi rozbít kasičku, aby mi na to půjčil (smích).“
Je v Chrástu díky tomu veseleji?
„Tak jako když jdeme na pivo, tak se tam probere i váš web. Máme výbornou partu. Je to hlavně sranda. Nejde jenom o ty nominace. Řeší se prostě všechno.“
Co ti předchozí tři? Už každý zaplatili dva metry?
No. Ještě tak úplně ne. Michal Černý totiž zaplatil jenom metr. Představte si, že jsem čekal do zavíračky v hospodě a nic…. Ale věřte, že si na ten druhý metr počkáme.“
Za co se třeba v Chrástu ještě platí?
Hodně věcí je na metry. Jeden metr je prostě deset piv. Tak třeba se platí za překopnutí lapače. To je vlastně síť za bránou. Na to jsem byl expert hlavně před rokem. Ale teď už se mi to dlouho nepovedlo, navíc hraju na beku, a tak se ke střele moc nedostanu. Takže mě spoluhráči nominovali.“
Co je nejdražší v sazebníku?
„Nejdražší je vlastně teď nominace a rozhovory pro vás. Pak třeba také narození dětí atd… Třeba to přestřelení je za metr, ale jinak je to za peníze, které použijeme na naše společenské akce, např. rozlučky.“
Mimochodem, četl jste ty rozhovory s nimi?
„Četl jsem teď ten s Michalem. Tak jsem se pousmál.“
Co kluci zapomenuli zmínit?
„Já bych řekl, že kluci řekli všechno. Zmínili, že jsme super parta a každý to hraje pro zábavu a dává tomu všechno. Je tu i parádní okolí a super zázemí. Jak zmínil Michal tu reality show, kdy nás trénoval František Straka, tak bych chtěl říct, že nám to všem hodně dalo. Díky Frantovi jsme získaly představy o fotbale a hlavně to celé pochopili. Vždyť tady je hodně kluků, co někde výš nehráli.“
Hráčem kola jste se stal za zápas proti Kamennému Zboží. Jaké to bylo utkání?
„Nebylo to úplně jednoznačné, že bychom vyhráli jen tak. Ale je fakt, že převaha tam byla. Přestože jsme hráli v deseti lidech, musím říct, že jsme šli za jasnou výhrou. To víte… Máme natrénováno.
Michal Černý na vaši adresu říkal, že jste makal jako motorová myš. Co to mu říkáte?
„Tak já každý zápas takhle makám (smích). Já myslím, že každý z hráčů chce dát do zápasu to nejlepší. Pokaždé to sice nevyjde, ale všichni makáme.“
Hrál jste už v devíti různých klubech. To je celkem bohatá kariéra…
„To je. Vždycky když byla dobrá nabídka, tak jsem šel.“
Co tím myslíte?
„Vždycky to chtělo, aby ten tým šel po postupu a hlavně měl o mě zájem. Takhle to bylo v Chrástu, kde se chtělo postoupit. Je to hned o něčem jiném, když se o něco bojuje. Je fakt, že náš tým teď na vyšší třídu nemá. Ale to jak jsme je uspěli, to bylo super. Hlavně oslavy. Teď jsme rádi, že se držíme ve středu tabulky. Hlavně to musí být mix dobrých věcí od A po Z. Od předsedy přes trenéry, zázemí až fanoušky. O peníze nejde, jestli člověk někde dostane nějakou korunu.“
Na který klub nejraději vzpomínáte?
„Já mám hodně vzpomínek. Když se postupuje a zadaří se, tak jsou to všechno super zážitky. Třeba v Chrástu, jak jsme vyrazili na valníku. Nebo vzpomínám na oslavu v Libiši na Mácháči. Dobrá parta byla i v Čakovicích.
Také je v seznamu klubů Loko Vltavín. To je slušná vizitka. Co jste si tam zahrál za soutěž?
„Hráli jsme tam pražský přebor, když jsme měli škvárové hřiště. Všichni se divili, že jsem tam šel.“
Škváru moc lidí nepamatujete, povídejte…
„Je to velký rozdíl. Člověk nemůže moc skluzovat. V zápalu boje to ale stejně udělá. Dodnes mám asi nějakou tu škváru pod kůží (smích). Tenkrát nebyly dotace, ale my jsme věřili, že tam udělají trávník.“
Říkal jste to třeba mladším spoluhráčům v Chrástu?
„Jen to ne… Už takhle na mě koukají, že jsem starej. Jak je znám, ještě by na mě divně koukali, že jsem hrál za dob Vlasty Buriana. (smích).“
Jaká byla vůbec vaše nejvyšší soutěž?
„Zahrál jsem si divizi za Libiš. Tenkrát se postoupilo do přeboru a pak hned do divize. Sice se nevědělo, jestli to vzít, ale pak se to zkusilo.“
Říkal jste, že jste chtěl hrát vždy o postup. Kolikrát se to povedlo?
„Já už ani nevím. Určitě za Čakovice do pražský přeboru. To mi bylo asi sedmnáct a už jsem kopal za áčko. Pak taky Všenory, Libiš a Chrást. Možná ještě Louňovice nebo Hloubětín…“
Jak jste se vůbec dostal do Chrástu?
„Pocházím z Prahy a bydlím v Milovicích. Jednou mi kamarád řekl, ať si jdu do Chrástu kopnout nějaký srandamač. Jenže převezl mě. Byl to klasický trénink. Když trenér na začátku řekl, ať si oběhneme tři kolečka, čuměl jsem jako blázen. Pak se to nějak domluvilo a přišel jsem tam na přestup.“
To docela za fotbalem dojíždíte…
„No… Je to těžké. Jak se snažím být na hřišti nejlepší, tak i v hospodě po zápase chci být nejlepší. Proto zůstávám nejdéle. Dříve jsem to řešil taxíkem, a pak jsem se s klukama domluvil, že mě někdo odveze. Takže se vždycky někdo obětuje.“
Opravdu vás takhle vozí?
„Dal jsem si to jako podmínku. Ale asi mě budou vozit, dokud budu dobrej. Až jednou takhle v sobotu po obědě nezazvoní telefon, že pro mě jednou, tak to pochopím a budu vědět, o co jde (smích).“
Když si takhle kladete podmínky… Co číslo dresu? Máte své oblíbené?
„V Libiši jsem hrál s šestkou, a pak se sedmičkou. V Chrástu mi ji nejprve dávali, ale pak jsem skončil u dvojky. Prý že hraju v obraně. Ale na čísle nezáleží. Důležité je dostat se na plac. Hlavně ať mi ale nedávají patnáctku. Když ji dostanu, tak končím. Je to v Chrástu začarované číslo. Kdo má patnáctku, tak se snad raději ani nesvléká.“
Když už jste zasunutý takhle v obraně. Zadaří se někdy dát gól?
„Já je vůbec nedávám. Spíš si to nechávám na poslední zápas. Jako vždycky…“
Takže budete doufat, že sudí pískne penaltu?
„To vůbec. Na tu bych ani nešel. Jak bych to nedal, bylo by to zase za metr!“

Autor: Tomáš Koníček

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.

Rozhovory

Tabulka Z Skóre B
1 Sokol Stratov 13 43:11 31
2 Městec Králové B 13 39:25 26
3 SK Velenice 13 30:18 25
4 Sány 13 27:28 24
5 Předhradí 13 27:19 23

Zobrazit celou tabulku

  Nejlepší střelci Góly
1 Michal Štácha 16
2 Michal Káninský 15
3 Stanislav Štok 12
4 Josef Stánok 10
5 Tomáš Nýč 9

Zobrazit celou tabulku

Jméno ZB Ú BE
1 Radek Hruška 43 51,2% 0
2 Jiří Klik 39 42,9% 0
3 Venca Likeš 38 41,8% 0
4 Tomáš​ Křivský 16 45,7% 0
5 Libor Adamik 13 61,9% 0

Zobrazit celou tabulku