Co říkáte tomu, že jste vyhrál hlasování o hráče kola?
„Abych pravdu řekl, moc jsem ani nebyl překvapený. Všichni se na to domluvili a hlasovalo tu snad půl vesnice. Psali mi i esemesky, že to tam perou. Takže určitě všichni hlasovali.“
V hlasování jste porazil i klubového kolegu kanonýra Michala Černého, který byl v sestavě kola snad čtyřikrát a letos nevyhrál. Komentoval to nějak?
„Komentoval to tím způsobem, že dal na náš klubový facebook odkaz na hlasování a napsal k tomu: Perte to tam klukovi, on si to zaslouží (smích).“
Jaký vůbec byl zápas, ve kterém jste porazili Straky 3:0?
„Opět jsme se nesešli v kompletní sestavě jako každý zápas teď na podzim. Ale jelikož jsme měli po zápase naplánovanou rozlučku, a taky jsme chtěli být po podzimu trochu v klidu, tak jsme to hodně moc chtěli vyhrát. Docela náš překvapili, že si nevytvořili žádnou šanci. Náš gólman si snad kromě nějakých trestňáků nesáhl na balón. Prostě neměli vůbec nic. Ani z těch trestňáků nedokázali trefit bránu. No a my dali tři góly a ještě jsme nevyužili docela dost šancí.“
Prý jste dal úžasný gól? Můžete ho popsat?
„My jsme před tím nedali asi tři tutové šance. Pak jsem dostal balón, zdravě se naštval, pustil jsem to na bránu a všechno to dopadlo jak mělo – šibenice a gól.“
Spoluhráči to označili jako váš životní gól…
„Asi jo. Hezčí gól jsem asi nedal. Na sklonku kariéry, co víc si můžu přát (smích).“
Vy jste spíše sváteční střelec? Jak to komentovali spoluhráči?
„Že už bylo na čase. Kluci ale gratulovali a říkali, že takhle hezký gól už dlouho neviděli. Určitě to potěší. Docela se to povedlo, jak nejlépe mohlo. Já totiž většinou střídám. Na začátku sezony jsem klukům řekl, že jim půjdu třeba pomoct. Ale pak se to vyvrbí – zdravotní problémy, nějaká ta práce. No a já se pak ke konci dostanu i do základní sestavy. Za mlada to bylo ale jiné. To jsem byl jiný střelec (smích).“
Překvapilo vás, jak zápas dopadl? Přece jen Straky jsou tým, který loni téměř vybojoval postup…
„Přesně tak. Mysleli jsme, že přijedou silnější. Chtěli jsme bojovat, ale průběh zápasu tomu vůbec neodpovídal, že jde o tým, který je v horních patrech tabulky. Oni se vymlouvali, že jim nechodí kluci z Ostré, které Ostrá nepouští a že pak mají kvůli tomu problémy se sestavou. Ale na druhou stranu v téhle třetí třídě má každý klub problémy, aby to dal nějak dohromady. Bylo jich ale docela dost, měli ještě dva hráče na střídání.“
Chrást je po podzimu desátý? Jaká je u vás spokojenost?
„Je to tak nějak napůl. Minulou sezonu jsme měli po podzimu o něco více bodů. Ale letos je to hrozně vyrovnaný. Třeba poslední dokáže porazit prvního. Ostatně i my z desátého místa ztrácíme jen osm bodů na prvního. Chtěli jsme být v klidném středu tabulky. Tak snad to bude lepší, až se kluci uzdraví a také si lépe zorganizují služby v práci.“
Dali jste si nějaký cíl, jak to zlepšit a jakou pozici na jaře vybojovat?
„Určitě jsme se bavili o klidném středu tabulky. Říkali jsme si, aby se kluci dali dohromady a aby zlepšili přístup a morálku. Aby si třeba služby přehazovali, když není fotbal… A ti zranění se doufám dají dohromady. Třeba Pavel Kondor, rychlý kluk, který nám citelně chybí už půl roku.“
Co říkáte tomu, jak podzim dopadl? Co vás nejvíce překvapilo?
„Já bych řekl, že správně nahoře jsou Všechlapy a Kounice. Překvapený jsem z Bobnic, že jsou takhle nahoře. Dalším překvapením jsou Krchleby, které hrají dobrý fotbal, ale jsou dole. Jinak Dvory a Stará Lysá, ty asi patří na spodek tabulky, protože nehrají kdoví jaký fotbal. Ale je fakt, že taky dokáží překvapit.“
Co rozlučka s podzimem? Jak se povedla?
„Já myslím, že rozlučka se povedla velmi dobře, poněvadž zápas byl brzo, a tak se i s rozlučkou začalo brzo. No a taky to docela brzo skončilo (smích).“
Do kolika hodin jste vydrželi?
„Někteří včetně mě odcházeli už v jedenáct nebo kolem půlnoci. Ale byli tam jedinci, kteří ještě vyrazili na další štaci, třeba do Poděbrad.“
Měli jste něco speciálního?
„Tak byly tam nějaké resty, takže se platily metry piv za vítězství ve vaší anketě. Nic speciálního ale ani ne. K večeři jsme si dali pečená kolena a za pokuty za pozdní příchody a další věci koupili dva sudy piva. Pozvali jsme i fanoušky, kteří nás podporují a udělali jsme si prostě hezký večer. Panovalo všeobecné veselí, zpívali jsme chorály, které zpíváme vždy po vítězném utkání. Letos jsme je moc nezazpívali. Chtělo by to víc. Máme to natrénované spíše z hospody, než z kabiny. Tak snad na jaře budeme více vyhrávat.“
A co tatarák podle Franty Straky? V reality show Ano trenére!, kde byl nedávno i váš klub, vám ho slavný trenér osobně namíchal. Ujal se někdo této role?
„To ani ne. Ale prozradím, že jsem právě na svatbě spoluhráče Martina Morcha. Se snoubenkou, s kterou má šestiletou dceru a čtyřletého syna, si řekli ANO někde v Praze, ale přijeli to zapít sem. Jsou tu skoro všichni z našeho týmu. A právě tady ten tataráček byl. Dá se říct, že je to po týdnu taková druhá rozlučka.“