Ve Veselí se anketa o Hráče kola stala populární a dodává vítěze sestavy pravidelně. Čím to je? Který z rozhovorů s vašimi spoluhráči se vám líbil nejvíce?
Je to určitě tím, že máme v týmu samé dobrosrdečné kluky, kteří by pro úspěch spoluhráčů klidně vstali ve dvě ráno, aby mohli zahlasovat. Určitě nejvíce se mi líbil rozhovor znalce fotbalu Davida Kartáka.
Vy osobně jste zářil v posledním kole, dal jste i branku. Měl jste pocit, že vám zápas sedl?
Začali jsme dost vlažně, ale o poločase nás vlídným slovem nahecovali Míra Šachl a Petr Nuhlíček. Díky tomu jsme do druhého poločasu vlítli a konečně se dostávali do vyložených šancí. Můj gól byl vyloženě výstavní. Z nákopu mě trefil stoper do desátého žebra , od kterého to letělo přesně k tyči. A potom jsem neproměnil další dvě tutovky.
Nastupujete i za béčko, jaké je vaše postavení v týmu, kde nastupujete častěji? A kde raději?
Za béčko jsem jezdil, když bylo málo kluků, což bylo letos vlastně pořád. Tam jsem dostával právě post útočníka. Bavilo mě to za oba týmy, ale když máte v nohách zápas v áčku, tak se na béčku druhý poločas už spíš plazíte a moc klukům nepomáháte.
Studujete v Praze, jak stíháte tréninky s týmem?
Stíhám vždy páteční předzápasový. V Praze hraju jednou až dvakrát týdně futsal, ale kvalitní tréninky našeho kouče to nahradit rozhodně nemůže, takže na sobě cítím výkonnostní propad posledních pár sezón.
Začínal jste jako záložník, nyní jste byl nasazován jako útočník. Co máte raději, má post útočníka pro vás nějakou výhodu?
Oboje má svoje, na kraji zálohy to není tolik složité na postavení, ale zase se mnohem víc naběháte, v útoku mi trochu chybí instikt střelce, který stále hledám. Myslím, že bych se mohl prosadit víc v útoku, protože jsem dobrý hlavičkář a umím hrát tělem.
Vy nosíte na trénink speciální triko. Od koho jste ho dostal, co na něm je a co pro vás znamená?
(smích) Od pana Sokolta jsem před pár lety dostal na soustředění za třetí místo v dvojboji XXL triko s nápisem „V jádru jsem tvrďák“. Nenosím ho jen na tréninky, mám ho pod polštářem v noci, beru si ho pod sako na zkoušky, chodím v něm na rande... Asi si ho vezmu i na svatbu.
Kdo je vaším největším fanouškem?
Nejen mým, ale celkově týmovým největším fanouškem je bezesporu pan Ještěr, který nevynechal téměř žádný venkovní zápas.
Prý jste i vášnivým tanečníkem, specializujete se na noční vystoupení. Co si pod tím máme představit?
Umím tradiční aztéckou techniku tance, někteří mu říkají Hardcore. Tradičně spočívala v tom, že Aztékové olízli prudce jedovatou žábu a poté se nechali unášet rytmem Dubstepu. Já to zvládám i bez žáby.
Jako vyhlášený znalec nočního života a akcí, jak byste pro nás okomentoval dokopnou Veselí? Kdo byl hlavní hvězdou večera?
Tradičně džentlmensky jsme popili pár skleniček a v klidu se rozešli, jako vždy. Hlavní hvězda byl Petr Dlaněk, kterého jsme viděli domů odvádět nějaký úlovek.
Když se ohlédneme za minulou sezónou, chyběl vám nakonec jediný bod k postupu do KP. Bolí to?
Tak bylo to trochu zklamání, když jsme pár kol dokonce dostali naději, že bychom se tam mohli procpat. Ale mně osobně to dává velkou motivaci do příští sezóny, rozhodně jsme ukázali, že na to máme.
Hrát tak budete opět I.A. Skupiny už jsou rozhozeny, co říkáte na nové obsazení vaší skupiny, koho už nyní vidíte jako největšího konkurenta?
Je to trochu zvláštně rozhozeno, Budějovice jsou rozděleny na půl a Trhové Sviny jsou v naší, „severní“ skupině, což moc smysl nedává. Největším rivalem budou Nemanice, kterým máme co oplácet a jsem zvědavý na Bernartice. Závěrem jen chci dodat, že přeji brzké uzdravení Mírovi Šachlovi, který si na posledním zápase přivodil úraz. Bez něj a bez jeho motivování bychom patrně neurvali ty složité zápasy v sezóně.