Hráčem kola jste se stal jednou v již minulé sezóně. Co se u vás od té doby změnilo? Z dorostenecké kategorie už jste napevno přešel do dospělého fotbalu…
Nejprve bych chtěl poděkovat všem, co mi posílali hlasy a zvolili mě hráčem kola. Z fotbalového hlediska se toho moc nezměnilo, pořád nastupuju na pozici obránce a na fotbal v dospělé kategorii jsem si zvyknul už minulou sezónu. Jinak jsem v květnu úspěšně zvládnul maturitní zkoušku, a to je asi největší změna za uplynulý rok.
Povedl se vám bezbrankový zápas s Veselím, ulehčili jste tak cestu do KP Včelnici. Právě s ní ale hrajete o víkendu. Sledovat mistrovské oslavy na včelnickém hřišti asi nechcete, že?
Zápas s Veselím byl velice vyrovnaný a bojovný. Do každého zápasu jdeme s tím, že chceme vyhrát a nekoukáme na to, jestli postoupí Včelnice nebo Veselí. Samozřejmě já jako Veselák přeju postup Lokomotivě, ale že by byly v zápase nějaké úlevy, to v žádném případě, naopak. Do Včelnice pojedeme s naší úžasnou šňůrou, kterou se pokusíme ještě prodloužit. A věřím, že tam můžeme uspět, protože v této soutěži můžete vyhrát, ale i prohrát úplně s každým. A doufám, že mistrovské oslavy jim minimálně o týden posunem.
Jaký zápas tedy očekáváte? Na beku vás čekají souboje s nejlepšími útočníky soutěže, Nebeským, Bednářem či superrychlým Pacholíkem…
Na podzim jsme doma prohráli 0:2, když jsme dostali góly někdy ke konci zápasu, a že by nás přehráli, to bych neřekl. Včelnice má mladý mančaft, který je hodně běhavý, ale to samé se dá říct o nás. Já se těším na každý zápas a je mi celkem jedno, kdo proti mně naskočí a koho budu bránit. Tohle útočné trio má svojí kvalitu, to bezesporu, budeme se snažit jim to s klukama vzadu co nejvíc znepříjemnit.
Na podzim to vypadalo na boj o záchranu, na jaře patříte k vůbec nejlepším týmům. Jednoduchá otázka: co se změnilo?
Ano, podzim byl strašný, to máte pravdu. Vůbec se nám nedařilo, prohrávali jsme důležité zápasy a taky nám chybělo potřebné štěstíčko. Přes zimu jsme tvrdě a pravidelně trénovali, byli jsme na soustředění v Borovanech a sehráli docela dost přáteláků s kluby z I.B tříd. Od té doby se všechno otočilo o sto procent a zažíváme skvělé jaro. Navíc k nám přišel snajpr z Tuniska Khalil, který je opravdu neskutečný fotbalista, občas se s míčem mazlí déle než by měl, ale s tím musíte počítat tady od těch kluků (smích). Je s ním obrovská sranda a do kabiny zapadl bez problému, to je taky velký důvod, proč se nám na jaře takhle daří.
Máte už deset zápasů v řadě bez porážky. Některé týmy už vyhlíží konec sezony, to na Lokotce byste teď hráli asi nejradši pořád, mám pravdu?
Takhle dlouhou sérii jsem zažil naposledy snad v přípravce (smích), o to více si jí teď užívám a jsem za ní rád. Doufám, že poslední dva zápasy zvládneme bez porážky, pak si sedneme u nás v klubovně, všechno u piva pečlivě probereme, dáme menší pauzu a pak by se pokračovalo v sérii dál (smích).
Ještě můžete zabojovat o první polovinu tabulky. To by po podzimu asi bylo umístění, se kterým by musela panovat spokojenost, ne?
Po podzimu byl hlavní cíl vyhrabat se ze spodku tabulky, protože tam Lokáda nepatří a nikdy nepatřila a snažit se postupně stoupat tabulkou, a to se nám daří znamenitě. Trenér před začátkem jara řekl, že chce získat tuším 24 bodů, to se nám sice ještě nepovedlo, ale myslím si, že už teď panuje spokojenost. Jak už jsem řekl, budeme se snažit naší sérii prodloužit a vyhrát poslední dva zápasy ve Včelnici a doma se Čtyrákem, potom uvidíme, na jakém místě skončíme.
Můžete představit, kdo je kdo ve vaší kabině, kdo patří k základním pilířům týmu?
Když to vezmu odzadu, tak tam je Venca Roden, který k nám přišel také v zimě a je vidět, že už má něco odchytáno, podržel nás snad v každém zápase. Poté stoperská dvojice Kami s Čápem, výborně sehraná dvojka a pravě tihle dva jsou podle mě hlavními pilíři týmu. K nim můžu klidně přidat celou levou stranu, kde se prohání Standa Nechutů s Honzou Květounů. Ale celkově celé mužstvo šlape tak, jak by mělo, sešli jsme se skvělá parta, která si výborně sedla. Kádr je široký, takže pokud někdo vypadne ze sestavy, je stejně kvalitně nahrazen a žádné změny nejsou rozpoznat.
Jakým trenérem je Pavel Hanel?
Právě pod trenérem Hanelem jsem dostal šanci zahrát si za muže ještě jako dorostenec a nasbírat potřebné zkušenosti do budoucna, takže za to mu děkuju. Pokaždé když přijede na trénink nebo na zápas, tak má dobrou náladu. Je vidět, že je to zkušený trenér, který už nějaký zápas odkoučoval. Když se nám nedaří, tak nás buď namotivuje, nebo nám všechno vysvětlí. Také umí zvýšit hlas, a to by měl umět každý trenér.
Máte nějakého fanouška, kterého byste označil za největšího?
Určitě celá rodina, ale hlavně brácha, který kope okres v Nepálu (Neplachov). Spolu probereme každý odehraný zápas.
O víkendu jste měl napilno, v sobotu za áčko, v neděli za béčko ve III. třídě. Obecně se říká, že úroveň krajských soutěží pomalu upadá, jak vnímáte rozdíl mezi kvalitou soutěží vy? Je pro vás III. třída po hraní v I.A třídě odpočinkem?
Po maturitě mám trošku více volného času, tak si jdu občas zahrát i za béčko, ale jelikož jsem z Veselí nad Lužnicí, tak mi to pořád trošku komplikuje doprava. Podle mě má každá soutěž svojí kvalitu, ale když hraju I.A. třídu a poté III. třídu, tak tam rozdíl je celkem velký. Hlavně v rychlosti, času na míči a zodpovědnosti. A že bych si chodil do III. třídy odpočinout, tak to bych netvrdil, do každého zápasu jdu na sto procent a kolikrát jsem dobitej více než z I.A třídy (smích).
Byl jste za béčko svědkem vzácného momentu, kdy jste nesouhlasili s nařízenou penaltou a schválně ji zahodili. Tento moment měl na našem webu celorepublikový ohlas. Překvapuje vás, že se tento krok nebere jako samozřejmost?
Stál jsem na půlce a všechno pozoroval. Náš útočník byl čistým skluzem obrán o balón, vůbec jsme neprotestovali ani si nestěžovali, protože to muselo být vidět snad až k Černý věži, že se o žádný faul nejedná. Sudí fouknul penaltu, se kterou jsme prostě nesouhlasili a jednoduše jí kopli čtyři pět metrů od brány. Pavouk po zápase říkal, že nedat schválně penaltu není žádná sranda (smích). Samozřejmě se může stát, že se rozhodčí upískne nebo je to sporná situace, ale pravě pak je to na týmu, jak se k tomu postaví.