Mariane, gratuluji k zisku ocenění Hráč kola. Čekal jste to?
Začnu slovy našeho slavíka K. Gotta: "Opravdu jsem to nečekal." Bylo to mne velké překvapení, které mne velice potěšilo, navíc v zápase, kdy jsme obdrželi tři branky. Nejvíce hlasů poslali spoluhráči z kabiny, přispěli kamarádi i rodina.
V utkání proti Jevanům padlo osm gólů. Máte raději zápasy, kde padá hodně branek?
Jako bývalý útočník mám rád, když padá hodně branek a na hřišti se něco děje. Zápas je tím zajímavější pro nás hráče a hlavně i divák si přijde na své.
Získali jste důležité tři body, které vás pravděpodobně již zachrání. Jak se vám osobně hrálo v tomto utkání?
Celý zápas se hrál za úmorného vedra. V prvním poločase se snažil každý hlavně útočit a na obranu nezbývalo dost sil, z čehož pramenila spousta šancí na obou stranách a skóre 4-3 v náš prospěch. V poločase trenér změnil taktiku, začali jsme hrát ze zajištěné obrany. Získané body mne velice potěšily, přesto ještě nejsme zachráněni a potřebný bod chceme získat již v Pečkách, kde to však nebude vůbec jednoduché.
Jaký je fotbalový život v Plaňanech?
Jak už to na vesnicích v posledních letech bývá, fotbalových nadšenců stále ubývá. Tribuny již zdaleka zdaleka nejsou tak zaplněné jako dřív a i my hrajeme na jaře prakticky každý zápas v jiném složení. Přesto v týmu panuje bojový duch a dobrá nálada, kterou se snažíme pravidelně utužovat. Vrcholem je každoroční zakončení na horách, odkud si každý přiveze hromadu zážitků ... Lídrem kabiny je náš kapitán Bříško, který stmeluje náš kolektiv v jednu velkou partu ...
Jak vzpomínáte na svoji dlouholetou kariéru?
S fotbalem jsem začínal v sedmi letech v Plaňanech. Kromě půlročního hostování v Kolíně v týmu žáků, jsem zůstal věrný barvám místního TJ Sokol Plaňany. K fotbalu mne přivedl strýc Jaromír, se kterým jsem prožil spoustu pěkných zážitků na našem hřišti již od předškolních let a byl vlastně prvním mým fotbalovým trenérem. V dorostu mne vedl J. Podimák, se kterým jsem se podíval i na zahraniční turnaje a okusil krajské soutěže. První šanci v A mužstvu mi dal můj druhý strýc Milan, dalšími trenéry byli bývalí spoluhráči z mých začátků J. Břichnáč, L. Málek a T. Kučera. Na tyto trenéry budu vždy rád vzpomínat.
Jaké byly vaše fotbalové cíle a dosáhl jste jich?
Už pátým rokem vyhrožuji, že ukončím aktivní kariéru. Pokud se ale zachráníme, tak bych si ještě rád zahrál derby s Radimí. Mým velkým fotbalovým snem bylo si zahrát v SK Slavii Praha, to se mi nepodařilo a asi již nikdy nepodaří ...
Jaký post vám nejvíce vyhovuje?
V mých začátcích jsem hrál na pozici obránce, později mne trenéři přesunuli do útoku, kde jsem se cítil jako ryba ve vodě. S přibývajícím věkem se ze mne stal specialista na defenzívu. Doufám, že pokud budeme v posledním kole zachráněni, postavím se i do branky. To je poslední post, kde jsem ještě nehrál :-).
Na který zápas nikdy nezapomenete?
Nejraději vzpomínám na můj první zápas, který jsem odehrál celý za A tým proti Radimi a vyhráli jsme 2:0. Dále pak na zápas proti Červeným Pečkám, které jsme v přímém souboji o postup ze 3. třídy porazili 4:1 a i já přispěl jednou brankou. Po zápase vypukly oslavy a pak se děly věci ...
Jaký jiný sport byste hrál, kdyby u vás nezvítězil fotbal?
Kdybych nezačal kopat do míče, pravděpodobně bych hrál tenis a stolní tenis. Zimní sporty nejsou kromě televize pro mne.
Jak relaxujete mimo fotbal?
Největším relaxem je pro mne rodina. Přestože nemám syna fotbalistu, mé dvě dcery mi ho plně vynahrazují. Volný čas trávím s rodinou,Čemu jste se naposledy od srdce zasmál? např. cestování, vycházky se psem do přírody, zahrádkaření, ...
Čemu jste se naposledy od srdce zasmál?
V sobotu mne potěšil zisk titulu klubu mého srdce i vzhledem ke skutečnosti, že naše kabina je plná Sparťanů a v minulých letech jsem musel poslouchat spousty poznámek. Tímto všem děkuji za nominaci a zaslané hlasy, které přispěly k ocenění "Hráč kola".