ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - Zavřel jsem oči a vypálil asi z úrovně malého vápna a vsítil svůj první gól v mužské kategorii

Děkuji moc. Když jsem se dozvěděl, že jsem v sestavě kola, tak jsem si říkal, že zkusím oslovit mé kamarády na Facebooku nějakým příspěvkem, a vidím, že to mělo úspěch. Tím bych jim chtěl všem poděkovat za hlas, který mi dali.

Myslím, že bych si pomalu měl hledat nějakou brigádu. První gól vůbec za seniorský tým, a k tomu ještě hráč kola. To mi jen tak neprojde.

Podle postavení v tabulce by každý čekal, že dostaneme klepec. Jenže již ve 2. minutě jsme dali tyč a nebylo to všechno. Myslím si, že v první půli jsme měli více šanci, ale hra byla velice vyrovnaná. Po přestávce jsme věděli, že domácí udělají vše proto, aby tři body zůstaly doma. Kritických deset minut druhé půle jsme naštěstí přečkali. Za pár minut jsme dokonce po rohovém kopu dostali do vedení. A začala pěkná divočina. Hlubina do nás bušila, co to šlo, ale my jsme měli v bráně Ondru (pozn. Ondřej Kreželok), který si poradil se vším, dokonce i s mou hlavičkou (trošku jsem si spletl bránu). Domácí se nakonec dočkali, a chtěli přidat i druhý gól, proto ještě víc otevřeli hru, jenže to byla šance pro nás, kdy Danek Mustabašič vypíchl špatnou přihrávku a uháněl na brankáře a nabídl přihrávkou Kiszimu (pozn. Tomáš Kisza) dáreček v podobě poloprázdné brány a ten nemýlil se. Zápas to byl napínavý až do konečného hvizdu. Pro nás to jsou zlaté tři body v boji o záchranu.

S výkonem můžu být velice spokojen, určitě jsem mohl některé situace vyhodnotit o něco líp. Pořád musím na sobě pracovat, sbírat zkušenosti a zlepšovat se zápas od zápasu. Hlavně mě těší ta branka, jsem za ní moc rád.

Zahrávali jsme rohový kop, šel jsem na první tyč, ale míč mě přeletěl. Pak se to tam nějak poodráželo a já měl najednou míč pod nohou, tak jsem zavřel oči a vypálil asi z úrovně malého vápna. Střela podletěla gólmana a gól byl na světě.

To nedokážu říct. Liga je vyrovnaná, každý může porazit každého. My musíme sbírat body v každém utkání. Na konci ligy uvidíme, jestli počet bodů, které nasbíráme, bude stačit na záchranu.

Jak jsem výše podotkl, liga je vyrovnaná a nám prostě občas nepřeje štěstí. Asi hlavní příčinou je fakt, že máme hodně mladý a nezkušený kádr. Další fakt jen ten, že nemáme nějak široký kádr, který je doplňován námi kluky z dorostu, čímž navazuji na tu nezkušenost.

Do každého zápasu musíte jít s tím, že chcete vyhrát, bez toho nejde. Nikdo to za nás neudělá. Takže cíl je jasný tři body!

S fotbalem jsem se setkal asi, když mi bylo osm let. Hráli jsme tak s kluky na vesnici a chodil jsem koukat na 2. ligu do Třince. Asi v deseti letech jsem byl na prvním tréninku právě v klubu FK Fotbal Třinec. Hrál jsem rok za přípravku a pak jsem prošel téměř celými žákovskými kategoriemi, kde jsem nastupoval, dalo by se říct pravidelně v základní sestavě. Jenže pak přišla krize a já s tím sekl, fotbalu bylo až moc. Bohužel tak to u dětí chodí. Za necelé dva měsíce jsem měl telefon, jestli bych nechtěl hrát za Jablunkov nebo Český Těšín. Rozhodl jsem se pro Jablunkov. Angažmá bylo jen na půl roku. A byl tady další přestup do TJ Bystřice, což byl začátek nové éry (dorostenecká kategorie). V dorostu jsem třetím rokem, a letos už se nám snad pod velením trenéra Szmeka podaří dostat do krajské ligy. V minulých letech jsme pokaždé skončili těsně pod vrcholem. Od letošní sezony mam i tu čest oblékat dres A-týmu. Za to jsem strašně moc rád.

Vlastně ve fotbale jsem vyzkoušel jen dva posty: stoper a pravý bek. Posledních pět let hraji stopera a tento post už nechci měnit.

To je těžká otázka. Jelikož chodím na Gymnázium a budu muset na Vysokou školu, tak uvidíme, jak se mi podaří tyto dvě věc skloubit dohromady. Nyní se budu snažit pracovat na sobě a uvidíme, na co to bude stačit.

Většinu svého volného času, kterého z důvodu studia moc není, trávím právě na hřišti. Jak nejsem na hřišti, pak je tady kolo. Jsem fanda sportu, to se nezapře. Samozřejmě čas také trávím s rodinou a kamarády. Bez toho by to nešlo.