Zdá se, že jste se ve vyšší soutěži dokonale zabydlel. Jak se cítíte před novou sezónou, jste připraven?
Já nevím, jestli se tomu dá říkat forma, ale prostě to v tom utkání zrovna vyšlo. Vyplynulo to ze situace, dvakrát jsem byl na správném místě a dokázal jsem se trefit. Že bych byl nějak připravený, to se asi říci nedá, vlastně jsem akorát objel pár turnajů a to mi možná trochu pomohlo. Snad tam něco zůstalo. A teď doufám, že nám to dá sílu do těch dalších zápasů v sezóně a bude se nám dařit dál.
Bylo pro Vás důležité, že jste narazili jako první na známého soupeře?
Neřekl bych důležité, ale rozhodně to pro nás bylo o něco jednodušší. Věděli jsme, co nás čeká a o to lepší pro nás byl vstup do té sezóny. A doufám, že nám to dá jen sílu do dalších bojů, a že se nám nepřestane dařit.
Jak byste nám ohodnotil Vaše první utkání?
Myslím si, že z naší stránky to nebyl úplně nejkvalitnější výkon. Brod měl nějaké šance, a kdyby utkání skončilo 3:3 tak se také nemůže nikdo divit. Ale moc dobře nám zachytal brankář, kterého musím teď ještě na dálku pochválit. Chytil i penaltu a vedl si opravdu skvěle. To že jsem dal dva góly, vůbec nic neřeší, protože to je výkon celého týmu, a kdyby mi na ně nepřihráli, jen těžko bych je mohl dát. Ale abych se vrátil k otázce, myslím, že výkon mužstva nebyl úplně ideální, ale máme tři body a to je nejdůležitější.
Vy i pan Medei jste mi říkali, že jste věděli, jak na soupeře hrát, měli jste nějakou taktiku?
To bych ani neřekl, jen jsme už věděli, na co si dát pozor. My do každého utkání nastupujeme asi tak stejně. Žádné taktiky a podobně rozhodně nijak moc neřešíme, záleží především na tom, jak se sejdeme. Protože ani s kádrem to u nás není žádná sláva, sejdeme se tak akorát v jedenáct, ve dvanácti lidech. Pak záleží na tom, kdo přišel a podle toho se to nějak postaví a tomu odpovídá hra.
Zvítězili jste 3:0, vy jste se prosadil hned dvakrát a pokaždé hlavou. Je to Vaše doména, nebo to byla spíše náhoda?
Právě že nato, že měřím skoro dva metry, tak žádný extra hlavičkář nejsem. Takže ano, spíše to byla jen náhoda. Na první gól mi vlastně přihrával z přímého kopu můj bratr, který chtěl původně střílet, ale letělo to vedle, já jsem tam prostě nějak skočil, trefilo mě to do hlavy, odrazilo se to do brány a bylo to. A ten druhý byl po perfektním centru od Václava Březiny, který mě našel na malém vápně jen kousek před brankou, a kdybych tohle už netrefil, tak bych si tu hlavu snad urval (smích). Ale jak říkám, hlavičkář rozhodně nejsem.
Udělali jste v letní přestávce nějaké změny v kádru, abyste posílili do vyšší soutěže?
My jsme rozhodně hledali nějaké hráče a do teď vlastně nevím, jak to dopadlo, protože téměř všichni řekli „Ano, jasně, chceme za vás hrát.“ a nakonec z toho nějak sešlo. Ale dva hráče jsme nakonec přeci jen sehnali, ale dva zase odešli, takže jsme nijak moc neposílili.
Jak proběhla v Kokašicích letní příprava, vy jste říkal, že jste sám moc netrénoval?
No právě, že spíše neproběhla. My sice všichni hrajeme za Kokašice, ale jsme kluci, kteří se tam sjíždějí ze Stříbra, Záchlumí a okolí a jeden hráč dokonce až z Plzně. Takže my spíše netrénujeme vůbec a to ani v sezóně. Takže se snažíme připravovat každý individuálně, ale já osobně jsem, jak říkám, žádnou přípravu vlastně neměl, jen z některých těch turnajů. A ještě, co mě se týče, tak já mám kamaráda, který hraje za Kostelec, takže si občas zajedu zatrénovat spíše tam.
A jaký máte zatím tedy z týmu dojem?
Tak byl to první zápas, což zatím ničemu moc nenasvědčuje, ale doufám, že budeme dál pokračovat vítězně, nebo alespoň sbírat nějaké body, a že se budeme držet alespoň v klidu někde ve střed tabulky. Rozhodně si nemyslím, že budeme hrát o postup, ale zároveň věřím, že máme mančaft na to, abychom nehráli o sestup. Takže doufám v klidný střed, ale více se ukáže až v dalších zápasech.
Pokud to tedy správně chápu, v létě jste asi neodehráli žádná přípravná utkání, ani proti týmu ze třetí třídy, ale ani jiným celkům. O to větší to pro Vás bude asi skok, co myslíte?
Ano, máte pravdu, neodehráli jsme jediné, ale jak říkám, většina našeho kádru je všude z okolí a určitě proti nim už někdy hrávali. Já osobně je znám určitě, protože tenkrát, když jsem začal hrát za muže v Kokašicích, tak se nám podařilo vydřít postup do II. Třídy, což byl velký úspěch. Poté se to ale začalo celé hroutit a spadli jsme až do čtyřky. Mezi tím jsem navíc odešel do Konstantinových Lázní, kde jsem hrál tři roky, jak druhou, tak třetí třídu. Takže znám snad všechny ty soupeře z okresu, ale i hráče.
V příštím kole hrajete konečně s Vám méně známým týmem. Co si od utkání slibujete a děláte si proti Lesné naděje na body?
To je zrovna jeden z těch týmů, který je od nás daleko, takže ho zas tak dobře neznám, ale znám třeba Vasila Danka, který vím, že byl vždy nebezpečný útočník. Je rychlý, důrazný, šikovný a dává góly, takže si na něj musíme dát pozor. Myslím si, že to nebude nic jednoduchého, i když možná dostali od Stříbra výprask, tak to určitě žádní nazdárkové nebudou. Ale ve výhru věřím, myslím, že o ten gól to zvládneme.
Myslíte, že Vám může pomoci domácí prostředí?
Abych pravdu řekl, tak my možná hrajeme doma kolikrát hůře, než venku. Ale každý zápas je o něčem jiném, takže těžko říct. Ale doufám, že nás to více nakopne a pomůže nám to, vyloučit se to nedá. Snad.
Teď ještě k Vám, jak jste se dostal k fotbalu a proč jste se rozhodl zrovna pro něj?
Já jsem jako malý fotbal ani moc nehrál. Začal jsem asi až ve dvanácti letech, když jsem šel do Konstantinových Lázní. Já jsem kamarády totiž občas trénoval a oni mě pak přemluvili, abych s nimi šel hrát fotbal, a tak jsem začal. Takže mě k tomu přivedli kamarádi. Nejprve jsme si kopali za bytovkou, poté jsem s nimi začal jezdit na tréninky a nakonec jsem skončil u fotbalu.
Baví Vás ale i jiné sporty…
Já jsem hrál snad všechno, co šlo. Nejdéle mi vydržel hokej, který jsem hrál chvíli i za chlapi, ale to pro mě byl, jak fyzicky, tak i finančně velmi náročný sport, takže jsem to vzdal. Ale dělal jsem také atletiku, basketbal asi dva roky a podobně.
Jistě nejste jen fotbalista, ale také i fanda, máte ve světě, nebo i v tuzemské lize nějakého favorita?
Tady je pro mě jasným favoritem Sparta a na druhém místě samozřejmě Plzeň, protože jsem plzeňského kraje. Ale když já jsem začal fandit fotbalu, tak jsem ještě neměl ani tušení, že nějaká Plzeň tady hraje, takže jsem od malička Sparťan.
Sledujete náš fotbalový portál www.fotbalunas.cz?
Od začátku sezóny tam koukám snad každý den. Já si myslím, že je to úplná bomba. Jsem strašně rád, že tady někdo něco takového vymyslel, protože, jak jsem četl v tom vašem úvodu, v Česku jsou medializované jen první a druhá liga a o nižší soutěže už se nikdo nezajímá. A například u nás, v tachovském deníku je takový zájem jen o druhou třídu, kde se rozepisují zápasy, ale víc nic. Takže proto se mi tato stránka neuvěřitelně líbí a děkuji, že vůbec někdo něco takového vymyslel.
Věděl jste, že jste se dostal do sestavy kola?
Ano, věděl. Já jsem v to strašně moc doufal, pořád jsem si říkal, že když dá záložník dva góly, tak už by se tam mohl dostat. A když jsem pak viděl, že tam byla ta sestava ve formaci 3-5-2, tak už jsem tomu pevně věřil. A nakonec jsem se tam dostal, paráda.
Koho jste favorizoval na vítěze a pro koho jste hlasoval?
Samozřejmě jsem si přál své vítězství, ale jak jsem tak koukal ještě do toho minulého ročníku, tak jsem zjistil, že velmi oblíbený je René Táborek a často se umísťuje vysoko. Takže nejvíc jsem asi věřil jemu, sám jsem mu navíc poslal hlas. S Reném se navíc znám osobně a vím, že je to skvělý fotbalista. Ale doufal jsem, že v té první trojce už bych se mohl umístit.
Je na závěr něco, co byste chtěl vzkázat našim čtenářům, přeci jen, to oni Vás určili hráčem kola…
Tohle potěší každého fotbalistu. Proto vlastně ten fotbal hrajeme, abychom měli úspěchy, ať už kolektivní, nebo individuální. Každopádně i za ten individuální můžu stejně poděkovat mančaftu, protože bez nich bych nebyl ani v sestavě. A velký díl mého vítězství patří beztak i jim. Divákům chci ale moc poděkovat a doufám, že se mi to ještě někdy povede. A hlavně jim vzkazuji, ať chodí na fotbal a ať fandí fotbalu dál. Ať se jim fotbal líbí a doufám, že i já je budu dál těšit svými výkony.
Davide, tím už bych náš rozhovor uzavřel, já už Vám chci jen pogratulovat k vítězství a popřát hodně štěstí do dalších kol.