Hráč 13. kola OP Kolín, Lukáš Kubelka: Levá je prostě nejlepší

Koukal jsem, že to byl boj do poslední chvíle, ale abych pravdu řekl, ve středu, když hlasovaní končilo, jsem vstal někdy kolem jedné hodiny, takže jsem se vzbudil už do uzavřeného hlasování. Proto pro mě byl výsledek milé překvapení. Takže mi nezbývá nic jiného než jen poděkovat kamarádům, spoluhráčům a všem, kteří mi hlas poslali.

Nejprve bych chtěl říct, že ta porážka od Jevan nás tady všechny pořád neuvěřitelně štve a pokaždé, když na ní někdo mezi řečí narazí, tak sami pro sebe určitě nenacházíme moc slušných slov :). Každý soupeř má svojí kvalitu a o nikom nechci říkat, že to byl snadný soupeř. Z posledních kol mě nejvíce překvapily asi Konárovice u nás a zejména v prvním poločase nám byly velmi vyrovnaným soupeřem. Jinak to, že to tam začalo tak padat, je určitě i výbornými spoluhráči se kterými hraju, bez nich bych tolik gólů nedal. Ale hlavně je to tím, že jsem nejspíš definitivně uzdravil zlomenou zánártní kůstku z letního turnaje o Pohár Starosty města v Městci Králové. Zranění jsem si přivodil na konci června a potom jsem celý červenec a půl srpna byl o berlích a měl sádru. Před sézonou jsem vlastně odehrál v přípravě jen jeden poločas v generálce a šel rovnou do prvního mistráku, kde jsem cítil, že naplno to fakt nejde ani s prášky proti bolesti. Přišlo druhé kolo a zápas doma s Nučicemi, kde jsem cca po hodině zápasu ucítil stejné prasknutí kůstky jako v červnu na turnaji a věděl jsem hned, že je zle. Odjel jsem hned na rentgen a řekli mi, že to je opět zlomené, ale naštěští ''lépe'' než poprvé. Vynechal jsem tedy zápas v Kouřimi a po 14 dnech jsem cítil, že bolest ustoupila a zkusil jsem asi 25 minut zápasu v Bečvárech. Noha vydržela, i když tři dny potom jsem nemohl pořádně došlápnout. Další týden už jsem ale vydržel celý zápas bez omezení a od té doby se citím na hřišti opět dobře, nebojím se jít do souboje, do ''šprajcu'', do výskoku, takže i to beru jako jeden z hlavních důvodů toho, že mi to tam tak padá :)

Nejčastějí samozřejmě levou nohou a myslím, že většinu gólů dávám uvnitř pokutového území nebo maximálně z hranice vápna. Občas vyjde i nějaká střela z dálky, ale těch je méně oproti těm ''lafatovským'' gólům. Jinak zakončení mi nevadí aní hlavou ani pravou nohou, ale jak řikám, levačka je levačka a hlavně mít kvalitní výběr místa a pak už to jde samo :). Gól je pro mě radost, euforie, pocit spokojenosti, jedním slovem gól je pro mě prostě to nejvíc a to, kvůli čemu fotbal hrajeme.

Abych pravdu řekl, těch gólů je za ty roky už vážně strašně moc, takže si jich moc už ani nepamatuju :) Ale vyberu asi tři, ty co mi nejvíce utkvěly v paměti za poslední rok. První tedy a nejkurioznější je pro mě jednoznačně gól, který jsem nedal já, ale náš bývalý hráč Filip Vincour. Padl minulý rok v postupovém utkaní v Hradišťku, kdy z pozice stopera cca 25 - 30 metrů z hlouby naší půlky Filip nakopává balón za obranu, ovšem balón je dlouhý a nikdo za ním tedy ani nejde. Domácí brankář si běží míč sebrat kousek za velké vápno a když je zhruba mezi penaltou a velkým vápnem, tak mu bohužel praskla achilovka. Lehl na zem a tento nepovedený sedmdesáti metrový nákop se došoural až do brány. Druhý a nazvu ho hodně důležitým a zároveň nejhezčím, co si za poslední dobu pamatuju, byl gól minulou sezónu doma v zápase proti Týnci, kde jsme dokonali náš postup. Týnec k nám dorazil v euforii, na jaře neměl snad žádnou ztrátu, ale my jim doma nedali jak se říká ''čuchnout'', 4:1 výhra. V zápase jsem dal hattrick a branka na 2:0 pro mě byla, jak říkám, jedním z nejhezčích gólů, co si pamatuju. Dvacetimetrový křižný pas si zpracovávám na prsa, tuším, že byl od Ondry Hůlky, pouštím si ho z prsou hned na levou a z nějakých 20 metrů volejem trefuju křižně šibenici a myslím, že dokonce i s dotekem o břevno. Pak už jen slavíme u praporku :)). A třetí, který mě hodně těší, je z doby nedávné, z utkání v Zásmukách, kdy jsem si zpracoval balón na hranici vápna a dvěma kličkami jsem se zbavil snad čtyř nebo pěti hráčů a najednou jsem byl sám na penaltě a plackou dávám podél gólmana přesně za tyč.

Kdyby mi někdo před sezónou řekl, že budeme po podzímu třetí, vzal bych to, ale s ohledem na zápasy, které jsme odehráli, je pro mě třetí místo mírným zklamáním a především je to kvůli té desetibodové ztrátě na suveréna z Bečvár, kterému bych chtěl tímto k vynikajícímu podzimu pogratulovat :). Na jaře je bude asi jen těžko někdo dohánět, i když jak všichni víme, je to kulatý :) ''Doderná'' byla samozřejmě kvalitní, asi jako bývá všude, odmakali jsme jí jako žádný náš podzimní zápas :)))

Tak tady asi určitě guláš se šesti, omáčka s masem a knedlíkem je prostě omáčka s masem a knedlíkem :D

S klukama pivo, s holkama víno :D

Určitě léto, teplo, koupaliště, holky v plavkách :D, to v zimě asi moc neuvidíme :))

Rudá a nikdy jinak. Srdcová záležitost!

Tady určitě film, české filmy mám nejradši :)

Určitě bruneta <3 :D

Tohle je těžký :D ale spíš horňák :D

Já doufám, že budeme :)) Taky děkuju za rozhovor a přeju všem hezké svátky a pohodový konec letošního roku :)