Václav Svoboda nastřílel první zápský hattrick v ČFL! Chceme postup, říká odhodlaně záložník

Je pravda, že se mi střelecky moc nedařilo, ale o to víc jsem se snažil alespoň na góly nahrávat. Škoda, že se v asistencích nevedou statistiky, určitě bych na tom byl lépe než s góly. V tomto zápase mi to ale už střelecky vyšlo, i když třeba u druhého gólu jsem dorážel do prázdné brány. Takže děkuju i spoluhráčům. Škoda jen, že už je konec, zrovna se mně i celému týmu začalo dařit.

Tak jasně, že si mě hned kluci dobírali. Přišlo mi i spoustu gratulací od rodiny, známých a tak dále. Přece jen hattrick tady v Zápech v ČFL ještě nikdy nikdo nedal, takže si asi dovedete představit, že jsem to měl dost drahý. Zvlášť, když jsme hned po zápase měli rozlučku, kde se to dost probíralo. Ale samozřejmě jsem jim i poděkoval, že mi to tak krásně připravili.

No spokojení moc nejsme. Moc se nám nevydařil začátek sezony a zvlášť doma jsme poztráceli zbytečně moc bodů. Naštěstí jsme to pak zachraňovali venku, kde jsme snad posbírali víc bodů, než doma. To se tady moc často nestává. Možná je příčinou i menší domácí hřiště, kdy jsme to v minulosti hráli více na sílu. Nyní už jsou tu ale hráči více do kombinace, což nám paradoxně více vyhovuje na větších venkovních hřištích než v Zápech.

Velmi nelibě. Zvlášť s ohledem na to, kolik síly a úsilí jsme do toho všichni z celého klubu dali. Nikdo s námi před minulou sezonou nepočítal, že budeme bojovat o postup, a nakonec nám to i vyšlo. Celé Zápy zaplavila neskutečná euforie. Bohužel pak k tomu přispěli i jiné zákulisní vlivy, které bych tu ale nerad rozebíral. Já sám jsem to kousal velmi špatně, přece jen jsme o tom všichni snili a nakonec to dopadlo tak, jak dopadlo. Nejhorší byla ta bezmoc, kdy s tím člověk nemohl nic dělat. O to víc to chceme dokázat i letos a našlápnuto myslím máme.

No nejdříve jsem byl zaskočen, ale pak ano. Stále jsme kamarádi a byl jeden z prvních, kdo mi gratuloval k hattricku. Přece jen odešel sice k nováčkovi soutěže, nicméně jejich klubové zázemí je úplně na jiné úrovni než u nás. Je to téměř profesionální klub. To skoro žádný tým v ČFL říci nemůže. Většina hráčů tam nemusí chodit do práce a můžou se tedy soustředit jen na fotbal. Vždycky se takový klub v této soutěži najde. Loni takto podobně fungovala Viktorka Žižkov.

Představit bych si to dovedl. Působil jsem totiž ve druhé nizozemské lize, takže vím, jak to chodí v profesionálních klubech. Život by to změnilo všem, ale my na tu výzvu byli připraveni. Muselo by se toho změnit více, ale myslím si, že by si Zápy tu šanci ve druhé lize určitě zasloužily. Zvlášť když nám majitel pan Mašek slíbil, že by do toho šel a byl plný odhodlání.

Jedině tu snad máme řidiče autobusu a hospodského. Jinak nějaká extra zajímavá povolání tu moc nemáme. Bohužel skloubit práci a fotbal není moc jednoduché, takže většina spoluhráčů včetně mě pracuje v administrativě v různých firmách nebo na prodejnách a skladech.

Děkujeme za pochvalu. Určitě je tu téměř rodinná atmosféra. Přece jen jsme malý klub, ale o to víc držíme při sobě a dokážeme pracovat jeden za druhého a i když se třeba fotbalově nedaří, dokážeme to bojovností urvat k úspěchu týmu. Dále tu také máme skvělou partu. Hodně často se také scházíme s kluky i mimo fotbal a vymýšlíme různé fotbalové turnaje, kina, večeře, sushi a podobně.

Je pravda, že se mi za celý podzim vyhnulo zranění na rozdíl od spoluhráčů. Jsem rád, že také dostávám od trenéra a vedení důvěru. Jinak já na tu únavu moc nejsem. Kdyby to šlo, hrál bych pořád. Zvlášť poslední kola, kdy se celkem dařilo. O to víc mě mrzí, že už je konec. Ještě bych dva tři zápasy klidně zvládnul.

Do Nizozemska jsem se dostal přes agenta, který mě kdysi na Spartě v dorostu oslovil. Nejdříve jsem rok působil v mládežnické akademii Feyenoordu Rotterdam U-19 a občas i v B-týmu. Dokonce jsme vyhráli celostátní soutěž staršího dorostu, kdy jsme za sebou nechali i vyhlášenou akademii Ajaxu či Eindhovenu. Bohužel konkurence v týmu byla obrovská, tak jsem přesunul na sezonu do pražského Meteoru, abych si dodělal střední školu. Následně jsem pak znovu odešel do druholigového BV Veendam, kde jsem působil rok a půl a zahrál si druhou nejvyšší soutěž v Nizozemsku. Poté ale přišly finanční problémy a klub nejprve odstoupil do nižší soutěže, aby následně zkrachoval úplně. Vzpomínám na to ale moc rád. Komu se poštěstí jít jako devatenáctiletý kluk do zahraničí. Naučil jsem se starat sám o sebe, zdokonalil jsem se v angličtině a také nizozemštině, poznal spoustu lidí, se kterými jsem v kontaktu dodnes. To pro mě byla škola života a čerpám z ní dodnes.

Ano, přesně tak, máte pravdu. Spartě držím palce na všech frontách. Proto beru velmi nelibě, že posledních pár let Plzeň v české lize dominuje. Bohužel i letos to nejspíše vypadá, že to Plzeň obhájí. I když já osobně věřím, že se ještě Sparta zvedne. A když by to nebyla Sparta, titul bych přál komukoliv, třeba Zlínu, který je sympatický svou filozofií.