Hráč 11. kola OP Kolín, Marek Švehla: Nejraději pobavím diváky výkonem na hřišti

Dobrý den, ano web fotbal u nás sleduji pravidelně, jelikož rád sleduji průběžné výsledky ostatních týmů, ale i co se týče vyšších soutěží. Rád se podívám na výsledky zápasů, kde hrají moji bývalí spoluhráči. Co se týče ankety hráč kola, musím ji hodnotit jedině kladně, o to víc z důvodu, že jsem byl nominován a zvítězil jsem. Chtěl bych tímto moc všem poděkovat za hlasy, které mi poslali.

Za nejpovedenější gól považuji asi ten první, vstřelený z přímého kopu, kdy se mi povedlo obstřelit zeď. Další góly už byly spíše šťastné, kdy při druhém gólu brankáři Peček po mé střele ze zhruba 30 metrů balón propadl pod rukou do brány. Poslední gól vyplynul po špatném výkopu hostujícího brankáře, kdy jsme balon vybojovali přes jednoho ze stoperů Peček, a po narážečce s Tomášem Proskočilem jsem již šel sám na bránu, udělal kličku a dal gól.

Těžko se mi tento zápas hodnotí. S Pečkami je to vždy boj a nikdy nevíte, co od nich můžete očekávat, přece jen jde o derby. Pro nás tento zápas byl povedený v tom, že jsme dokázali naše gólové situace zúročit. Po prvním gólu jsme se uklidnili a snažili se hrát kombinační fotbal, kterým se chceme dlouhodobě prezentovat. Do poločasu nám pak ještě vyšly dvě akce, které proměnil Honza Pilař. Druhý poločas byl vyrovnaný, ale soupeře jsme do žádných velkých šancí nepustili.

Na celém zápasu je tento moment jedinou kaňkou. Viděl jsem ten souboj ze středu hřiště, kdy si Štěpán Růžička prohodil míč u lajny kolem Michala Freunda a poté došlo ke srážce, která měla bohužel těžký následek. Mrzí mě fakt, že hráči Peček mají pocit, že tento zákrok byl úmyslný. Všichni doufáme, že se Štěpán dá brzy dohromady.

Nemyslím si, že by se něco rapidně změnilo. Na začátku sezóny nás trápila zranění, takže jsme zápasy odehrávali v poměrně slepené sestavě. Naštěstí jsme se v posledních zápasech sešli a zápasy nám vyšly i výsledkově. Zápasy s Bečváry a Jevany byly podobné a i přesto, že jsme byli vyrovnaným soupeřem, tak jsme dostali smolné góly a své šance naopak nedokázali proměnit. Ale to je holt fotbal.

S fotbalem jsem začínal v pěti letech v týmu TJ Junior Praha, kde jsem strávil patnáct let a podíval se i do mužského fotbalu, kde jsem sbíral potřebné zkušenosti. Moje další kroky vedly do týmu Slavoje Vyšehrad, kde jsem se zapojil do přípravy s A týmem tehdy hrajícím divizi, což řadím ve své fotbalové kariéře úplně nejvýš a rád na to vzpomínám. Setkal jsem se tam s výborným trenérem Jiřím Formánkem, který mě hrozně moc naučil a pomohl mi v mých dalších krocích ve velkém fotbale. Stejně tak na tom měli zásluhu mojí tehdejší spoluhráči, se kterými se vídám dodnes. Na Vyšehradě jsem strávil zhruba dva roky s půlroční pauzou, kdy jsem hostoval v týmu TJ Sokol Dobřichovice, tehdy hrajícím krajský přebor. Poté jsem odešel na hostování do týmu FK TJ Štěchovice, kde jsem toho v součtu moc neodehrál. Tým sice postoupil do 3.ligy, tu už jsem však bohužel nedostal příležitost si zahrát. Po angažmá ve Štěchovicích o mě projevil zájem FC Zličín, který zrovna postupoval z pražského přeboru do divize a tu se hned v první sezóně podařilo udržet. Na Zličíně jsem působil po udržení se v divizi ještě půl roku a po vypršení hostování jsem byl kontaktován týmem Sokola Nespeky, kde jsem hrál půl roku. Nejlépe se cítím na středu zálohy.

Do týmu Sokol Plaňany mě přivedli moji současní spoluhráči a společně s nimi známý trenéra Tomáše Kučery, který se o mě zmínil a já více-méně neváhal. Jsem rád, že v týmu můžu být a být součástí výborné party, kterou zde máme.

Fotbal mě životem provází a vždycky bude. Miluju tento sport a nedokážu si přestavit, že bych fotbal nehrál. Když mám čas, nenechám si ujít žádný fotbal, ať už je to na mezinárodní nebo ligové úrovni. Mezi moje nejoblíbenější patří z domácích týmů AC Sparta Praha a ze zahraničních týmů Arsenal FC. V poslední době také poměrně pravidelně navštěvuji utkání Bohemians Praha 1905, kterému fandí rodina mé přítelkyně. Co se hráčů týká, tak bych neřekl, že mám vyloženě nějaké hráčské vzory, rád však sleduji kreativní střední záložníky s dobrým přehledem o hře, takže mezi mé oblíbené hráče patří Mesut Özil, Xabi Alonso neboTomáš Rosický.

Moje rodina mě vždy podporovala a podporuje stále, za což jim patří velký dík. Společně s nimi mě pak podporuje i rodina mé přítelkyně a zejména sama přítelkyně, která jezdí na většinu zápasů.

Rád trávím čas s rodinou a se svou přítelkyní. Ve volném čase rád hraji tenis, cestuji, čtu a hraji hry na herní konzoli.

Mrzí mě, že k obveselení čtenářů vtipem nepřispěji, ale bohužel nejsem typ člověka, který by si vtipy pamatoval nebo je uměl vyprávět. To raději přenechám jiným a sám se budu snažit potěšit diváky svými výkony na hřišti.

Také děkuji a ať se daří Vám i webu...