Ve Štěchovicích na Lukáše Batku sázejí. A ten se umí odvděčit góly!

Nejsem tak úplně spokojený, protože vždy to může být lepší. Kdybych dal třináct gólů, není se čemu divit. Šance jsem na to měl.

Nehodnotí se mi to úplně nejlépe… Podzimní část sezony zvládáme v dobré formě, jen máme bohužel problémy se závěry zápasů. Na ty jsme doplatili s Tachovem, Dobrovicí i se Zápy. Kdybychom v našem nasazení vydrželi vždy až do konce, mohli jsme být na vyšších pozicích tabulky.

Asi Pavel Fořt. Dává dost branek, ví kde a kdy má ve vápně být. Je to navíc typologicky podobný útočník jako já a je hodně zkušený.

Osobně si myslím, že ve třetí lize není nikdy nic jasné, tady opravdu může porazit kdokoliv kohokoliv. My to doma s Táborskem budeme mít určitě těžké. Vzpomínám si, že v loňském zápase jsme sice vyhráli, ale až po remíze na penalty. Byl to vyrovnaný zápas.

S A-týmem Slavie jsem občas trénoval a hrál za ně i přátelské utkání. V kabině jsem se tedy potkával se všemi hráči, třeba s Martinem Latkou, Milanem Škodou a Jirkou Bílkem. Být v šatně s takovými hráči je skvělý pocit a taky motivace.

Určitě ano, ten gól byl parádní. Moc rád bych si ho někdy zopakoval (smích). Nejčastěji se ale prosazuji po nějaké kombinaci, buďto si naběhnu do vápna nebo dostanu přesnou přihrávku a jdu sám na gólmana.

Myslím si, že ČFL je pro mladé hráče, kteří přicházejí z juniorek či dorostu, to nejlepší. Málo komu se poštěstí dostat se hned po juniorce do základní sestavy prvoligového či druholigového týmu. V ČFL mladý hráč pozná, co je to dospělý fotbal a že každý zápas je tak trochu válka. Jinak se potkávám se spoustou kluků, které znám ze Slavie, ať už je to Tomáš Valenta z Dobrovice, se který;m jsme hráli ve Slavii v útoku, v minulé sezoně hrál ČFL Jirka Sodoma, který pálil rovněž za Dobrovici, nebo s Ondřejem Kocourkem z Litoměřicka. Často se potkávám i s protihráči z dorostu, ať už jsou to kluci ze Sparty, Boleslavi nebo Jablonce.

Štěchovice mám hrozně rád, jsme skvělá parta. Před příchodem jsem měl trošku obavy, jaké to bude hrát v jednom týmu s dospělými. Ale teď vidím, že jsem žádné obavy mít nemusel, ve Štěchovicích je skvělá parta, která mě mezi sebe bez problémů přijala.

Přijde mi, že srdcem týmu jsme všichni včetně trenéra. Každý se vždy snaží na hřišti odevzdat maximum. Nejvíc slyšet je na hřišti Štěpán Kučera. Je skvělé hrát s tak zkušeným hráčem jako je on. Standa Hřebeček je typický tvůrce hry, Filip Busta je spolehlivá závora a například Lukáš Jakobovský s Miroslavem Marešem nevypustí jediný souboj, tvoří tak tedy skvělý střed zálohy. Každý hráč má v týmu důležitou roli.

Zbyněk Busta je trenér, který mi dal obrovskou šanci zahrát si v dospělém fotbale, za což mu jsem nesmírně vděčný. Je to skvělý trenér. Jsem rád, že i když se mi občas nezadaří, trenér mi věří a já tak mohl odehrát všechny zápasy. Když šanci neproměním, řekne mi, ať zachovám chladnou hlavu a soustředím se na další příležitost vsítit branku.