Pavel Vandas: Některé fauly v zápase s hradeckou Olympií byly až kriminální

Pavel Vandas se s týmem Jiren po zisku titulu v loňské sezóně opět hřeje na špici soutěže. Co za tím stojí? A v čem se liší Pavel Vandas jr. od svého otce, který několik sezón působil v nejvyšší soutěži? Je tu rozhovor s hráčem uplynulého kola!

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Loni mistr, letos po třetině soutěže opět na prvním místě. Vypadá to, že v Jirnech děláte fotbal dobře. Co za tím stojí?
Stojí za tím především naše vítězná mentalita týmu. Jiný tým by mohl po prvním vítězství v ČFL polevit a říct si, že se to nějak zvládne znovu. Ale my víme, že soutěž není lehká a že se musíme připravit opravdu na každý zápas. Máme v týmu takové typy hráčů, kteří rádi vyhrávají, trenéra, který nás motivuje k lepším výkonům a vedení týmu takové, které si žádá ty nejlepší výsledky.
Tým vede zkušený trenér Hradecký. Vypadá jako velký kliďas, dokáže se ale i rozčílit a zvednout hlas?
Trenér ví, co každý hráč potřebuje. Někdo potřebuje více nakopnout tím, že zvýší hlas a někdo naopak potřebuje od trenéra cítit podporu. Je skvělý psycholog a s každým hráčem probírá, co se mu v zápase líbilo a naopak, co by chtělo zlepšit. Také dokáže hráče i skvěle motivovat, což je pro nás taktéž velmi důležité.
V posledním kole jste ve šlágru kola porazili hradeckou Olympii. Podle ohlasů byl zápas místy až za hranou tvrdosti. Je tomu tak?
Ano, myslím si, že utkání se dostalo do takové fáze, kdy nějaké zákroky byly skoro až kriminální. Rozhodčí povolil takový metr, který občas zaváněl červenou kartou. Tu však nikdo nedostal a my musíme léčit své šrámy na další zápasy.
Zápas se vám povedl, zasloužil jste se svým dílem o obě branky. Bylo to vaše nejlepší utkání v sezóně?
Samozřejmě, že jsem rád, za to, že jsem byl u obou branek. Obě branky byly velice důležité, protože vždy padly v závěru poločasu. Utkání se mi celkem povedlo, ale snažím se být spíše sebekritický, takže vyhledávám věci, co se mi nepovedly a kterých se budu v dalších zápasech snažit vyvarovat.
Hrajete po boku Aleše Melechovského, který prokazuje stabilní výkonnost a táhne tým. Co říct k tomuto hráči? Nepřekvapuje vás, že po něm zatím nesáhl nikdo z vyšší soutěže?
Aleš je gólový hráč, kterého by chtěl mít v kádru každý tým. My máme celý tým utvořen tak, že se to snažíme hrát v koncovce především na něj. Dokáže si vyhledat to správné místo a udeřit. Nevím, jak to má s jinými kluby, ale my jsme rádi, že je tady s námi.
Nemrzí vás, že v případě obhajoby se asi opět přistoupí k setrvání v ČFL? Neláká vás jako hráče zamířit výš?
Samozřejmě bych si rád zahrál vyšší soutěž, ale v Jirnech na to zatím nejsou podmínky. Věřím, že v budoucnu se výše určitě podívám a doufám, že co nejdříve. Je mi 21 a myslím si, že kvality na to posunout se dál určitě mám.
Jak hodnotíte prozatímní ročník ČFL? Došlo k zúžení soutěže, zvedla se kvalita? Které z týmů vnímáte jako největší soupeře?
Kvalita soutěže byla vždy vysoká. Tady může prohrát i první s posledním, takže to rozhodně není jednoduché. Jsem rád, že se držíme stále takhle vysoko a je za tím spoustu práce. Co se týče našich soupeřů, tak to jsem určitě řadil vysoko Olympii, která se netajila se svými ambicemi. Dále nesmím zapomenout také na Králův Dvůr a Převýšov.
Fotbal hrál i váš otec, je to tak? Jak byl úspěšný?
Ano, můj otec hrával několik let naší nejvyšší fotbalovou soutěž. Hrál hned v několika klubech, od Bohemians, kde začínal, až po Slavii. Byl to velký střelec. Bohužel však přišly zdravotní problémy s koleny. Ale i tak si dokázal vystřílet angažmá v Německu nebo i na Islandu. Mám ho za velký vzor a kéž bych dokázal něco z toho, co on.
A jak hodnotí vás? Jste mu na hřišti svou hrou podobný?
On mi vždycky říkal, že takovou techniku, co mám já, on nikdy neměl. On byl rozený střelec a skoro ze všeho dokázal vsítit branku. To mi ještě trochu chybí, ale věřím, že mi to tam začne konečně více padat. Po každém zápase si spolu sedneme a vyříkáme si, co šlo udělat lépe a naopak, co bylo dobře. On to vidí i trochu z jiného pohledu, takže já jsem jedině rád, že se mi snaží pomoct posunout se v kariéře dál.
Vaší velkou zálibou byl futsal, ve kterém jste si zahrál nejvyšší soutěž. Už jste ale upřednostnil fotbal?
Ano, je pravda, že jsem futsal hrával. Dostal jsem šanci v prvoligové Slavii již v 16 letech a hned jsem ji dokázal chytit. Futsal mi strašně pomohl s technikou, kterou se snažím využít právě při fotbale. Momentálně už futsal dva roky nehraji, protože jsem se chtěl naplno věnovat fotbalu a snažit se mu dát vše. Věřím, že tento krok je správný a posune mě výše. Pokud ne, rád se do Slavie jednou vrátím.

Autor: Michal Špírek

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.