Jednou se mi povedl hattrick do vlastní brány, svěřuje se Matěj Mottl

O nominaci do Sestavy kola jsem se dozvěděl od spoluhráčů, kteří mě zároveň hned od zveřejnění sestavy dostali svým hlasováním do čela hlasování. Tam jsem se především díky nim i udržel a celkové hlasování tak s přehledem vyhrál. Hlasovali samozřejmě i další známí a rodinní příslušníci, ke kterým se tato informace roznesla přes sociální sítě, všem hlasujícím tímto velké díky. Největší díky však spoluhráčovi Filipovi Loukotovi, který celý průběh hlasování pravidelně hlídal a hecoval. (směje se)

Já doufám, že ne, neboť se mi hromadí pokuty za neúčasti na trénincích, které poslední dobou díky pracovní vytíženosti moc nestíhám. Nějaká ta várka panáků rumů mě ale určitě při pozápasovém posezení nemine.

Dříve jsem tomu moc pozornosti nevěnoval, nicméně nyní jsem jsi již navykl po každém kole sledovat výsledky soupeřů. Je to určitě dobré i co se do přípravy na další zápas týče, rád se podívám na to, jak soupeř odehrál předešlé zápasy a komu to od nich nejvíce střílí, koho si ohlídat.

Popravdě registrovaný doposud nejsem, ale určitě se brzy registruji, Váš portál je rozhodně přínosným.

V minulé sezoně jsem se tuším asi dvakrát objevil v sestavě kola, nicméně hlasování jsem ani jednou nevyhrál, vždy se na čelo dostal někdo z Ledců, s těmi jsme pravidelně v hlasování bojovali.

Myslím si, že jsme neodehráli špatný zápas, stejně tak ale hráli dobře i Malesice, byl to velice vyrovnané. Věděli jsme, že Malesice budou silní soupeři, ale také jsme věděli, že když přidáme na důrazu, který nám v posledních zápasech chyběl, budeme jim schopni oponovat. Nakonec jsme jim byli rovnocenným soupeřem o čemž svědčí zasloužená remíza. Co se mě samotného týče, já jsem byl moc rád, že mi dal trenér šanci, že mi věřil a hned od základu postavil. Jak jsem již psal, nemám moc natrénováno a i díky tomu si zasloužili jít na hřiště spíše ostatní kluci ze střídačky, kteří alespoň pravidelně trénují. I proto jsem šel do zápasu od počátku na plno a nakonec se trenérovi i odvděčil, když se mi po dokonalém sklepnutí míče od Davida Takáče podařilo vstřelit gól. Popravdě, ona by to byla ostuda, kdybych šanci neproměnil, střílel jsem takřka do prázdné brány. Během zápasu jsem se i na dále snažil svoji bojovností prosadit a měl jsem i další šance, ty však již tak úspěšně neskončili.

S fotbalem jsem začínal ve Vejprnicích, kde hraji od minižáků. Již v minižákách jsem se na fotbalovém hřišti setkal s většinou mích nynějších spoluhráčů, během dospívání jsme se však postupně všichni rozutekli, i já jsem na pár let odešel kopat za Nýřany. Nyní jsme se po několika letech opět sešli na stejném místě tam, kde jsme spolu začínali. Myslím si, že toto nás i dělá silným a od ostatních odlišným týmem, známe se víceméně všichni od mala a to je vidět i na hřišti.

Za svoji fotbalovou kariéru jsem si zkusil téměř všechny posty, nicméně začínal jsem v obraně. Asi i díky tomu, že jsem si prošel téměř všemi posty, dostal jsem se nyní do zálohy, kde se snažím pomáhat jak v obrané, tak útočné části.

Nikdy jsem asi neměl vyloženě jeden jediný vzor, měl jsem v hlavě spoustu skvělých hráčů, každý měl však svoji sílu někde jinde. Nejvíce jsem však vždy vzhlížel asi k Pavlu Nedvědovi, za jehož kariérou stojí velká, dřina, píle a disciplína. Možná i díky němu byl můj dlouholetým oblíbeným klubem Juventus. Nyní samozřejmě fandím Plzni, ačkoliv si myslím, že byli v loňských sezonách více fotbalovější, ale uvidíme, snad se ještě více rozehrají.

Netradiční záliby a koníčky asi žádné nemám. Rád jezdím na kole, běhám a v zimě jezdím na snowboardu.

Nevím, jestli se to dá považovat jako nejzajímavější věc, spíš bych řekl nejsmutnější. Pamatuji si na to, jak jsme v přátelském utkání tuším ještě v mladších žácích hráli proti žákům z Viktorky a já dal onehdy hattrick. Bohužel ani jeden z gólů neskončil v bráně soupeře, tenkrát jsme prohráli cca 22:0.

Určitě by to měl být den, kdy nejsem v práci a celý den tak mohu strávit jen se svými nejbližšími a tedy mojí přítelkyní a rodinou.

Dříve tomu tak určitě bylo, když byl fotbal ještě na prvním místě, nicméně priority se postupem času změnily a nyní je to již „jen“ můj nejoblíbenější koníček, který sdílím se super partou kamarádů.