Střílení branek mi chybí, aneb jak se z útočníka Ondřeje Blažka stal obránce

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 5. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Kdo je tím vítězem? Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji k prvenství v naší anketě. Ve vašem týmu to už není nic neobvyklého, takže počítám, že vás to nejspíš moc nepřekvapilo?
Děkuji. Popravdě ani moc ne. Když se z našeho týmu, někdo dostane do sestavy kola, tak je skoro jisté, že to někdo z nás vyhraje. Hlasujeme poctivě, fakt všichni, jak spoluhráči, fanoušci, kamarádi, rodina a tajné fanynky (smích).
Z pozice stopera jste dokázal vstřelit branku. Můžete popsat našim čtenářům, jak celá gólová akce proběhla?
Byl to začátek zápasu, takže jsem měl ještě sil dost (smích). Tak jsem se přidal k napadání. Skvěle tam napadali Nebeský a Petráš, dostali obranu pod tlak, obránce si myslel, že je sám, tak si chtěl míč kopnout do strany a já jsem nastavil jenom nohu a míč se odrazil do brány.
Ještě v mládežnických kategoriích jste prý nastupoval v útoku a padalo vám to tam docela dost často. Jak došlo k posunu z pozice kanonýra až do obranné řady?
To máte pravdu. Hrál jsem od přípravky až do dorostu v útoku. Ale potom, když jsem šel do dorostu, který tu dobu trénoval Tomáš Mareš, tak mě přesunul do obrany, protože tu dobu nás chodilo na zápasy málo a obránce jsme neměli. Ten zápas se mi tam prý povedl, tak jsem tam nastupoval pod Marešem pořád. Pak dorost převzal můj taťka, který mě vlastně trénoval od malička a nastupoval jsem zase v útoku. Potom jsem šel do chlapů a tam jsem ze začátku hrál útok, ale potom mě zase přesunuli do obrany. Je to možná škoda, protože si myslím, že s Nebeským bychom byli strašní zabijáci, jako dřív, když hrával můj taťka s Bednářem v útoku (smích).
Jak je ale vidět, tak dopředu vás to táhne neustále, podnikáte často podobné ofenzivní výlety?
Ano, když to jde, tak jdu dopředu. Střílení branek mi chybí, takže když je možnost, tak se snažím zapojit do ofenzívy.
V týmu máte pověst hráče, kterého jen tak někdo neobejde, jste si této své přednosti také vědom? Trénujete jí nějak speciálně nebo máte nějaký recept pro hráče, kteří by si z vás chtěli vzít příklad?
Nijak to netrénuji, je to spíše tím, že jsem silnější postavy, tak je asi těžké mě oběhnout (smích).
Doneslo se k nám, že vaše tréninková docházka není až tak úplně vzorná, co na to říká trenér?
Přípravu před začátkem sezony jsem neabsolvoval, takže trenér rozhodně nebyl rád. Proto jsem první zápas proti Veselí byl jenom na lavičce. Potom se moje docházka zlepšila a trenér už je určitě rád.
Navzdory tomu podáváte stabilní výkony, že by zkrátka talent od přírody?
To bych spíše řekl promrhaný talent (smích). Je to spíše tím, že se daří celému týmu a makáme jeden za druhého.
Můžete našim čtenářům trochu přiblížit vaší dosavadní fotbalovou kariéru?
Tak začínal jsem v šesti letech tady v Nové Včelnici a hraju tu vlastně pořád. Akorát, když byli možné střídavé starty, tak jsem hrával v mladším dorostu v Kamenici nad Lipou a potom ve starším dorostu v Lomnici.
Váš spoluhráč a rovněž vítěz ankety o hráče kola Tomáš Mareš přiznal, že má svůj předzápasový rituál. Jak jste na tom v tomto směru vy?
Rituál žádný nemám.
S dalším spoluhráčem, kterým je Tomáš Nebeský, prý zase máte společný zájem fanynek. Proslýchá se, že některé neváhají a jsou ochotné za vámi přijet až z dalekého Slezska, je to pravda?
Jojo, je to pravda (smích). Máme hodně fanynek a některé občas přijedou pro podpis a tak (smích).
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů!

Autor: Tomáš Valta

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.