Radku, gratuluji ti k vítězství v naší anketě a zeptám se, jaký byl zápas z tvého pohledu?
Děkuji ti za gratulaci! Předem bych chtěl poděkovat všem, kteří mi dali hlas. Zápas jako takový nebyl z mého pohledu moc záživný. Do zápasu jsme vstupovali s tím, že už žádný velký posun tabulkou, jak nahoru, tak dolů u nás nastat nemůže, přesto jsme měli odhodlání tento zápas vyhrát. Velkým pozitivem v této sezóně je zapracování našich mladých hráčů do sestavy. Je vidět, že když dostanou šanci, snaží se jí chopit a to bylo vidět i v zápase s Kralicemi. Myslím si, že remíza je spravedlivá pro oba celky - pro nás nic neřešící a pro Kralice ztráta bodů, které budou v konečném součtu chybět.
Jak bys popsal svůj nedělní výkon v Kralicích?
Těžká otázka, na kterou by měl odpovědět asi někdo ze spoluhráčů či trenérů. Abych řekl pravdu, den před zápasem měla dcera křtiny, takže jsem na zápas neodjížděl zrovna v dobré kondici. Slavilo se do rána…Ale hned v prvním poločase mě domácí párkrát prověřili a pomohli mi dostat se do tempa. Celkově hodnotím můj výkon jako jeden z těch povedenějších.
Který tvůj zákrok byl nejvydařenější?
Řekl bych, že to byl zákrok z prvního poločasu, kdy přišel nakopávaný balón za obranu - kdybych nebyl jelito a vyběhl, tak bych ho snad dokázal ukopnout do bezpečí, ale to bych nebyl já (smích). Najednou z této situace bylo přečíslení dva na nikoho. Prvnímu hráči jsem zmenšil úhel na střelu, ten přihrál před prázdnou bránu nabíhajícímu spoluhráči, kterého trošku neposlechl balón při zpracování, a já dostal šanci mu balón rukavicí vypíchnout.
Který zápas v tomto ročníku byl tvůj nejvydařenější?
Mezi nejvydařenější zápasy pro mě bývají ty, kde vychytám nulu a vím, že jsem nic nepokazil. V letošním ročníku to nejspíš byl zápas doma proti Hrotovicím, kde jsem si opravdu pěkně zachytal. O nulu mě připravil až bývalý spoluhráč Libor Votava, který mi dal v 83. minutě gól z penalty.
A na který by jsi nejraději zapomněl?
Těch zápasů, na které bych chtěl zapomenout zas tak moc není. Vždy ale nejvíc mrzí prohra v derby! Konkrétně v osmém kole jsme prohráli v Radkovicích 4:1, přestože jsme hráli půl hodiny proti deseti, i tak jsme přesilovku nevyužili a bylo po zápase. Z tohoto zápasu si pamatuji důležitý vyrovnávací gól pro Radkovice, kdy po mém nedůrazu skóroval Jirka Hofman.
Troufnul by sis jít za rozhodnutého stavu na penaltu?
V Myslibořicích má výsadní právo na penalty kapitán týmu Martin Čapoun a má překvapivě mou plnou důvěru :-D. Osobně bych si na penaltu už netroufl za žádného stavu! Pár penalt jsem již zahrával, ale bohužel žádná nenašla cíl, a doteď to mám na talíři! Hlavně penalta minulou sezónu proti Pyšelu stála za to (úsměv).
7. Hrajete dlouho v klidném středu tabulky a již vás velký tabulkový posun vzhůru nebo dolů nečeká. Sezóna je již u konce, spřádáte již plány na příští sezónu a na kterých pozicích se chcete pohybovat?
Zbývá odehrát ještě dva zápasy, tak prioritou je, aby se na konci sezóny nikdo nezranil! V příští sezoně samozřejmě chceme být ještě lepší a umístit se v horních příčkách tabulky. Důležité bude, aby se nám podařilo stabilizovat obranu, protože v každém zápase tam hraje někdo jiný.
Jak budete vůbec hodnotit tuto sezónu po loňském druhém místě?
S touto sezonou jsme se nakonec vypořádali celkem dobře. Citelně nám chyběl Kuba Horák, který se zranil a do jarních bojů vůbec nezasáhl. Máme hodně mladý tým, takže umístění ve středu tabulky bereme pozitivně. V této sezóně, potažmo jako téměř ve všech máme výbornou bilanci domácích zápasů, kdy soupeřům moc bodů doma nerozdáme. Oproti tomu zápasy na venkovních hřištích byly letos tragédie.
Jak utužujete vaši dobrou partu?
Partu máme opravdu dobrou! Nejspíš to bude tím, že máme mladý tým, který je doplněn o pár mazáků. Po každém zápase a tréninku zasedneme do naší hospůdky a dáme pivko. Někdy, když je opravdu dobrá nálada, nezůstaneme jen u piva a rozjedeme „Kabinafest“, který bývá ve velkém! Snažíme se řídit podle jedné hlášky: „Vyhraje se venku, uděláme kabinafest – já s tím nemám problém“, akorát v této sezóně jsme venku mockrát nevyhráli, i přesto bylo „kabinafestů“ dost (smích). Hlavní personou v kabině je samozřejmě Čáp - s tím se člověk nenudí.
Vím, že tě rodina hodně podporuje. Chtěl by jsi někomu konkrétně poděkovat?
To je pravda! Rodina mě vždy ve fotbale podporovala a je tomu tak i nadále. Táta s mámou jsou na každém zápase, jak doma tak i venku. Největší podporu však mám u manželky, která před těhotenstvím dokonce dělala u týmu zdravotnici a nyní, když máme dcerku a není obzvlášť hnusné počasí tak s kočárem vyráží i na venkovní zápasy. Domácí zápasy jsou samozřejmost. Je to pěkný pocit, že na každém zápase někoho mám (úsměv). Tímto jim všem moc děkuji.
Máš před zápasem nějaký rituál a připravuješ se před zápasem nějak speciálně?
Žádný speciální rituál nemám. Vlastně jeden bych měl. Od vedení Myslibořického klubu mám udělenou speciální výjimku. Vždy před srazem na zápas si dám „šnyta“. Teď nevím, jestli jsem tuto informaci měl zveřejňovat, aby na mě nepřišli dopingoví komisaři (smích).
Kdo tě k fotbalu dovedl? A kde všude jsi působil?
To už si nějak nepamatuji. K fotbalu jako takovému mě asi nikdo nedovedl, jelikož jsem z vesnice, tak bylo automatické, že se po škole šlo na hřiště kopat do meruny. Začátek mé kariéry byl v CSK Myslibořice, kde jsem hrál za mladší žáky. Po rozpadu mladších žáků CSK Myslibořice jsem na čas zakotvil v Hrotovicích. Asi zlomový rok pro moji fotbalovou „kariéru“ byl rok 2002, kdy se podařilo založit starší žáky TJ Myslibořice a od té doby s výjimkou jednoho roku, kdy jsem hrál za dorost v Jaroměřích, jsem Myslibořickým patriotem.
Máš oblíbeného fotbalistu?
Vždy jsem fandil Ikeru Casillasovi, líbilo se mi, že se v 18 letech dokázal prosadit a udržet v týmu jako je Real. Další fotbalista, kterému fandím je Daniel Subašič z Monaca, disponuje skvělými reflexy a má výborný přehled o hře.
Kterému fotbalovému klubu fandíš?
Tak jednoznačně to jsou Myslibořice (úsměv)!!! V první lize fandím Slávii a doufám, že mi v Evropské lize udělá radost. Ze zahraničních klubů fandím AS Monaco od památného ročníku v Lize mistrů 2003/2004, kdy se dostalo až do finále a v něm bohužel prohrálo 0:3 s Portem.
Jak si myslíš, že dopadnou naši reprezentanti na Mistrovství Evropy a kdo je podle tebe největším adeptem na celkové vítězství?
Přál bych si, aby na EURU postoupili alespoň ze základní skupiny, ale procházka růžovým sadem to určitě nebude. Stačí se podívat na soupeře, které nám los přidělili. Pro mě jsou jednoznační favorité Němci a černým koněm turnaje Belgie.
Chybí ti někdo v konečné nominaci Pavla Vrby?
Myslím si, že pan Vrba ví, co dělá, aby tým šlapal tak jak má, takže v konečné nominaci mi nikdo nechybí. Naopak jsem rád, že se uzdravil Tomáš Rosický, který bude tahounem týmu (jestli vydrží zdraví).
Chystáš se ty nebo někdo s oddílu na evropský šampionát?
Rád bych se na EURO podíval, ale obávám se, že teď už se na něj nedostanu. Od spoluhráčů nemám žádnou informaci, že by se tam někdo chystal.
Prozradíš nám, jak budeš přes léto relaxovat?
Na léto se už nesmírně těším. Jako každý rok si nejvíc odpočinu na dovolené u Máchova Jezera. Určitě bych chtěl také vyrazit s manželkou k moři, ale uvidíme, jestli se plány změní ve skutečnost. Jinak relaxovat budu u grilu, bazénu, pivka a samozřejmě na řadu přijdou i nějaké rodinné výlety do přírody.
Jaké máš koníčky?
V první řadě je to moje rodina! Po narození dcerky hlavně ona (úsměv). Samozřejmě dalším koníčkem je místní fotbal za Myslibořice a v neposlední řadě také „mrcasení“ (se smíchem vyvětluje, že je to hledání s detektorem kovů).
Který filmový žánr vyhledáváš?
Nejradši mám komedie, ale obávám se, že v budoucích pár letech se mě budou spíše týkat pohádky (smích).
Tvoje oblíbené jídlo a pití?
Pivečko to je jasná věc (úsměv) a z jídla to jsou veškeré úpravy kuřete a samozřejmě nemůžu zapomenout na prasátko na rožni a obzvlášť na vynikající „vomok“ – nejlépe od starosty!
Sleduješ naše webové stránky?
Stránky sleduji pravidelně! Je skvělé, že i nižší soutěže se dají dopodrobna sledovat na jednom místě.