ROZHOVOR S HRÁČEM 22. kola, III. třídy sk. A, okr. Vyškov 2015-2016 Ondřejem Kašlíkem

K fotbalu jsem poprvé přičichnul přibližně v jedenácti letech ještě v Petřvaldu u Ostravy. Sice jsem v té době měl raději tenis, ale fotbal mě začínal stále více zajímat. Když jsme se přestěhovali, v mých dvanácti letech, do Komořan, s tenisem jsem skončil (v nejbližším okolí žádné kurty nebyly) a začal jsem chodit do Komořan na fotbal. Tehdy nás trénoval František Baldík. Ve 14 letech jsem přes zimu měl možnost dostat se do drnovického "béčka", které trénoval pan Smutník, ale musel bych změnit školu a byl bych hodně časově vytížený. Tak jsem zůstal u nás odkud si mě asi po půl roce vytáhli do Rousínova. Tam jsem odehrál jednu sezónu za žáky a jednu za dorosty. Po nešťastné rodinné události jsem s fotbalem na rok skončil. Když jsem pak zase začínal hrát, už se mi do Rousínova nechtělo a tak jsem šel zpět do Komořan, kde hraju dodnes. Rád vzpomínám na období v Rousínově, mělo to ten správný soutěžní rytmus a duch, ale stejně jsem nejraději u nás v Komořanech, kde je super parta a je to více fotbal pro radost. Ve fotbale mám jen pár cílů: hrát ho a bavit se jím co nejdéle to půjde, pomáhat mužstvu k dobrým výkonům a nekazit dobrou atmosféru v mužstvu.

To je pravda, máme velké věkové rozpětí. Že si tak rozumíme je podle mě dáno růzností povah a tím, že se vzájemně respektujeme a doplňujeme. Někdo si možná bude myslet, že jako jeden z nejmladších si s ostatními nebudu tak rozumět, ale opak je pravdou. Jsou to dobří chlapi, se kterýma je sranda a třeba na fotbalovém soustředění mi rádi objasní spoustu zajímavých věcí z dob, kdy jsem ještě nosil plínky. Takže se s nimi i ledasčemu přiučím. Neřekl bych, že si v mužstvu s někým nejvíce rozumím, každý je jiný a s každým si rozumím jinak, hlavní je, že mě to tam baví.

Ještě poměrně donedávna jsem hrál aktivně florbal za Rousínov, ale stíhat všechny fotbalové a florbalové tréninky a do toho ještě zápasy o víkendu, pro mě bylo dost časově náročné a hůře jsem pak hledal čas na jiné aktivity, které mě baví. Takže jsem se rozhodoval s čím praštím. Díky fotbalu jako hře, která je mému srdci bližší a taky díky dobré partě, která je v Komořanech, jsem se rozhodl skončit s florbalem a už se věnuji aktivně pouze fotbalu. Kdybychom se nepřestěhovali, pravděpodobně bych dneska hrával místo fotbalu tenis, protože mě hodně bavil a baví i dnes.

Momentálně studuji VŠ v Brně na Sportovní fakultě a směřuji k tomu stát se učitelem tělocviku a základů společenských věd. Ke sportům mám hodně blízko a tak si rád zahraju co se dá. Mám tři sourozence, dva starší bratry a sestru, všichni už mají děti a jelikož bydlí každý v jiném státu, moje návštěvy u nich jsou většinou na celý víkend. Mimo sport rád chodím se psem na dlouhé procházky, zpívám v kapele, jsem zaangažovaný do jedné církevní organizace s mladými lidmi, nebo občas s kamarády chodím do posilovny.

Ve využívání času jsem celkem bohémský člověk, takže se mi hodně často stává, že kamkoliv přijdu pozdě. Už nejednou si lidi stěžovali na moji "dochvilnost". Co se týče fotbalu, tak ho mám opravdu rád. Na co si ovšem nemůžu zvyknout je fakt, že někteří fotbalisti (všeobecně) rádi filmují fauly a ještě takovým způsobem, že si říkávám, jestli to jsou opravdu chlapi, kteří něco zvládnou vydržet.

Pravda, že ke konci jsme se dostali do dvou šancí, které byly na hraně, ale z mé pozice žádná nevypadala ofsajdově. Přihrávka na můj gól na 100% ofsajd nebyl. Celé mi to na konci připadalo jako komedie, jejich trenér a hráči očividně nezvládli obranou hru v závěru, dostali rozhodujícího branku, psychicky to neunesli, sváděli všechno na rozhodčí a navíc se chtěli prát. To podle mě k fotbalu nepatří. Měli se více soustředit na svoji obranu a nemuseli řešit takové věci. Za svůj první gól v sezóně jsem pochopitelně rád a už jsem si přestával pomalu věřit, že ještě nějaký dám. Dlouho jsem se s gólu takto neradoval.

Všem fanouškům chci prvně poděkovat za jejich hlasy, vážím si toho! Chci jim také poděkovat za jejich velkou podporu i na venkovních zápasech. Je slyšet jejich fandění a to my potřebujeme. Samozřejmě ne každý zápas se nám podaří, ale to k fotbalu patří a můžu fanouškům za sebe říct, že takové zápasy nevypouštíme a rozhodně se snažíme hrát co nejlépe.