ROZHOVOR S HRÁČEM 23. KOLA III. třídy sk. A okr, Vyškov 2015-2016 Čestmírem Malcherem

S fotbalem jsem začínal ve Vyškově od přípravky a samotné rozhodnutí spočívalo v jednoduché myšlence a chuti: hrát fotbal. Tehdy neexistovaly facebboky a podobní asociální žrouti času, tudíž sport s přáteli byl u mě nejvyhledávanější aktivitou. S trenéry je to malinko horší, ale co si vzpomínám, tak třeba Tilšer, Fürst, Mauer, Svoboda, Petlach ... dál si už moc nevzpomínám. Za svoji kariéru jsem moc klubů nevystřídal. Jak jsem zmínil, můj začátek byl ve Vyškově, ze kterého jsem přišel na hostování do Drnovic (v době neslavného úpadku) a následně, asi po roce, byly mé fotbalové služby zpět ve Vyškově. Zhruba po půl roce jsem se ocitl v řadách vyškovského áčka. Odehrál jsem jeden zápas poháru ČMFS, a rozhodl jsem se, že s takovými nekolektivními hráči být nemůžu a radši jsem s fotbalem přestal. Netrvalo to dlouho a dostal jsem se do Lysovic, kde působím dodnes a to již cca 10 let. Zažil jsem postup do Okresního přeboru, stejně tak i pád zpět do III. třídy, poznal jsem spoustu nových lidí, se kterýma se vídám dodnes, prožil nespočet komplikovaných situací bijící se s morálkou v týmu, trápil jsem se s nepříjemnými zdravotními problémy které se neslučovaly s pokračováním v hraní fotbalu, nicméně i přes to všechno mám fotbal strašně moc rád a můj hlavní cíl, po tom všem, je dohrát zápas ve zdraví, užít si jej a pokud to jen trochu jde a dělat radost divákům.

Tohle je dost komplikovaná otázka, se kterou by byli jiní hráči raz dva hotoví. Já se na to dívám trochu z jiného pohledu. Podzim se nám velice vydařil, s tím naprosto souhlasím, bohužel pro náš tým to byl právě asi jeden z těch hřebíčků, které jsme si vtloukli do rakve = podcenění, jistota, lehkovážnost v jarní části. Bezesporu musím taktéž zmínit fakt, že náš tým de-facto zimní přípravu neabsolvoval, což je hřebíček další. Já osobně si nemám moc co vyčítat, protože jsem přes zimu jezdil na kole (když to šlo), chodil jsem do haly nebo na umělou trávu hrávat fotbal a to převážně proto, abych byl na jarní část připraven, když jiní nemohou a kvůli kterým se zimní příprava zrušila. Nejsem nikoho otec, abych jim stál za zadkem a říkal, co mají a co nemají dělat, nebo kde mají a kde nemají být. Proto začátek jarní části vypadal tak, jak vypadal. Zbytečné chyby, které nás stály obdržené branky, by v případě řádného přístupu v zimní přípravě, nenastaly ... Ale, je to fotbal, je to sport a to bohužel k tomu patří. Je vidět, že bez poctivého tréninku se nedá dělat pořádně ani III. třída - výsledek vždy odpovídá vynaloženému úsilí a to bohužel v zimě u nás nebylo takové, aby to mohlo stačit na boje o postup zpět do okresního přeboru. Je mi to skutečně líto kvůli divákům, fandům a i tomu, že na tak nádherném hřišti nehrát alespoň okresní přebor je v podstatě ostuda. Trenér Gryc dělá co může, ale hráčům na hřišti hýbat nohama opravdu nemůže. Je to odpovědnost každého jedince, na tom fotbal v těchto nižších soutěžích stojí. Tím chci říct, že když se dá dohromady parta lidí, která táhne za jeden provaz, tak potom ten výsledek může opravdu stát za to. Ale bez nasazení to opravdu nejde ... Důležité však je, že i přes tyto nezdary pořád bojujeme a myslím si, že je to na výkonu našeho týmu zápas co zápas značně znát.

Snažím se hodně jezdit na kole, nejen že mě jízda na kole baví, ale na moje kolena je to neuvěřitelný lék, který mne dostal nazpět k fotbalu. A pokud bych nehrál fotbal, tak bych asi nežil ... no možná bych se býval věnoval hokeji, ale na to je potřeba bohaté rodiče, pokud bych měl začínat od dětství.

Jsem šťastně svobodný člověk, mám docela pestré zaměstnání a ve volném čase, když zrovna nesportuji, se věnuji grafice/webovým stránkám a v tomto směru se snažím rozvíjet své schopnosti, což lze ohodnotit např. na klubovém webu Lysovic (www.tjlysovice.eu). Dále určitě nepohrdnu dobrým filmem nebo seriálem.

U moře na pláži se "grilovat" a dopřát si zaslouženého odpočinku. To ale nevydržím moc dlouho, tak nejlépe mít po ruce kolo.

Vzhledem k tomu, že v té době jsem byl již nějakou dobu v Lysovicích a neměl jsem sebemenší důvod měnit svoje působení, tak jsem o tom nijak zvlášť nepřemýšlel. Spíše mě mrzelo, když někteří hráči za vidinou zvučného jména "Drnovice", náš tým opustili.

Nedokážu překousnout nesportovní chování hráčů, kteří díky svému divadelnímu talentu jsou schopni získat takové množství výhod, stejně tak systém mávání offsidů, u kterých si troufám tvrdit, že 75% sudích neví, co to to offside doopravdy znamená a za jakých okolností se má mávat.

Strašně moc jim děkuju, vážím si jich a mrzí mě, že na jaře hrajeme takový houby. Přál bych si, aby jich chodilo daleko víc a aby neodcházeli ze zápasů zklamaní. Fotbal hraji jednak pro sebe, pro Lysovice, ale především pro fanoušky.