Radek Táborek: Bránění mám v genech, ale přesto jsem vzadu ještě trochu nejistý

Podzimní část sezóny už je za námi a nám už chybí úplně poslední krok k tomu, abychom ji definitivně ukončili. Ještě jste si totiž nemohli přečíst závěrečný rozhovor s hráčem posledního kola. Tak tady je, ale rozhodně se nemusíte bát, že byste neměli přes prázdniny, co číst, protože máme v záloze připravených mnoho zajímavých článků. Teď už ale konečně k Radku Táborkovi (Sokol Trpísty), poslednímu hráči kola. A s druhým nejstarším ze čtyř bratrů v řadcáh Trpíst jsme se bavili také o tom, že jejich rodina celkem pravdielně zásobuje naší sestavu kola i její vítěze, zlatá odměna totiž nezastihla už pouze mladšího Reného. "Já si myslím, že René je z nás možná nejlepší a věřím tohu, že se tohoto úspěchu také brzy dočká.", věří Radek svému bratrovi a zároveň kapitánovi svého týmu v jedné osobě.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Radku, zastavme se rovnou u Vás, jak jste zatím spokojen se svou podzimní výkonností?
Já si myslím, že můžu být hodně spokojený. Nečekal jsem, že se mi bude dařit, v obraně hraji teprve první sezónu, ale zabydlel jsem se tam parádně.
Pokud se nemýlím, tak jste se pohyboval v sestavě mezi krajním obráncem a zálohou, v čem spočívalo to Vaše zaměňování pozic?
Bylo to tak, že nám nechodil pravý obránce a trenér ve mě asi viděl toho, který má k této pozici nejblíže a poté už mi tato pozice zůstala. A teď už to záleží na situaci, když přijde méně záložníků, než obránců, vypomůžu v záloze, ale spíše hraji už jen v té obraně.
Kde se Vy osobně cítíte lépe a jistěji?
Nedělám mezi tím větší rozdíly. Jelikož jsme ale hrál vlastně už od dorostu v záloze, tak se cítím jistěji i lépe tam, ale začínám zjišťovat, že v té obraně jsem asi platnější a lepší.
Proč myslíte, že se hodíte právě na tyto pozice?
Je to asi trochu v genech, protože můj starší bratr Roman hraje také v obraně a náš otec hrával na stoperu. Takže i proto si myslím, že mám k té defenzivní činnosti větší vlohy.
Ale nejmladší Robin hraje v útoku a René celkem ofenzivního záložníka, kde se u nich stala "chyba"?
U Robina si myslím, že je to o věku. Je ještě mladý a hodně dravý, takže má hodně chuť se tlačit dopředu. A u Reného je to, jak kdy, spíše napůl. Když je potřeba zatáhnout vzadu, tak tam je, a když je potřeba pomoci v útoku, tak také. Umí hrát na obě strany hřiště.
Na svou první branku stále čekáte, jako obránce jich moc nedáváte, vážíte si každé další o to více?
Určitě, protože jich moc nedávám, ale snažím se. O to více, když by mohla být třeba důležitá a rozdílová. Ale tím, že jich moc nedávám, jsem rád i za ty v podstatě nedůležité.
My jsme se shodli, že Vaše úloha na hřišti je vždy hodně defenzivní, Vás to netáhne více dopředu?
Řekl bych, že ano, táhne mě to tam celkem dost, a když chci, tak mě nic nezastaví. Vždy, když vidím, že za mě má, kdo zaskočit, rád si odskočím zaútočit.
Všichni už vědí, že v dresu Trpíst nastupujete společně po boku svých tří bratrů. Je to pro Vás důležité, myslíte, že Vám to nějak pomáhá, třeba i při sehrání?
Já si myslím, že určitě. A myslím, že kdybychom tu nebyli my, tak nejen, že nebude tým hrát tak vysoko, ale hlavně by se na většinu zápasů ani nesešel. A na hřišti je také občas znát, že si dokážeme snáz porozumět a vyhovět.
Zároveň jste už třetím z Vás, který už dosáhl na titul hvězdy týdne, to se zatím nepodařilo jen kapitánu Renému, myslíte, že ho tento úspěch nemine?
Určitě ho to nemine. Já mu věřím. Myslím si, že je z nás čtyř asi nejlepší a na hřišti odvede, jakožto střední záložník, velkou porci práce a je u všeho důležitého. A pokud se nepletu, párkrát už k výhře neměl daleko.
Především ta vaše bratrská čtveřice pak táhne celý tým, který dlouhou dobu překvapivě vévodil tabulce. Jak jste s podzimem spokojený?
Já jsem určitě spokojený. Navíc jsem vůbec nic takového nečekal, obzvláště po minulé sezóně. Co jsem vlastně v Trpístech, tak podzim se zatím nikdy nevydařil a jaro bylo trochu lepší. Tentokrát ale vyšel, nevím, co se s námi stalo, jestli jsme k tomu přistoupili zodpovědněji, nebo co, ale prostě se nám daří.
Co Vy víte, možná byl i tento podzim slabý a na jaře začnete pořádně bodovat...
Tak to by byl asi scénář, za který bychom byli všichni rádi, ale bylo by to asi hodně obtížné. (smích)
V závěrečném utkání jste ale padli a v tabulce jste klesli na druhou příčku, nemrzí Vás to?
Nemrzí. Já jsem s tím počítal, protože jsme měli den předtím dokopnou, takže se nedal žádný skvělý výkon očekávat. Byl jsem s tím předem smířený. Už jsem si zvykl na to, že je to tak, jek to je, když prohrajeme, prohrajeme, když zvítězíme, tak prostě zvítězíme. A na jedné takové porážce už mi moc nezáleží.
Myslíte si, že Vám může přestávka spíše pomoci, nebo uškodit?
To si právě nejsem jistý. Nějaká zimní příprava pochopitelně proběhne, ale nevím, jak nás dokáže připravit. Asi si netroufnu říci, jak to s námi na jaře bude.
A plánujete přes zimu nějaké změny v kádru?
Já vím zatím o dvou lidech, kteří by se k nám chtěli připojit, ale více informací nemám. Budete se muset nechat překvapit.
Myslíte si po tak vydařeném podzimu, že byste mohli i pomýšlet na postup?
Já si myslím, že určitě na to. Dařilo se nám a je možné, že překvapíme sami sebe a budeme na něj útočit. Stát se může vše.
V kom vidíte největšího favorita na postup?
Největšího favorita vidím jednoznačně ve Stříbru, ale o své slovo se budou jistě hlásit také Lázně a Halže.
Rád bych se zeptal, zda máte v soutěži nějaké oblíbené soupeře, na které se dokážete vždy více vyhecovat?
Nevím, čím to je, ale hodně dobře si mi hraje proti Plané a obzvláště pak na jejím hřišti. Asi mají hřiště přímo stavěné pro mě a zápasy tam my vždy vyhovují.
Co Vás vlastně u fotbalu drží?
U fotbalu mě drží asi velmi dobrá parta a trochu i zvyk už z dětství, ve kterém jsem k němu byl vedený.
Nepozastavilo Vás už třeba i nějaké zranění?
Zatím se mi zranění vyhýbají a mám trochu štěstí. Nejvážnější asi bylo, když jsem měl natažené vazy v kotníku a musel jsem stát asi tři týdny.
Sledujete také náš fotbalový portál www.fotbalunas.cz?
Ano sleduji. Přes týden na to sice není moc času, ale přesto se občas pravidelně podívám. Sleduji především hráče kola a ihned po utkání také výsledky.
Věděl jste, že jste se dostal do sestavy kola?
Ano, říkal mi to trenér. Já jsem soudil, že to ale na vítězství po tom výkonu v Kladrubech nebude, takže jsem si moc nevěřil.
Máte na závěr ještě něco, co byste chtěl prostřednictvím našeho rozhovoru komukoli vzkázat?
Já bych chtěl hlavně poděkovat kamarádům za podporu v tom třináctém kole a slibuji, že se vynasnažím, abych byl ještě lepší.
Radku, děkuji za rozhovor.

Autor: Daniel Kot

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.