Jakube, jaká byla vaše první reakce, když jste se o vítězství dozvěděl?
O nominaci jsem věděl, ale nečekal jsem to. Pak mi to psal kapitán a samozřejmě jsem měl radost.
Bude vás vítězství něco stát?
Litr ruma (úsměv). Slíbil jsem to klukům, když vyhraji a už se připomenuli.
Sledujete nový portál fotbalunas.cz?
Je to zajímavé, líbí se mi to.
Pojďme k vašemu vítězství. Jak byste zápas s Plasy zhodnotil?
Jsme v laufu, věřili jsme si a myslím si, že jsme byli lepší. Oni dali jediný gól po naší chybě, i v deseti to byl vyrovnané a zřejmě tedy naše zasloužená výhra.
Vy osobně jste zaznamenal gól…
Já získal balon na půlce a šli jsme tři na tři. Poslal jsem ho Randovi do strany, ten odcentroval před bránu Rusňákovi, který patou přišťouchl na mě a já ze vzduchu poslal míč do brány. Takže týmová kombinace.
Vy jste po špatném úvodu najeli na vítěznou vlnou, co se změnilo?
Pomohl nám vyhraný zápas, bylo asi potřeba se i v nové soutěži rozkoukat. Měli jsme ze začátku i smůlu, zápasy, ve kterých jsme byli lepší, jsme prohráli. Hrajeme týmově, táhneme za jeden provaz.
Je to oproti loňským bojům v okresním přeboru velký rozdíl?
Sportovní stránka určitě ano, co se týče zázemí, tak někde je to i horší. Třeba v Dobřívě je šatna menší než má můj Krysařík boudu. Tráva vysoká, že by nebylo vidět, jestli máme na nohou brusle…
Pojďme přímo k vám, jak jste si našel k fotbalu cestu?
Přivedli mě rodiče, táta hrál celý život, vodil mě na hřiště. Hrál jsem v Třemošné, pak v Horní Bříze krajský přebor v sedmnácti a pár let působil i v Německu.
Post jste si držel od začátku stejný?
Většinou od malička jsem hrál útočníka. Od té doby se pomalu stahuji na ofenzivní zálohu a teď již i defenzivní. Asi jsem pomalý, abych útočil (úsměv).
Máte nějaký vzor?
Ruud van Nistelrooy.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho nejen sportovních úspěchů!