Hráč 21. kola: Tak jsme první, no a co, těší Karla Vrbu

19.06.2015 16:57 Imrich Hrabovský

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 21. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Kdo je tím vítězem? Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Omlouváme se za týděnní zpoždění rozhovoru.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Karle, jménem portálu Fotbal u nás Vám gratuluji k vítěžství.

Ahoj, mnohokrát děkuji, neskutečně moc to pro mě znamená a vážím si podpory, která mi k titulu dopomohla.

Vaše první nominace Vám přinesla prvenství, jak se k tomu stavíte?

Stavím se k tomu velice pozitivně a rád bych využil prostor pro poděkování. Velký dík patří těm, co mi posílali hlasy a zanechali ve mně mnoho radosti. Zvláště bych vzdal hold našemu týmu, bez jehož pomoci bych ty dvě branky navstřelil a asi bych nominován nebyl. Zapomenout nesmím ani na naše "černácké" fanoušky.

Mluvíte o fanoušcích, nyní máte možnost je oslovit.

Po celou sezónu jste byli fantastičtí a při zápase s Vyšším Brodem nevyjímaje. Prostě super. Mějte se krásně, užijte si léto, a při další (snad stejně úspěšné) sezóně naviděnou (směje se). A tak jsme první, no a co (dodává s hrdostí)!

Pojďme se tedy vrátit k onomu zápasu ve Vyšším Brodě. Jak jej zpětně hodnotíte?

Zápas pro nás hodně znamenal, řekli jsme si, že tady to musíme rozhodnout a vyhrát a nic jiného, než tři body, pro nás nepřicházelo v úvahu.

Přesto na výsledku nebyl až takový svéráz vidět, bylo to těsné.

Zápas to byl rozhodně těžký, běhalo se z jedné strany na druhou, ale úspšch byl na naší straně. Dali jsme dva rychlé góly, což se jevilo pro toto utkání jako důležité, velmi důležité. Vyšebrodští neproměnili penaltu, kdy nás podržel náš "repre" gólman Bublík (úsměvně chválí), na něhož se můžeme vždy spolehnout a za to mu jménem celého týmu děkuji.

Pojďme utkání zpětnou myšlenkou trošku rozebrat.

Po první půli jsme šli do šatny za výsledku 1:2, takže pro nás to byl super dosavadní průběh a ve vítězství jsme věřili. Druhý poločas už byl maličko horší. Soupeř na nás razantně nastoupil, ale my se zastrašit nenechali. Šlapalo nám to, ale ke vší smůle jsme dostali vcelku pohledné branky a rázem skóre bylo vyrovnané po třech trefách na obou stranách.

Takže jste byli po dobrém začátku ztísnění. Poté jste ale slavili úspěch.

Ano, nabrali jsme druhý dech a na protivníka zatlačili. Ten pod nátlakem začal chybovat a vázlo mu to především v defenzivní hře. V nejméně vhodnou dobu chyboval brankář a já po přihrávce Martina Siváka rozhodl.

Čili jste zápas rozhodl Vy a tím jste Černé zajistil postup. Nebuďte skromný, popiště tu osudnou situaci.

Co k tomu říct. Při odehrávání balonu jej nesmyslně poslal přímo na Siviho (Martin Sivák, pozn. redakce), který poté k dalšímu kroku pobídl mě a já to prostě zkusil. Opřel jsem se do střely a povedenou nechytatelnou petelicí jsem zajistil svému týmu postup do 1. B třídy.

Co následovalo?

Pak už zápas dobíhal do konce dosti vyhroceně. Předvedli se jak domácí hráči, tak i fanoušci, když neunesli porážku a stejně tak i pan rozhodčí, který měl z toho zápasu doslova v gatích.

V gatích? Jak to máme chápat?

Naprosto nesmyslně nastavil deset minut nad rámec řádné hrací doby. Nevím, co si tím chtěl kompenzovat, asi doufal v remízu. My to ale zvládli, vedení jsme si udrželi a teď nás už nic nemůže zastavit.

Postup máte jistý a čeká vás ještě poslední domácí utkání. S čím do něj narukujete?

Poslední zápas s týmem FC Vltava chceme určitě vyhrát a potvrdit si prvenství s náskokem tří bodů a nejlepším skóre. Budeme se ještě snažit, aby naši nejlepší střelci Havija, Sivi a Cíca (Jozef Havierník, Martin Sivák a Martin Koza, pozn. redakce) dosáhlI prvenství a dalšího střeleckého poháru k nám do kabiny! Pak už nám nic jiného nebude chybět k oslavám titulu. Budu se opakovat, ale " Tak jsme první, no a co (konstatuje se smíchem)!

Dobrá nálada z Vás doslova srší, je vidět, že jste dosáhli obrovského úspěchu.

Samozřejmě. Po spolčení oddílů Hořic a Černé zde vznikl opravdu silný tým, kdy jsme do přeboru postoupili v roce 2010 pod vedením Maura. Celkem jsme odehráli čtyři sezóny, než jsme se dopracovali na velmi slušné výsledky a k následnému postupu do 1. B třídy.

Čtyři sezóny nejsou tak dlouho, ostatním týmům to trvá mnohem déle a některé toto ani neokusí.

Pro nás je to, stejně jako pro ostatní, obrovský úspěch, který se řádně oslaví dokopnou a pak se musíme zodpovědně připravit na krajské trávníky, abychom tam neudělali ostudu. Určitě na to ale máme, vládne tu dobrá parta ve skvělém týmu. Leckdo nám může závidět.

A prvotní plány do krajské soutěže?

Prvním důležitým plánem je posílení kádru, který potřebujeme ještě více stmelit. Chceme hrát pěkný fotbal.

Vy už jste tím částečně začal. Pojďme se tedy bavit o Vaší kariéře. V kolika letech jste poprve obul kopačky?

Začal jsem už jako malý, bylo mi nějak kolem šesti let. Začal jsem hrát s klukama na hřišti fotbal jen tak, bez nějakého zaměření na budoucí léta. Chvilku na to se tu založil fotbalový spolek TJ Černá v Pošumaví a tak jsem vstoupil do přípravky.

Odtud se tedy odvíjely Vaše začátky? Jaké byly?

Šlo to od všech horko, těžko. Všichni jsme se honili za mičudou a tak se to fotbalu moc nepodobalo. Nebyla to žádná sláva, ale jak se říká: "Učený z nebe nespadl". Z počátku naše výsledky nebyly moc motivační, ale hráli jsme dál a čas všemu napomohl. Jeho postupem jsme se průběžně lepšili, byl čas opustit přípravku a vstoupit do žákovské kategorie.

Jak to šlo tam? Změna se dostavila k umu?

Ze začátku to sice nemělo hlavu ani patu, ale po pár odehraných zápasech změna byla znát a bylo to jen lepší a lepší. Každý už věděl, na jakém postu se cítí nejlépe a tak hra začínala mít ten správný směr. Lepšili jsme se, rostli jsme a já jsem zaznamenal už i několik slušných zápasů. Dokonce jsem se dvakrát stal i králem střelců a poté jsem občas jezdil hrát i za muže, což pro mě bylo opravdu těžké.

Sbíral jste zkušenosti. Jakým směrem se Vaše kariéra ubírala poté?

Výzvou pro mě bylo, hrát za dorostence v Horní Plané a scénář byl podobný. I tam jsem si občas po našem zápase jel kopnout s muži, kteří bojovali v 1. A třídě, což byl úplně jiný fotbal, ve kterém člověk neměl na nic moc času. A tak jsem nabíral své další zkušenosti do fotbalové kariéry.

Nyní ale opět působíte v Černé. Co Vás vedlo k návratu?

V Horní Plané mě to přestávalo bavit a tak má cesta zpět do mateřského klubu byla jasnou volbou. Nyní tuto část kariéry hodnotím jako velice úspěšnou.

Máte nějakého fotbalového oblíbence včetně klubu?

Samozřejmě, že mám. Můj oblíbený klub ale letos bohužel nevyhrál, což se ovšem nedá říci o králi střelců, který mě nezklamal. David Lafata.

Čili není třeba více rozebírat o který kádr z naší fotbalové scény jde.

To opravdu ne (usmívá se). Všichni vědí. Ale jinak jsem fandou kteréhokoliv dobrého fotbalu, takže se rád podívám na každý zápas.

A co Vaše koníčky?

Mimo sport, kterému se věnuji, je mou velkou vášní rybařina. Ona je tím, co mě naplňuje, hodně si u ní odpočinu. A samozřejmě ještě syn Dareček s mou skvělou partnerkou Petrou.

Dobře. Já Vám děkuji za Váš čas a přeji mnoho dalších úspěšných sezón.

Děkuji mnohokrát, vám a vašemu portálu přeji též mnoho dobrého.

Autor: Imrich Hrabovský