Trénovat bych chtěl jen ženské týmy, je jasná vize do budoucna Martina Sehnala.

Vesměs pozitivně naladěný střelec Olympie Ráječko na sebe práskl spoustu zajímavých věcí. Hodně mladých hráčů by se divila s čím chodí na zápasy. Nefandí žádnému velkoklubu , ale laňky a SK Jedovnice jsou kluby, kterým hodně přeje. V jakém velkoměstě začínal s fotbalem a proč málem nenastoupil k zápasu v Olomouci? To vše se dozvíte v našem rozhovoru.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Představte se nám
Jsem rozvedený, mám dvě krásné dcery Sofinku a Adélku a úžasnou přítelkyni.
Popište nám Vaší fotbalovou kariéru? Kde jste všude hrál?
S fotbalem v mužské kategorii jsem začínal v Drnovicích, po té jsem přestoupil do Aposu Blansko, se kterým se nám podařil postup do 3.ligy. Z Blanska zamířili moje fotbalové kroky do Rousínova, odtud jsem se přesunul k zamýšlenému konci kariéry do Jedovnic. Konec kariéry však nepřišel, následoval návrat do blanenského týmu, po té jsem zavítal i do fotbalového klubu v Třebíči a Bystrci. Po Bystrci přišla neodolatelná nabídka (hrát za pivo a párek :D) klubu SK Olympia Ráječko prostřednictvím jeho sportovního managera pana Marka Bláhy, v tomto klubu působím dodnes a hodlám v něm i zakončit moji fotbalovou kariéru pod podmínkou stávající kvality slíbeného piva a párků.
Kdo Vás přivedl k fotbalu?
Můj skvělý tatínek působící v té době jako trenér fotbalového týmu velkoměsta Senetářova.
Vzpomenete si na nějaký zápas, který Vám mimořádně utkvěl v paměti?
Zápas Olomouc x Blansko, kam jsem přijel standardně se zpožděním. Pořadatelé mi zakázali vstup do kabin, jejich odůvodnění bylo, že vstup do kabin je pouze pro hráče (s mojí klasickou igelitovou taškou jsem asi nepůsobil na pořadatele věrohodným dojmem třetiligového fotbalisty). Po vysvětlení situace a asistenci vedoucího týmu jsem nakonec k zápasu nastoupil. Na ochotu pořadatelů domácího týmu jsem zareagoval 3 vstřelenými góly, kdy utkání skončilo výsledkem 3:3.
Chtěl jste vždy dávat góly anebo jste hrál i na jiném postu?
V dorostu jsem nastupoval na stoperském postu s Honzou Sedlákem v druholigové soutěži, od mužské kategorie jsem začal svoji kariéru forwarda.
Nyní tvoříte v Ráječku útočný tandem s Jakubem Mičkem. Jak se Vám s ním hraje?
Kuba je výborný fotbalista, i přes jeho celodenní práci se sbíječkou, se dokáže proměnit ve skvělého hráče s vytříbenou technikou, která dodává hře patřičnou kvalitu. Je to fajn kluk, rozumíme si nejen na hřišti, ale i mimo něj.
Prozraďte, jak to chodí v kabině?
Tréninky vám okomentovat nemohu, poněvadž se jich moc nezúčastňuji, což je o mne velice dobře známo :o). Tahounem mužstva je týmový duch, za největšího šprýmaře považuji již "nekouřícího" Ludě.
Ambice Ráječka sahají vždy k nejvyšším metám. Je v silách týmu soutěž vyhrát?
Myslím si, že náš tým na to kvality má, bohužel je to tým velice mladý (bohužel kazím věkový průměr) a potřebuje nabrat ještě patřičné zkušenosti. Věřím ale, že perspektivita týmu je veliká a má před sebou velkou budoucnost.
Jste příznivec nějakého klubu? Fandíte nějakému hráči?
Jsem fanoušek ženského týmu FC Medlánky Laňky hrající divizní soutěž. Fandím kamarádce Kateřině Zoubkové, dřívější hráčce SK Olympia Ráječko, která nyní nastupuje právě za tento tým. Z mužským týmů bych vyzdvihl srdeční záležitost v podobě týmu SK Jedovnice, kde nyní působí můj výborný kámoš z působení v Ráječku, také dříve narozený hráč Martin Bartoš, který se stal jeho významnou oporou.
Trochu se podíváme do budoucna. Jak dlouho chcete fotbal hrát a co skončení kariéry? Neláká Vás trénovat?
Fotbal bych chtěl hrát do doby, kdy mě budou pouštět do kabin i s mojí igelitovou taškou. Skončení kariéry bych si přál v týmu SK Olympia Ráječko ( kam je dost těžké se dostat do sestavy) , případně SK Jedovnice. Trénovat bych chtěl pouze ženské týmy, se kterými bych se pak zúčastnil sprchování po tréninku. Moje přítelkyně to jistě pochopí a nebude se na mě zlobit.

Autor: Antonín Petlach

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.