V těchto dnech jste s bráchou a dalšími dvěma kamarády a spoluhráči ve Spojených státech. Jak se zatím líbí, co jste viděli a co ještě uvidíte?
Projeli jsme západ Ameriky a viděli jsme toho dost, ale teď už uvidíme jen sedadlo v letadle. Zítra totiž letíme domů.
Od fotbalu jste úplně vypnuli, anebo sledujete alespoň přenosy z vašich zápasů?
Stoprocentně vypnuli. Maximálně na výsledek vždycky mrknem.
Nechybí vám už tréninky?
Nevím jak klukům, ale mně určitě ne. Takže poslední týden asi určitě vynechám (směje se).
Jak reagoval trenér Nykles, když jste mu o vaší několikatýdenní absenci řekli?
Nevím, kdo mu to vlastně řekl, ale být to na nás, tak se to dozví týden před odletem (směje se). Každopádně rád nebyl a měli jsme to na talíři snad každý druhý trénink (směje se).
Při rešerši na tento rozhovor jsem si uvědomil, že za dva předchozí rozhovory jsem se tě nezeptal, kde vznikla přezdívka Kužel. Tak co za tím vlastně je?
No zkráceně je to prostě z okresního přeboru Jarda Kužel a už ani nevím, kdo mi tak začal říkat. Ale chytlo se to a už mi to nějak tak zůstalo.
Z dvanácti posledních gólů jsi jedenáct z nich vstřelil ve druhém poločase. Je to tvým pomalejším rozjezdem, nebo čekáš, až se obrana soupeře unaví?
Nevím. Možná je to tím, že vím, že klasicky přijde střídání v 60. minutě, tak si musím pohnout s tím gólem (směje se).
Na jakém postu by sis určitě nemohl představit, že bys hrál?
Stoprocentně brankář nebo wingback.