Váš trenér a zároveň také spoluhráč Jiří Sameš si velmi pochvaloval vaši komunikaci a dirigování obrany z pozice stopera ve vítězném zápase proti Obříství. Popsal byste se jako rodilý lídr?
Jako rodilý lídr bych se nepopsal, ale mluvení je jeden z mých hlavních úkolů, takže se ho snažím plnit co nejlépe.
Co byl podle vás klíč k úspěchu v zápase proti Obříství?
Klíčem pro mě bylo hrát naši hru, plnit pokyny trenérů z kabiny a přistoupit k tomu zodpovědně jak individuálně, tak jako tým.
Jak se vám vlastně vedle hrajícího trenéra, který zaskakoval vedle vás na stoperu, hrálo?
Vedle hrajícího trenéra se mi hrálo dobře, je to zkušený hráč a zápas jsme zvládli.
Na úrovni sedmé ligy je pozice hrajícího trenéra poměrně běžná. Liší se z vašeho pohledu nějak zásadně, jestli hrajete po boku „řadového“ hráče nebo hráče-trenéra?
To, zda hraji vedle hrajícího trenéra nebo řadového hráče, můj výkon nijak neovlivňuje.
Ze soubojů ve zmiňovaném zápase s Obřístvím jste vycházel jako vítěz a soupeře jste k ničemu nepustil. Čím si vysvětlujete tuto dominanci?
Zaměřuji se na správné nastavení hlavy a chuť do zápasu. To jsou ty hlavní důvody.
Máte v lize nějakého útočníka, proti kterému se vám naopak hrát opravdu nechce nebo který vás někdy pořádně prohnal?
Žádného takového útočníka nemám a nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ke všem soupeřům v zápase přistupuji stejně.
Do Rejšic jste se dostal postupně přes Kosmonosy, Březno a Dobrovice. Jak vzpomínáte na tato působiště a co vám jednotlivá angažmá dala?
Vzpomínám na to v dobrém. Každý klub, kde jsem hrál, mi dal nějaké zkušenosti, ať už je to okres, nebo divize.
Rejšicím se teď daří a držíte vítěznou vlnu. Láká vás osobně posun do vyšší soutěže, nebo chcete pomoci dotáhnout výše přímo Rejšice?
Osobnímu posunu bych šanci dal, ale v Rejšicích jsem spokojený a rád bych se s týmem posouval výše.
V průběhu své kariéry jste dokonce v sezóně 22/23 za FK Dobrovice nastoupil do dvou zápasů MOL Cupu. Řekl byste, že se jednalo o vrchol vaší kariéry?
Ano, určitě to považuji za dosavadní vrchol své kariéry.
Pojí se s vaší štací v MOL Cupu nějaký speciální zážitek? Přeci jen, je to velmi specifická soutěž.
Žádný výjimečný zážitek nemám, ale vybavuji si zápas MOL Cupu proti Štětí, kde jsem odehrál slušné utkání a odvezli jsme si 3 body.
Jaký dojem na vás tato soutěž udělala?
Měl jsem z toho pozitivní dojmy a byl jsem rád za příležitost si si to zahrát, protože ne každému se to poštěstí, a něco jsem si z těch zápasů odnesl.
Na jednom venkovním utkání jste si jednou údajně zapomněl kopačky. Jak k tomu vůbec došlo?
Ano, jednou jsem si zapomněl kopačky na venkovním přáteláku – každý z nás občas něco důležitého zapomene.
Popsal byste se jako zapomnětlivý člověk? Pokud ano, máte ještě nějakou podobnou příhodu, o kterou byste se podělil?
Za typicky zapomnětlivého člověka se nepovažuji, ale je pravda, že občas dokážu zapomenout i na důležité věci.
Která slova vystihují váš herní styl?
Mezi mé silné stránky patří důraz, rychlost a soubojovost.
Kdo je váš fotbalový vzor
Žádný fotbalový vzor nemám.
Jaký máte fotbalový sen?
Mým fotbalovým snem bylo hrát na co nejvyšší úrovni, ale teď si přeji hlavně to, aby se nám dařilo v Rejšicích a vše fungovalo tak, jak má.
A komu fandíte?
Fandím Realu Madrid.
