Jaké pocity ve vás vyvolalo vítězství v anketě Hráč kola a jak na něj reagovala kabina Kunic?
Vítězství mě potěšilo a udělalo mi radost. Kluci v kabině mi pogratulovali a trochu si ze mě samozřejmě udělali srandu, jak už to tak bývá. Je to ale pro mě hlavně motivace dál na sobě pracovat. Zároveň je to ale hlavně zásluha celého týmu.
V zápase proti Rožmitálu jste zvítězili jednoznačně 5:0 – co podle vás stálo za tak suverénním týmovým výkonem?
Řekl bych, že hlavně týmová práce a dobrý přístup od začátku zápasu. Všichni jsme byli soustředění, dařilo se nám v kombinaci z čehož vyplynulo mnoho našich šancí. Díky tomu jsme si vytvořili náskok a zápas už potom kontrolovali.
V hodnocení kola zaznělo, že jste perfektně četl hru a držel celou defenzivu. Měl jste ze svého individuálního výkonu na hřišti tak dobrý pocit už během zápasu?
Určitě ano, už během zápasu jsem se cítil skvěle a vnímal jsem, že máme obranu pevně pod kontrolou. Když vám vychází čtení hry, dodá vám to obrovské sebevědomí do každého souboje. Hlavní ale je, že se to ukázalo na výkonu celého týmu.
Byla nějaká pasáž zápasu nebo konkrétní šance Rožmitálu, kdy vám jako stoperovi opravdu zatrnulo?
Upřímně ani ne, protože když už nějaký míč propadl za naši obranu, tak hru skvěle četl náš brankář a vždy nám pomohl.
Jak dlouho už nastupujete na pozici stopera a vyhovuje vám role dirigenta zadních řad?
Už v dorostu jsem na této pozici nastupoval, takže jsem na ni zvyklý. A do role dirigenta se furt snažím dostávat, ale dost mi to usnadňují zkušenější spoluhráči.
Co považujete za své největší fotbalové přednosti a na čem se naopak na tréninku snažíte nejvíce pracovat?
Moje největší přednost je jednoznačně rychlost, díky které dokážu pokrýt prostor za obranou a zlikvidovat brejky soupeře. Na tréninku ale nejvíc pracuju na klidné rozehrávce pod tlakem a taktickém čtení hry.
Ve 20 letech patříte k mladším hráčům v sestavě Kunic. Jak náročný byl pro vás přechod z dorosteneckých soutěží do chlapského fotbalu v Kunicích?
Začátek byl určitě náročnější, hlavně kvůli větší fyzické náročnosti a rychlosti hry. Hodně mi ale pomohlo, že mě kabina hned přijala a máme v Kunicích perfektní kolektiv. Díky tomu pro mě byl přechod do chlapů mnohem jednodušší a užívám si každý zápas.
V mládežnických letech jste prošel Světicemi i Bohemians Praha 1905. Co vám tato zkušenost a působení ve velkém klubu dalo do další kariéry?
Naučil jsem se tam větší disciplíně, pracovitosti a poznal, že fotbal je hlavně o týmové práci. Zároveň jsem se mohl porovnat s kvalitními hráči a zjistit, na čem ještě musím pracovat.
V Kunicích působíte už od roku 2016. Berete klub jako svou pevnou fotbalovou domovinu?
Určitě ano. Kunice beru jako jednu ze svých fotbalových domovin, ale určitě nemůžu zapomenout ani na Světice, kde jsem s fotbalem začínal. Takže k oběma klubům mám silný vztah a jsem rád, že jsem si v nich mohl projít svou fotbalovou cestu.
V minulých sezonách jste nastupoval za dorost i béčko ve 3. třídě. V čem je 7. liga v dresu A-týmu oproti těmto soutěžím největší skok?
Největší rozdíl vidím hlavně v rychlosti a důrazu hry. V 7. lize je všechno rychlejší a člověk má méně času na rozhodování.
Úvod sezony se Kunicím výsledkově vydařil. Jaké jsou reálné cíle týmu pro tento ročník 7. ligy?
Úvod sezony se nám povedl a určitě nechceme zůstat jen u dobrého začátku. Cíl je pro nás jasný, chceme 7. ligu vyhrát. Máme kvalitní tým a věřím, že když budeme dál makat a držet při sobě, tak to dokážeme.
Co byste vzkázal týmu a ostatním do dalších utkání?
Abychom si udrželi bojovnost a vyhráli ty nejdůležitější zápasy, které nás čekají a aby nás fanoušci dál hnali za skvělými výsledky.