Gratulace k zisku ocenění Hráč 25. kola, jaký je to pocit vyhrát tuhle fanouškovskou anketu, kde jsi získal nejvíce procent hlasů?
Tak pocit je to samozřejmě skvělý a jsem moc rád, že jsme mohli v klidu poslat našeho spoluhráče Ondru Šímu na mistrovství světa s výhrou.
Mistrovství světa?
Jojo, on je tam v nějakém realizáku a maká už na tom teď, nebude na zbytek zápasů.
Vy jste vyhráli proti Novému Knínu vysoko 11:1 a ty sám jsi vstřelil neuvěřitelných pět gólů. Jak bys ten zápas hodnotil ze svého pohledu?
Z mého pohledu tam hrálo velkou roli špatné počasí, musím říct, že počasí nepřálo ani jednomu týmu. Bylo fakt obrovské vedro a my jsme se s tím podle výsledku srovnali mnohem líp. Od začátku jsme dominovali a ty góly už byly jenom odměna za to, jak jsme pracovali na hřišti.
Váš vedoucí týmu Tomáš Burminov o tobě řekl, že jsi byl k neudržení a nedal jsi soupeřově obraně spát. Cítil jsi už před zápasem, že ti to takhle sedne?
Upřímně ne, je pravda, že jsem předtím dva zápasy gól nedal, tak jsem si říkal, že už by bylo dobré to prolomit. Že bych dal pět gólů, to jsem nečekal.
Pět gólů se nepovede každý den, je to tvůj osobní rekord v dospělém fotbale?
V dospělém fotbale je to pro mě rekord. Tolik gólů v jednom zápase jsem nikdy nevstřelil.
Byl jsi střídaný v 79. minutě, bylo to proto, aby ses šetřil na další zápas, nebo chtěl trenér dát šanci někomu jinému?
Trenér chtěl, aby se dostali na hřiště i mladší kluci z dorostu, aby si očuchali dospělý fotbal. Myslím, že pro ně to byl ideální zápas si to vyzkoušet.
V letošní sezóně máš na kontě už 17 gólů ve 23 zápasech. Jsi se svou formou spokojený, nebo jsi na sebe přísnější a je to málo?
Mohlo jich být určitě o kousek víc, ale jsem hodně spokojený a hlavně šťastný za tým, který v Kunicích máme.
Váš tým TJ Kunice má tuhle sezónu výborné výsledky. Jak hodnotíš výkony týmu v sedmé lize?
Ze začátku téhle sezóny jsme měli takové nevyrovnané výkony, bylo to nahoru dolů, ale od Milína jsme se chytili a od té doby jsme skoro neprohráli. Snad to dotáhneme do konce v podobné formě.
Blíží se konec ročníku, máte ještě nějaké cíle?
Hlavně abychom si užili každý zápas. Poslední zápas hrajeme mám pocit doma, tak abychom se s fanoušky rozloučili vítězně.
Je ti 20 let, ale máš za sebou už bohatou kariéru. V srpnu 2025 ses vrátil z prvoligové Mladé Boleslavi zpět do Kunic. Co tě k tomu vedlo?
V dorostu Boleslavi jsme se už všichni přesouvali do dospělého fotbalu, buď do béčka, nebo na hostování. Já jsem se do kádru béčka nevešel a bylo mi nabídnuto jít někam na hostování. Pak jsem si řekl, že mi to za to nestojí a chtěl jsem se vrátit tam, kde jsem začínal – do Kunic. Jsem za to hrozně rád, jsem spokojený a už bych to za nic nevyměnil.
V Boleslavi jsi nastupoval i v celostátní lize dorostu U19, kde jsi pravidelně sázel góly. Jaká to byla zkušenost hrát na takové úrovni?
Zkušenost je to obrovská, ty roky v Boleslavi mi daly strašně moc. Přál bych to každému klukovi, byla tam neskutečná parta a vždycky jsem se na zápasy těšil.
Jaký byl rozdíl mezi přechodem z dorostenecké ligy do mužského fotbalu, tedy do 1.B třídy?
Fotbal v sedmé lize je o něco pomalejší, v dorostu to mělo větší tempo. Ale jinak to zase tak obrovský rozdíl nebyl, v Kunicích máme kvalitní tým, spousta kluků hrála předtím vyšší soutěže.
S fotbalem jsi začínal ve Strančicích, odkud jsi do Kunic poprvé přestoupil v roce 2013. Dá se říct, že jsi v Kunicích fotbalově nejvíc doma?
Jo, určitě v Kunicích. Ve Strančicích to bylo fakt odmala, ale ten pořádný fotbal jsem začal hrát až v Kunicích.
Na hřišti působíš jako rozený střelec. Máš nějaký fotbalový vzor, jehož styl hry se ti líbí nebo se jím inspiruješ?
Momentálně úplně ne, ale mám rád hráče s dobrým vztahem k balónu, technicky vybavené, kteří dají gól. Třeba na Neymara jsem koukal asi nejvíc.
Tuhle sezónu jsi dostal přibližně čtyři žluté karty. Jsi emotivní hráč? Jak by ses sám charakterizoval na hřišti? Jsi spíše kliďas, nebo tě dokáže hra strhnout?
Emotivní bych zase tak neřekl, spíš to byly karty za přerušenou hru nebo ostřejší zákrok. Ale každou prohru i výhru hodně prožívám.
Máš nějaký předzápasový rituál, třeba že vstupuješ na hřiště pravou nohou?
Žádný speciální rituál nemám. Spíš se snažím být v klidu, povídám si s kluky a jsem soustředěný.
Máš na závěr nějaký vzkaz pro fanoušky Kunic nebo spoluhráče?
Chtěl bych vzkázat, že jsem hrozně rád, jak mě v Kunicích přijali zpátky. Od prvního dne tam byla obrovská podpora a jsem rád, že jim jako tým můžeme dělat radost. Je super, že nás chodí každých 14 dní podporovat v takovém počtu.