Ze Slavie přes fotbalovou akademii talentů až k oporám Kunic, stoper a Hisense Hráč kola Lukáš Kadlček o klidu na míči i dospělém fotbalu

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0

V osmnácti letech pendluje mezi dorostem a áčkem TJ Kunic, kde si na postu stopera vysloužil nominaci do sestavy kola a s přehledem i toto ocenění vyhrál. Lukáš Kadlček má za sebou pět let v akademii pražské Slavie, ale dnes pomáhá Kunicím v 1. B třídě. V rozhovoru popisuje, v čem je dospělý fotbal tvrdší, proč se nenechá rozhodit tlakem a jaké zkušenosti si odnesl z turnajů proti evropským gigantům.

Lukáši, gratuluji k ocenění Hráč kola, které jsi vyhrál s drtivou převahou 56 % hlasů! Jaký je to pocit, cítit takovou podporu? Na druhém místě mimochodem skončil tvůj spoluhráč z Kunic, Adam Lenner, proběhlo mezi vámi v kabině nějaké hecování?
Děkuji, chtěl jsem poděkovat všem co hlasovali, je to motivace a jsem za to rád. A hecování neproběhlo, jelikož jsme se s Adamem neviděli od zápasu a popravdě s kluky z A týmu v kontaktu v podstatě nejsem, trávím čas zatím hlavně s dorostem.
V letošní sezóně nastupuješ za dorost a zároveň za A-tým Kunic v 1. B třídě, tedy v sedmé lize. Naskočil jsi už do dvou zápasů, proti Bohutínu a Milínu B. Jaký byl tvůj vstup do áčka a jak tě starší spoluhráči přijali?
Myslím, že to bylo v pohodě. Hrál jsem v podstatě na pozici, kde jsem si věřil, že odvedu svou práci. Vzal jsem to dobře. V týmu je navíc dost mladších kluků, kteří jsou v mém věku, takže jsem si se všemi sedl a v kabině to je příjemné.
Je ti osmnáct let. V čem vnímáš největší rozdíl mezi dorosteneckým a dospělým fotbalem, když teď nastupuješ v obou kategoriích?
Největší rozdíl vidím v tom, že starší a zkušenější hráči mají úplně jiné vnímání hry než my mladší. Také jsou dospělí chlapi fyzicky urostlejší než soupeři v dorostu, takže v soubojích je to mnohem náročnější.
V hodnocení po zápase zaznělo, že jsi pozici stopera zvládl s přehledem a jsi pro Kunice velkým příslibem. Kde se v tobě bere ten klid na tak zodpovědném postu? Motivuje tě taková chvála, nebo cítíš spíše tlak?
Na stoperovi se cítím dobře a ta pozice stejně jako defenzivní záloha mi sedí. Moc si ten tlak nepřipouštím, snažím se přenést pohodu do hry a prostě pomoct týmu. Starší kluci mi v tom hodně pomáhají a hru dokážou uklidnit.
Hraješ na stoperu i v dorostu, nebo tam máš jinou roli?
V dorostu hraju spíše defenzivního záložníka, ale v áčku jsem teď nastoupil jako stoper.
Vzhledem k tomu, že hraješ na postu, kde se neodpouští chyby, kdo je tvým fotbalovým vzorem a co se od něj snažíš odkoukat?
Líbí se mi, jak hraje N'Golo Kanté a jeho defenzivní práce a také Kevin De Bruyne a jeho přihrávky.
Za dorost jsi letos vstřelil už čtyři góly. Jaký je to pocit prosazovat se z defenzivních pozic?
Je to skvělý pocit. Snažím se chodit dopředu při standardních situacích a občas mi tam něco padne. Hlavní je pro mě pomoci týmu k vítězství.
Prošel jsi Spartou Průhonice i Slavií Praha. Jak na tyhle začátky ve velkých klubech vzpomínáš a co ti dalo pět let v sešívané akademii?
Začínal jsem v Průhonicích a pak mi přes kamaráda přišla nabídka do Slavie. Ta mi dala hodně, ať už po psychické stránce, nebo z pohledu dovedností. Odešel jsem nakonec kvůli častým zraněním – fyzicky jsem tehdy už nestíhal tempo ostatních. Hledal jsem alternativu a dostal se do Football Talent Academy, kde bylo skvělé zázemí a skvělí kluci.
Později jsi působil i právě ve zmíněné Football Talent Academy. V čem se tréninky a celkový přístup v takové akademii lišily od klasických klubů?
Rozhodně v nasazení a důrazu. Trénovalo se velmi specificky na konkrétní posty. Obrovskou školou byly také zahraniční turnaje, které jsme se Slavií absolvovali.
Před příchodem do Kunic jsi hrál za Sokol Čestlice v deváté lize, kde jsi poprvé okusil dospělý fotbal. Byla to dobrá příprava?
Určitě. Je to úplně jiná úroveň než mládežnické kategorie, hrají tam různé typy hráčů, ale nadruhou stranu oproti tomu, kde teď hrají Kunice, je to velký rozdíl, ty dvě soutěže jsou úplně odlišné a nedají se vůbec srovnávat. Byl to pro mě důležitý první krok k mužskému fotbalu.
Máš ve své dosavadní kariéře moment, na který nikdy nezapomeneš?
Asi turnaj se Slavií v Rakousku, kde jsme dokázali porazit špičkové týmy jako Juventus a Bayern. To byl velký zážitek.
Jaké jsou tvé dlouhodobé cíle? Láká tě zkusit se vrátit do vyšších soutěží?
Už nad tím takhle nepřemýšlím. Teď mi to vyhovuje v Kunicích s klukama a nechci se nikam hnát.
Co bys vzkázal týmu do zbytku sezóny?
Abychom si udrželi bojovnost a vyhráli ty nejdůležitější zápasy, které nás čekají, abychom se v soutěži udrželi. To je teď hlavní.

Autor: Jakub Kulatý

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.