Matyáši, gratulujeme k ocenění Hráč kola. Co pro Vás toto individuální ocenění znamená? Berete ho spíše jako osobní úspěch, nebo jako ocenění výkonu celého týmu?
Jsem rád, že jsem mohl pomoci týmu a zároveň získat toto ocenění. Samozřejmě kluci na hřišti hráli skvěle, a právě i díky nim jsem toto ocenění získal. Předvedli jsme velmi dobrý výkon jako tým.
Do sestavy kola Vás nominoval trenér Aleš Červenka po utkání s Novou Včelnicí. Jak byste ze svého pohledu popsal tento záchranářský duel o „šest bodů“?
Musím říct, že jsem nečekal, že už ve 25. minutě povedeme 3:0. Každopádně to bylo poměrně bezpečné vedení a my jsme se tak mohli trochu uklidnit. Ačkoli se Nová Včelnice stále snažila vrátit do zápasu, vedení jsme si pohlídali a získali tak nesmírně cenné tři body.
Zápas jste korunoval proměněnou penaltou. Jaké pocity a myšlenky Vás provázely těsně před jejím zahráním? Měl jste už dopředu jasno, kam míč pošlete?
Jakmile jsem viděl, že rozhodčí odpískal penaltu, hned jsem si ji chtěl kopnout. V hlavě jsem byl klidný a věděl jsem, že ji proměním, protože na tréninku je to stejné. Počkal jsem si na pohyb gólmana a pak už jen dal gól.
V utkání nastal i hodně diskutovaný moment, kdy hosté z Nové Včelnice avizovali vstřelený gól, ale rozhodčí jej neuznali. Jak jste tuto situaci vnímali přímo na hřišti? Mělo to podle Vás vliv na další průběh zápasu?
Jelikož jsem stál hned u gólmana, tak jsem viděl, že míč za brankovou čáru nepřešel. Každopádně chápu, že se soupeř snažil zápas nějak znepříjemnit. Co mi ale přišlo už trochu přes čáru, byla situace, kdy trenér Včelnice začal nadávat rozhodčímu a ten mu následně udělil červenou kartu. Od té doby mi přišlo, že se Včelnice soustředila víc na rozhodčího než na samotný zápas.
Zápas jste i přes šance soupeře zvládli díky efektivitě. Dá se říct, že právě ta je teď jednou z hlavních zbraní Lišova?
Na podzim nás efektivita hodně trápila, takže jsme všichni rádi, že nám to tam konečně začalo padat. Doufáme, že nám tahle efektivita vydrží a budeme se o ni moct opřít i v dalších zápasech.
Po podzimní části sezony byl Lišov na posledním místě tabulky. Jak náročné bylo udržet si víru, že záchrana je reálná?
Už na podzim jsme věděli, že i přesto, že jsme byli poslední, máme na to být v tabulce mnohem výš. Nezbylo nám nic jiného než v zimě pořádně trénovat, protože nám bylo jasné, že se ta snaha musí dřív nebo později projevit.
Přitom herní projev týmu nebyl ani na podzim špatný, chyběla hlavně produktivita a někdy i štěstí. Cítil jste, že se to dříve nebo později musí zlomit?
Jak už jsem říkal, na podzim se nám moc nedařilo dávat góly a neměli jsme ani potřebné štěstí. Každopádně to byla jen otázka času a doufáme, že naše efektivita bude na jaře už jen stoupat.
Na jaře ale Lišov působí úplně jiným dojmem – dva klíčové zápasy, dvě výhry. Co se podle Vás změnilo nejvíce? Jak velký podíl na tom má zimní příprava a příchod nových hráčů?
Určitě to začíná už na trénincích, kde ze sebe dáváme sto procent a víme, že se to projeví i na hřišti. Po dobrých výsledcích v přípravě máme větší sebevědomí a víme, že můžeme porazit kohokoliv. Přišli také noví kluci, kteří skvěle zapadli nejen do sestavy, ale i do kabiny.
V příštím kole Vás čeká výjezd do Kovářova. Soupeř je doma silný, vy ale jedete v dobré formě. S jakým cílem tam pojedete?
Víme, že nás nečeká lehký zápas, ale na rozdíl od Kovářova máme lepší formu. Doufáme, že to ukážeme i na hřišti a odvezeme si tři body zpátky do Lišova.
Na závěr – co bude podle Vás klíčem k tomu, aby SK Lišov nakonec 6. ligu zachránil? A co byste vzkázal fanouškům, kteří Vás na jaře výrazně podporují?
Myslím si, že to záleží jen na nás – na tom, jak k tomu přistoupíme a jak budeme hrát. Pokud budeme podávat výkony jako proti Včelnici, neměli bychom mít s udržením problém. Navíc nás dopředu ženou skvělí fanoušci, kteří nás podporují v každém zápase a stojí při nás.
Děkuji za rozhovor, ať se daří!