Do Mýta jsi přišel z Komárova. Pozoruješ nějaké rozdíly v divizním fotbale a v tom, který se hraje v plzeňském přeboru?
Určitě. Rozdíl je určitě v individuální kvalitě hráčů a rychlosti jak s balonem tak bez něj. Samozřejmě je znát, že většina hráčů v divizi hrála vyšší soutěže a mají mnoho zkušenosti.
Proč jsi vlastně vyměnil Komárov za Mýto?
Důvod byl jednoduchý. Na podzim jsem s minutami spíše paběrkoval a potřeboval jsem hlavně hrát a asi také změnu prostředí. Chvílemi jsem ani nebyl při chuti a natěšenej na fotbaly, jak bych správně měl být.
Bylo složité opustit divizi a jít do nižší soutěže? Jak dlouho probíhalo rozmýšlení?
Tak složité to opravdu bylo. Hlavně s tou partou, která v Komárově byla a je. Strávil jsem s nimi necelé čtyři roky a musím říct, že jsme byli fakt skvělá parta jak na hřišti tak v hospodě, kde se toho odehrálo fakt dost a nedám na ně nikdy dopustit. Samozřejmě nejvíce na Dáňu Klimeše, se kterým jsme si sedli úplně skvěle a je to jeden z mých nejlepších kamarádů (směje se). Tímto ho zdravím.
Jsi z Rokycan, odkud je v Mýtě samozřejmě spousta hráčů. Znal už jsi se s někým před příchodem do Slavoje? Komunikoval jsi s někým z nich tvůj potenciální přestup?
Ano znám a znal jsem většinu kluků z kabiny, kromě nějakých dvou nebo tří lidi, což mi dost pomohlo i při samotném příchodu. Nějak průběžně jsem si psal a konzultoval nejvíce asi s Kuželem (Jirka Drábek) a s Krejčusem (Vojta Krejča). To byli takoví hlavní informátoři, kteří mi podávali hned informace a varování na trenérovo oblíbené Pyramidy.
Šel jsem teda vlastně de facto do známého prostředí a kluci mě snad, myslím si, dobře přijmuli. Osu kabiny v čele s Gambim jsem ještě lépe poznal na soustředění u piva (směje se).
Takže adaptace v nové kabině proběhla v pohodě, nemám pravdu?
Udělal jsem tento krok hlavně abych zase pravidelně hrál a měl radost z fotbalu, která mi právě chyběla což se vlastně povedlo. Parta v Mýtě je parádní, myslím si, že hrajeme pěkný fotbal a že mě kluci fakt pěkně přijmuli mezi sebe z čeho jsem měl největší strach.
Horní patra tabulky jsou více než vyrovnaná. Teď vás sice čeká samozřejmě důležitý zápas v Chlumčanech, za týden ale přijede do Mýta Koloveč. Cítíte krev, že byste v případě výhry mohli svému soupeři dýchat na záda a eventuálně ho v tabulce přeskočit?
Teď by bylo nejlepší zvládnout zápas v Chlumčanech za tři body a naladit se na Koloveč, které bychom chtěli ještě ztížit pozici na prvním místě a trosku na ně zatlačit. Doma jsme silní a myslím si, že je to v našich silách.
Samozřejmě už jsme zmínili tvou divizní minulost. Myslíš, že by se tvůj současný tým v případě postupu v divizi neztratil?
Těžko takhle soudit. Myslím si, že bychom se úplně neztratili, což nám ukázal i zápas v přípravě s Hořovicemi, kterým jsme se relativně vyrovnali. Samozřejmě by to byl ale skok oproti této soutěži, o tom nemusíme vůbec přemýšlet.