Podzimní část se vám vůbec nepovedla. Čím si to vysvětluješ?
Přes letní pauzu se toho v týmu událo opravdu hodně. Odešel nám trenér do Křimic a asi pět hráčů ze základní sestavy. To se zkrátka někde projevit muselo, ale určitě jsme si nepředstavovali, že ten dopad bude až takový.
Navíc si myslím, že jsme si všechno fotbalové štěstí vybrali hned v prvním kole v Nýrsku. Tam jsme celý zápas tahali za kratší konec a nakonec zcela nezaslouženě vyhráli 2:1. Jak se ukázalo, byla to naše jediná podzimní výhra. Další kapitolou samou o sobě jsou pak zbytečné červené karty a neproměňování vyložených šancí, které nás srážely dolů. Bohužel musím přiznat, že v obou těchto případech v tom mám prsty i já sám.
Na jaře ale válíte a až na zápas s Nýrskem, kdy jste smolně v posledních deseti minutách přišli o výhru a i jediný bod, jste neprohráli. Změnilo se něco?
Porážka s Nýrskem mě mrzí o to víc, že jde jednoznačně za mnou. Utkání jsme měli pod kontrolou, vedli jsme 2:1 a soupeře do šancí nepouštěli. Bohužel minutu před koncem poločasu přišel můj zkrat v podobě zbytečného zakopnutí míče a následovala druhá žlutá karta. Jak trefně říkají moji kamarádi: mimo hřiště jsem klidný kluk, ale na hřišti se ve mně probouzí trochu psychopat (směje se). Co se týče týmu, herně si to konečně začalo sedat. Absolvovali jsme dobrou zimní přípravu a trenér Libor nás na jaro výborně nachystal.
Nálada v kabině je teď asi mnohem lepší, nemám pravdu?
Tak samozřejmě, že nálada je teď úplně někde jinde . Chybělo nám si zakřičet po vítězném zápase pokřik. Pokud se nám do konce sezóny podaří ještě párkrát vyhrát, věřím, že Štollík už dá ,Kozla' i bez nápovědy v mobilu (směje se).
Co je teď to nejdůležitější, abyste v takových výsledcích pokračovali a třeba se sestupu nakonec úplně vyhnuli?
Nejhorší je, že nikdo neví, kolik týmů na konci sezony bude sestupovat. Právě proto teď nemá smysl kalkulovat a počítat body. My se soustředíme sami na sebe a po každém zápase si rozebereme, co se povedlo a kde musíme přidat. Od úterního tréninku už pak vždycky žijeme jen příštím víkendem. Co bude na konci sezony, se uvidí. Naším cílem je bavit se fotbalem a dělat radost našim věrným fanouškům.
Ty už jsi na jaře přispěl týmu čtyřmi přesnými trefami. Máš za úkol se dostávat do zakončení, nebo je to spíš dílo náhody?
Spíš je to o té herní pohodě, kterou teď máme. Na podzim jsme se na každý gól strašně nadřeli, ale teď nám tam padne skoro všechno. Snad jsem to teď nezakřikl.
Když jsi před rokem přicházel z Dolní Lukavice hrající okresní přebor, čekal jsi, že se brzy staneš nedílnou součástí základu v krajském přeboru?
Určitě ne. Přijde mi až úsměvné, že jsem v této sezóně nejvytíženějším hráčem týmu, co se týče odehraných minut. Tato situace je daná i odchody hráčů, o kterých jsme mluvili v úvodu. Na druhou stranu musím říct, že nastupovat ve středu zálohy vedle Lukáše Tomáška a Martina Fila je pro mě skvělý zážitek. Tak snad to mají podobně (směje se).
V našem minulém rozhovoru jsi říkal, že často dotuješ kasu vinou proher v bagu. Potrénoval jsi a zlepšil ses, nebo je to ještě horší a letní dokopná závisí čistě na tvém bagovém neumu? (směje se)
Mám pocit, že jsem se od té doby trochu zlepšil (směje se). Hlavně se u nás v kabině změnila pravidla - už se nedává dvacka do kasy, ale dělají se lachtani. I tak ale zůstávám věrným sponzorem týmu. Počítám, že ty dvě červené karty vyjdou docela draho.