Robine, gratulace k ideální sestavě podzimu – asi zažíváte dobré období, týmu i Vám se dařilo. Není trošku škoda, že je již po sezóně? Jak Vy osobně takové ocenění vnímáte?
Moc děkuji, škoda to určitě není, potřebujeme se dát zdravotně do kupy a počasí v listopadu už není úplně vhodné :) Ocenění potěšilo, ale raději bych měl o 6 bodů více.
Trenér si vás váží nejen pro schopnost vstřelit gól, ale i pro to, jak dokážete využít individuální kvality pro tým. Jaká role vám více sedí – jste rozený snajpr se zabijáckým instinktem, nebo hračička, který se rád pomazlí s míčem?
Je pravda, že už mám něco za sebou... Ale čím jsem starší, tím víc se předělávám z toho "snajpra" na tu hračičku, co chce čím dál víc míč.
17 gólů za podzim je parádní bilance. Který z nich byl pro vás nejcennější nebo nejhezčí?
Asi nejcennější byl gól proti Jistebnici, který byl vedoucí a možná i nejhezčí, protože byl z přímáku.
Dačice začaly sezonu trochu rozpačitě, ale postupně šly nahoru. Čím si vysvětlujete ten vzestup formy?
Nějaký podíl na tom určitě bude mít to, že jsme s Tomanem z prvních 4 zápasů, 3 vůbec nehráli, ale to nejdůležitější vidím v tom, že se mladíci otrkali a začalo to fungovat.
Zápas podzimu proti Slavii ČB skončil 0:3. Jak jste ho prožíval, když jste měl šance, ale neproměnil?
Zápas podzimu byl těžký, jak terénem, tak si určitou nervozitou. Dovolím si říct, že jsme byli lepším týmem, ale bohužel jsme nedali šance. Obzvláště já jsem měl 2 stoprocentní šance, které musím dávat.
Výrazně se Vám povedl zápas se Suchdolem, 5 gólů za poločas se hned jen tak nevidí. Jak jste ten zápas viděl Vy a proč jste již nenastoupil do druhé půle?
Zápas se Suchdolem byl pro mě dokonalý. Přesně takhle bych chtěl, aby probíhal každý zápas, o poločasu rozhodnuto a já mohl jít střídat. Soupeři nám vyloženě darovali 4 góly za poločas a nenastoupil jsem čistě jen ze zdravotních důvodů.
Jste známý tím, že podržíte míč, strhnete ostatní a zároveň umíte rozhodnout zápas. Co je pro vás osobně důležitější – dát gól, nebo pomoct týmu v celkovém výkonu?
Za mých mladých let to samozřejmě byly osobní statistiky, když potom ale dáte 45 gólů a skončíte šestí, je to k prdu. Takže momentálně se soustředím čistě na týmový výkon a je mi úplně jedno, kdo ten gól dá.
Dačice jsou po podzimu druhé, šest bodů za Slavií. Jak vidíte šance na jaře – je reálný útok na první místo?
Mohlo to být určitě lepší, ale šance tam pořád jsou. Stejně jako nám se nepovedl začátek, nemusí se povést začátek Slávii. Pořád věřím, že ta šance tam pořád je, ale bude záležet čistě na nás, jak ta druhá část sezony bude probíhat.
Máte nějaký rituál před zápasem, který vám pomáhá naladit se na výkon?
Asi bych to neměl říkat, ale můj rituál je posezení s přáteli u chmelového nektaru.
S kterým spoluhráčem si na hřišti nejvíc vyhovíte – kdo vám „čte myšlenky“?
Tak to je rozhodně šeda (Martin Toman)... jen je škoda, že jak jsme staří a pořád zranění, tak jsme si spolu vlastně moc nezahráli.