„Fotbal dělají fotbalem fanoušci a atmosféra při zápase,“ říká Theodor Máca.

Theodor Máca, čerstvý Hráč kola, si ocenění váží, ale zůstává pokorný — pro něj je nejdůležitější týmový úspěch. V rozhovoru mluví nejen o zápase s Velimí a ambicích Nespek, ale i o své trenérské práci s mládeží v Bystřici, o společném rodinném snu postavit vlastní posilovnu a o tom, proč ho naplňuje vidět děti růst nejen fotbalově, ale i lidsky.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Gratuluji k titulu Hráč kola! Co pro vás znamená toto ocenění?
Děkuji. Kdyby byl fotbal individuální sport, tak je to velmi cenné, avšak tomu tak není. Jelikož je týmový, tak oceněním jsou tři body do tabulky, které se nám však za toto kolo nepodařilo vybojovat.
Proti Velimi jste vstřelil branku, ale i přesto Nespeky prohrály. Jak jste zápas celkově viděl vy?
Tak kromě gólu jsem měl v zápase ještě tři slušné příležitosti, ale brankář hostů soupeře podržel. Mrzí mě, že po poločasové pauze jsme nedokázali dodržet pokyny trenérů a nabídli jsme soupeři dva góly. Měli jsme zápas plně ve svých rukách a vítězství jsme si sami nechali utéct.
Minulý týden váš spoluhráč Pavel Tomčala v rozhovoru řekl, že cílem kabiny je postup. Sdílíte ten samý cíl? A jak vidíte vaše šance v probíhající sezóně?
Je to odvážný cíl, ale myslím, že se za něj nemusíme stydět. Věřím, že tým na to máme. Sice nás během podzimu srážejí absence některých hráčů, ale šance na postup tu je pořád. Takže ano, soustředíme se na postup, věříme tomu a jdeme si za tím.
Kromě hraní fotbalu se věnujete i trénování mládeže v Bystřici. Co vás na práci s mladšími hráči nejvíc baví?
Ano, trénuji děti v Bystřici už od svých patnácti. Baví mě to, protože to baví ty děti se mnou. A to je pro mě nejdůležitější. Baví mě vypiplávat z dětí talenty do budoucna. Naplňuje mě, když vidím, jak se všichni svěřenci zlepšují krok po kroku. U mě to není jen o odtrénování a odehrání zápasu. Mám strašně rád tu nadstavbu – mít s dětmi i kamarádský vztah mimo fotbal a dělat teambuildingové akce, protože to pak ve finále dělá tu skvělou atmosféru, ve které ty děti mohou růst nejen fotbalově, ale i lidsky.
Vidíte se jednou třeba jako trenér i u dospělých, nebo vás zatím láká hlavně hráčská kariéra?
Zatím na takovou metu nemyslím. Poslední čtyři roky pracuju s jednou věkovou kategorií a jsem s nimi od jejich začátků. Postupně se společně posouváme do starších kategorií a jdeme sezónu po sezóně. Úplně nekoukám do delší budoucnosti, takže se momentálně soustředím jen na tuto sezónu a co bude příští léto, ještě nedokážu říct. S mým nasazením je to velmi časově náročná věc, takže je možné, že si dám také na čas pauzu.
Jaké jsou vaše osobní fotbalové cíle – kam byste to chtěl jednou dotáhnout? Ať už jako hráč nebo trenér.
Cíle? Tak odmala mám cíl stát se profesionálem. Sice je to vysoký cíl, ale v hlavě to mám pořád, tak uvidíme, co přinesou další roky. Z těch nejbližších je určitě ta divize v Nespekách. Jako trenér mám cíl si to s dětmi tuto sezónu co nejvíc užít, vyhrávat a bavit se hrou.
V Bystřici jste otevřel posilovnu. Jak tento nápad vznikl?
Vybudovat posilovnu v Bystřici byl životní sen mého táty a poslední roky i můj. Jsme strašně šťastní, že se nám to podařilo, a jsme příkladem toho, že když člověk v životě něco chce, jde si za tím a dokáže tomu podřídit vše, tak to dokáže. Začínali jsme úplně z nuly a trvalo nám to rok. Celé, až na pár věcí, na které jsou potřeba specializovaní lidé, jsme si postavili vlastníma rukama, což tomu přidává ještě větší hodnotu pro nás. A také tu myšlenku podpořila realita, že do té doby v Bystřici žádné takové sportovní zařízení dosud nebylo a místní obyvatelé museli dojíždět do blízkého Benešova.
Kdybyste měl vybrat jeden moment ze své dosavadní kariéry, který vám nejvíc utkvěl v paměti, který by to byl?
Měl bych asi dva. Jeden byl utkání MOL Cupu s Motorletem Praha, kde jsme v heroickém zápase porazili v prodloužení soupeře s bývalým slávistou Miroslavem Stochem a já skóroval. A ten druhý byl též MOL Cup, při našem působení s Nespeky v divizi, kdy jsme doma přivítali druholigovou Jihlavu a přišlo obrovské množství lidí. Takže tyto dva zážitky si budu určitě ještě nějaký čas pamatovat.
Jak se po náročném týdnu nejraději odreagujete? Máte nějaké koníčky mimo fotbal a fitko?
Mimo fotbal, fitko, trénování dětí hraju ještě druhou ligu futsalu, takže časové a fyzické vytížení mám extrémní a toho volného času v podstatě moc není. Navíc jsem k tomu ještě vysokoškolák, takže mám i studijní povinnosti. Všechen, dá se říct, zbylý „volný čas“ nyní trávím v naší posilovně, ale když se opravdu naskytne výjimka, tak odpočívám doma nebo navštívím prarodiče.
Koho byste vy osobně ocenil jako hráče kola příště? Kdo vás v posledních zápasech nejvíc zaujal?
Myslím, že většině lidem, co sledují naši soutěž, určitě neuniklo jméno Tomáš Jeník, který je gólostrojem vedoucí Příbrami. Takže pokud opět skóruje, tak by si to zasloužil.
A na závěr – co byste vzkázal fanouškům a čtenářům?
Za mě osobně bych všem vzkázal, ať je fotbal baví. Baví je se na něj koukat, protože fotbal fotbalem dělají často fanoušci a atmosféra při zápase. Je to nezpochybnitelná součást.

Autor: Eva Bergerová

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.