Gratuluji k výhře hráče kola, sledoval jste hlasování?
Děkuji. Hlasování jsem nijak zvlášť nesledoval, upřímně jsem to ani neměl moc v plánu. Občas mi někdo poslal obrázek nebo zprávu, že zrovna vedu, což mě samozřejmě potěšilo, ale snažil jsem se tím moc nezabývat. Pro mě je vždycky důležitější to, co předvedeme na hřišti jako tým.
Čeká na vás “odměna” v kabině formou platby do kasy?
Samozřejmě, rozhovor máme v týmu za pokutu. Takže už si to poctivě píšu do deníčku, ať pak nemám ještě větší průšvih.
Zní to jako, že jste týmoví pokladní, dáte si tedy sám sobě pokutu?
Ano dám.
Proti Losinám se vám dařilo, kdy jste dokázal vytvořit několik šancí a na závěr vstřelil vítěznou branku, jak jste se v zápase cítil vy?
Cítil jsem se dobře, hlavně proto, že se nám po těch ne úplně povedených zápasech konečně podařilo získat body. Vítězný gól potěší, ale důležitější je, že jsme makali jako tým a konečně jsme to zlomili.
Konečně se vám povedlo získat body, začínali jste v kabině cítit tlak po třech porážkách?
Tlak jsme úplně necítili, ale samozřejmě po třech porážkách už to v hlavách trochu máte. Věděli jsme ale, že máme sílu to zlomit a že stačí jeden zápas, který nám sedne. Proti Losinám jsme to konečně ukázali.
Jak jste oslavili první body?
Nic velkého, spíš jsme si to užili v kabině. Byla tam radost a úleva, protože jsme to všichni hodně potřebovali.
Ve dvaceti letech jste poslední zápasy nastupoval, jako kapitán kvůli absenci Schöna, jste lídrem v kabině?
Cítím se jako lídr a beru to hlavně tak, že chci pomoct týmu vyhrát co nejvíc zápasů a udržet krajský přebor. Kapitánská páska mi k tomu dodává motivaci.
Ještě v minulé sezoně jste byli v Konici tři bratři, teď momentálně jste jediný z bratrů, kdo za Konici nastupuje, jaké to bylo nastupovat po boků bratrů?
Bylo to super, málo kdo má možnost hrát v jednom týmu s vlastními bratry. Teď už jsem sice jediný z bratrů, kdo pravidelně nastupuje, ale Roman se pomalu vrací zpět do hry, takže se na to moc těším. Pro nás to byla vždycky speciální zkušenost.
Zároveň jste si v nové sezoně vzal číslo 10, které v minulé sezoně měl váš bratr Jaromír, který přestoupil do Nových Sadů, říkal vám k tomu něco? A proč zrovna číslo 10?
Říkal mi, ať to číslo nosím hrdě a ať ho pořádně využiju (úsměv). Desítku jsem chtěl, protože je to takové fotbalové číslo, vždycky se mi líbilo. Navíc to má teď i trochu rodinný nádech.
Jste mladý tým, jaké máte ambice v sezoně?
Naše ambice jsou hrát poctivý fotbal a ukázat, že i mladý tým může být nepříjemný pro každého soupeře.
Vy sám jste furt hodně mladý, máte osobní ambice?
Hlavně se chci dál posouvat a sbírat zkušenosti. Mým cílem je hrát v budoucnu vyšší ligu, a pokud k tomu přijdou i góly nebo asistence, budu samozřejmě rád.
Děkuji za rozhovor a ať se v budoucnu nadále daří.
Také děkuji.