Jiří, utkání s posledními Nebušicemi nakonec nebylo vůbec snadné. Čím vás soupeř překvapil a v čem podle vás jejich obrana nejvíce ztěžovala vaši hru?
Máte pravdu Nebušice hráli zodpovědně, ale největší překážkou jsme byli my sami. Nedávali jsme góly a se šancemi jsme nakládali tak jak, jsme nakládali a tím jsme si to udělali těžší.
Rozhodující gól jste vstřelil až v závěru. Jaký byl váš první pocit po trefě, která vám prakticky zajistila tři body a nakonec i první místo v tabulce?
Byla to spíše úleva, že jsme neztratili zase s týmem ze spodku tabulky a udrželi jsme se na prvním místě.
Díky prohře Zlíchova na Kopanině jste teď na čele. Jaká je nálada v týmu, když víte, že máte první pozici ve vlastních rukou?
Nálada je v pořádku. Trošku jsme si museli vyříkat nějaké věci, aby se změnily do dalších zápasů.
Vědomí, že hrajete proti týmu z chvostu tabulky, může přinést pocit „povinné výhry“. Jak se vy osobně vyrovnáváte s tlakem, který tyto zápasy často přinášejí?
Myslím si, že tlak necítim, že už jsem za kariéru zažil jiné tlaky. Já si to spíš užívám, že můžu být na hřišti a zahrát si s bratry.
Hřiště v Nebušicích bylo hrbolaté a náročné pro technickou hru. Jaké změny jste museli udělat v přístupu, abyste si s tímto terénem poradili?
Hřiště je pro oba týmy stejné. Už se blíží zima a terény budou horší a horší. Je to jen o tom, jak se tomu člověk přizpůsobí.
Zápas přinesl spoustu rohových kopů, ale jejich proměňování trochu vázlo. Jaký máte recept na to, aby se podobné šance příště víc využívaly?
Máte pravdu. Je to o součinnosti kopajícího hráče a nabíhajících hráčů. Musí se tam jít naplno a chtít dát gól. To nám v tomto zápase chybělo.
Trenér Procházka na konci zápasu riskoval ofenzivní sestavou. Jak jste se cítil, když jste věděl, že obrana zůstala jen na dvou hráčích, zatímco vy jste byli tlačeni dopředu?
Já to neřešil. Věděl jsem, že si vytvoříme ještě nějakou šanci a že ji musíme proměnit. Byla výhoda i to, že Nebušice neměli už další hráče na střídání a docházeli jim síly. Jinak by to bylo zajímavější, jestli bychom to ubránili.
Několikrát jste zmínil, že s bratry nehrajete jen o výhru, ale i o společné vzpomínky. Co myslíte, jaký moment z této sezony si společně připomenete i za několik let?
Já asi nejvíc vzpomínám na to, jak starší bratr je stále stejný dříč a mladší ještě nedal gól i když uz hraje čím dál výš. A pak už jen bude vzpomínka až postoupíme s Radotínem do přeboru.
Tento rok jste často hrál klíčovou roli v těsných zápasech. Máte nějaký osobní rituál nebo motivační trik, který vám pomáhá zůstat ve správném psychickém rozpoložení, když se hra láme?
Ritual žadný nemám. A motivace je přeci vždy radost z vítězství. Ale abych řekl pravdu, tak je to spíš mlaďoch, který z toho má největší radost, když dám gól.
Teď jste na první příčce a bojujete o udržení čela. Co podle vás bude klíčové, aby se silná forma udržela i proti těžkým Raptors s Leem Bužíkem vašim bývalým spoluhráčem, kteří vás nyní čekají?
Vždy záleží na nás, jak k tomu přistoupíme a že nás čekají Raptors? Je to další zápas, který nás čeká. Bude taky záležet, jak to zvládne výborný Standa Mašek s Ondrou Kulíškem, kteří mají výbornou formu.