Milane, gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola. Co na to říkáš?
Ahoj, zdravím všechny fotbalové příznivce, děkuji za gratulaci a co na to říkám? Byl to boj, ale nakonec jsem to vyhrál a jsem za to samozřejmě rád!
Kdo myslíš, že ti zaslal nejvíce hlasů?
Rozhodně to byli moji nový spoluhráči z týmu. Dělali to jak pro mě, tak pro sebe, protože za to určitě bude nějaká ta pokutička do kasy. Dále rozhodně rodina, přátelé a nesmím zapomenout na tu nejdůležitější osobu a to je moje přítelkyně Deniska.
Aktuálně jste na děleném prvním místě se ziskem šestnácti bodů. Co říkáš na tento počin?
Vzhledem k tomu, že se Štěkeň minulou sezónu zachránila od sestupu z B třídy až v posledním kole, tak je to určitě pro ostatní velké překvapení a já jsem za to rád. Každého přece baví vyhrávat a dělat si fotbalem radost.
Ty sám jsi jednou z letních posil, co tě vedlo k přesunu do Štěkně?
Ano, je to tak. Do Štěkně jsem přišel z Chanovic, kde jsme hráli rovněž B třídu a byly to skvělé časy. Rozhodně Chanovice zůstanou v mém srdíčku. Ke změně klubu jsem měl více důvodu. Když vypíchnu dvě důležitější věci, tak to bylo hlavně z rodinných důvodů, abych byl blíže domovu, protože jsem ze Strakonic a druhý důvod byl právě dojíždění do Chanovic, stálo mě to hodně času.
Jak zatím vnímáš štekeňské prostředí?
Štěkeňské prostředí vnímám hodně pozitivně. Je tam skvělá parta kluků a řekl bych, že jsem dobře zapadl do týmu a to je hlavní.
Teď se přesuneme ke tvé kariéře, jak vzpomínáš na své začátky?
Začátky byly ve Lnářích, kde jsem vyrůstal. Jednoho dne jsem slyšel na hřišti řev, šel jsem se tam mrknout, viděl spolužáky ze základky jak tam trénují, a tak jsem se k nim přidal a už u fotbalu zůstal. Dodnes je fotbal moje srdeční záležitost. Postupem času jsem si prošel různými kluby například Blatnou , kde jsem odehrál celý dorost, Svéradicemi, Chanovicemi, kde jsem si vyzkoušel i krajský přebor můžu, později zmíněnou 1.B třídu a momentálně jsem ve Štěkni.
S fotbalem jsi začal ve Lnářích, odkud jsi následně zamířil na několik hostování. Máš nějaký oblíbený moment, na který rád vzpomínáš?
Ano je to tak, jak jsem zmiňoval. Rozhodně rád vzpomínám a dlouho budu na Chanovice. Tam jsem strávil hodně let a tamní lidé jsou skvělí a milují fotbal. Například nikdy nezapomenu na zápas v Mochtíně, kde jsem z pětačtyřiceti metrů vymetl šibenici. Zážitků v Chanovicích mám spoustu a nikdy na to nezapomenu.
Před přestupem do Otavanu si působil v Chanovicích. Proč jsi zamířil právě tam v roce 2016?
Působil jsem tam už dříve. Přemluvili mě na intru kamarádi a zároveň bratři Polenové, ať to tam jdu zkusit, tak jsem šel. Později jsem přestoupil na rok do Svéradic, což považuji za největší chybu, co jsem udělal a dodnes toho lituji. Takže návrat, dá se říct domů, byl pak jasný.
Teď už se přesuneme k víkendu. Jaký zápas očekáváš proti Střelským Hošticím?
Když jsem proti Střelským Hošticím hrával přátelské utkání právě s Chanovicemi, tak jsme je nikdy neporazili. Na druhou stranu jsem proti nim vždy dal gól. Je to nepříjemný soupeř, a i když se jim teď moc nedaří, rozhodně bych je nepodceňoval, hlavně na domácím hřišti. Očekávám těžké utkání, ale zároveň věřím, že ho zvládneme a odvezeme si všechny tři bodíky.
Na co bude důležité se zaměřit?
Rozhodně bych se zaměřil na Páju Rejška. Je to vynikající fotbalista, který hrál i divizi v Katovicích, takže toho si musíme pohlídat. Pak je tam šikovný Venca Dohonyi, kterého pamatuji z Junioru Strakonice. Každopádně bych nepodceňoval nikoho z hráčů Hoštic.
Poslední otázka. Máš ještě nějaký jiný koníček, než ten fotbalový?
Mám. Jak říká moje přítelkyně, jsem fitness magor. Takže chodím do fitka a vyzkoušel jsem si i závody v kategorii men's physique, kde moje nejlepší umístění bylo druhé místo. Teď už mám posilovnu jen jako koníček.