Šimon Makovický - Chceme sbírat pravidelně body

Zdravím a děkuji. Byl jsem dost překvapený, protože za mě bylo v zápase určitě dost situací, které se daly vyřešit lépe, ale musím říct, že jsem za toto ocenění rád. Popravdě to bude nejspíš moje první takové ocenění. Je to pro mě motivace ještě více na sobě pracovat a třeba se mi toto ocenění povede v budoucnu znovu získat.

To mě od Adama těší, ale jak jsem již říkal, vždycky se dá nečo udělat lépe, a ani tento zápas nebyl vyjímkou. Jsem na sebe povětšinu času hodně kritický, a někdy možná až zbytečně moc. Častokrát si ještě dlouho po zápase přehrávám v hlavě všechny zákroky, a popřípadě inkasované góly, snažím se najít chyby a místa na zlepšení. V tomto zápase pramenily chyby spíše z nedůrazu, ale nakonec to stačilo na 3 body za což jsem rád.

Hodně jsme chtěli a to byl hlavní důvod proč jsme hned odskočili na rozdíl dvou branek. Pak to bylo chvíli drama, ale nakonec jsme byli za ten důraz a chtíč odměněni výhrou. Hlavnice byla hlavně v druhém poločase odhodlaná vyrovnat, což se jim povedlo, ale po krásném průchodu obranou a následném faulu jsme kopali penaltu a ta dokreslila celý zápas. O ten chlup jsme si zasloužili dle mého vyhrát.

Hlavnice v druhém poločase hodně tlačila. My jsme si nejspíš mysleli, že už fyzicky odejdou a na to jsme skoro doplatili, takže bych řekl, že nás zaskočili přesným opakem, čili odhodláním vyrovnat. Byli hodně urputní. Řekl bych, že problém nám dělali hlavničtí mladíci Šťastník s Nádeníčkem, kteří dle mého odehráli dobré utkání.

V sobotu při nás stálo, jak by řekl Filda, poprvé v okrese štěstí a byli jsme o ten jeden gól štastnější. První poločas jsme byli hodně na míči a kontrolovali hru. Po dvou našich gólech jsme lehce polevili, a i když jsme se dostávali do dalších šancí, tak se nám 3. branka nepovedla vsítit. Střely Hanyska, Filipa a Nikyho končily kousek nad nebo vedle branky. Na konci poločasu se po nedůrazu v hlavičkovém souboji a špatné komunikaci před brankou míč přízemním centrem dostal na malé vápno, kde hostující hráč míč tečoval mimo můj dosah. Moje špatné postavení řekl bych. Malý úkrok při centru, a už jsem na střelu prěsně k tyči o pár centimetrů nedosáhl. Smůla, ale právě tady bych řekl, že nebýt zbytečného úkroku, tak jsem míč aspoň na tyč dostal. Druhý gól. Co k němu dodat. Těžký centr dostal Břéťa na tělo. Jak víme míč je kulatý a při pokusu o odkop mimo bránu se mu povedl přesný opak. Pěkný gól řekl bych. Bohužel do naší brány. Ale jako zkušený matador si z toho nic moc nedělal. Vzal si na konci zápasu míč na penaltu a zkušeně poslal brankáře na druhou stranu. Po zápase se sice přiznal, že původně chtěl kopat na druhou stranu, ale ještě že to tam spadlo. Výhra 3:2 a ještě doma se vždycky počítá.

Jak jsem již zmiňoval, tak při prvním gólu z mé strany byl úkrok při centru zbytečný a možná bych na míč dosáhl. Při tom druhém asi spíš zbrklost a málo komunikace. Kdyby jsme si líp zařvali mezi sebou, tak se míč třeba dostane ke mně, a já ho bez problému odkopnu až na tribunu, ale jinak bych řekl, že to byla spíše smůla.

Zákrok nejdůležitejší a ten, na který jsem nejvíc pyšný, bych asi spojil do jednoho. Bylo to myslím ještě za stavu 2:2, kdy šel hostující hráč sám na bránu. Dobře jsem mu vykryl úhel, a pak už jenom dobře a včas vystrčená noha. Hezký zákrok řekl bych. Kluci v kabině mě chválili za zákrok v prvním poločase po hlavičce hostů z malého vápna, ale to bych spíš než za dobrý zákrok považoval za dobré postavení. Ve správný čas na správném místě. Když tě to trefí, tak může být člověk jenom rád.

V rámci CECA cupu, kterého se účastním pravidelně, jsem při jednom ze zápasů dostal míčem nepříjemně z malé vzdálenosti do zápěstí, které se mi převrátilo a měl jsem ho zlomené. Jako správného brankáře mě hlavně zajímalo jestli z toho byl gól nebo ne. Kluci mě ujistili, že ne, a tak jsem se mohl soustředit už jen na ruku. Dobře se to hojí, ale po tak dlouhé době mimo bránu, člověku chvíli trvá, než si zase zvykne na rány do ruky. Naneštěstí se nám zranil i Danek Borč a pak i asistent Adam Klement, který za nás zaskakoval, a tak už jsem zkrátka musel do brány. Ruka vydržela a já už jsem klidnější. Těsím se na další zápasy.

Musím přiznat, že pár bodů navíc by se hodilo. V předešlých utkáních jsme hodně pálili šance a možná proto, je tahle výhra hodňe cenná. Chceme hlavně sbírat body pravidelně, abychom se jako v minulé sezóně nemuseli strachovat do posledního kola.

Se svoji výškou si nemůžu moc vyskakovat. Musím prokázat své kvality jinde, než například v centrech. Rád hraju vysoko a pomáhám obráncům s rozehrávkou. Rád hraju nohama, ale to je vlastně jedna z věcí, na kterých se snažím pracovat nejvíce. V dnešním fotbale je to pro brankáře důležité. Do brány jsem našel cestu v mládeži SFC, kde nějak chyběl druhý brankář, a jelikož jsem při školních turnajích v házené chytal, tak jsem to zkusil a vydrželo mi to už napořád. Vždycky se mi líbil Víctor Valdés, ale teď spíš vzhlížím k Janu Oblakovi. Je to skvělý brankář, a i když se na jeho úroveň samozřejmě ani trochu neblížím, tak ho rád sleduju.

Volný čas věnuju hlavně snoubence, protože při mé práci toho času moc není, a tak jsem rád za každou chvíli strávenou s ní. Jezdí s náma i na zápasy, což jsem rád. Je mi velkou podporou. Pak samozřejmě nesmím zapomenout na našeho pejska, se kterým rádi chodíme na procházky a na cvičák. Je to takové naše malé dítě. Koníčků skrze málo času, kromě tedy fotbalu, už moc nemám, ale před pár lety jsem našel zálibu v letadlech, takže rád poslouchám podcasty na toto téma, čtu různé články a knihy o leteckých společnostech, letištích a všem s tím spojené. Téma letiště a létání mi přirostlo k srdci. Na závěr bych chtěl poděkovat spoluhráčům za zvolení a snad se nám bude v sezóně nadále dařit. SLAVKOV B!!!