Za výkon proti Lubné ses dostal do sestavy kola, kterou jsi ovládl. Byla nominace očekávaná a jaký je to vůbec pocit stát se hráčem kola?
Nečekal jsem to. Spíše mě to překvapilo a beru to jako motivaci k lepším výkonům.
Co tě bude stát zisk ocenění do kabiny? Budou to opět luženské kapičky?
Zatím po mně nic nechtěli (smích).
Šlágr kola s Lubnou neměl vítěze. Co chybělo k tomu, aby Sparta lídra tabulky porazila?
Podle mě chyběla jen kapička štěstí.
Utkání se ti povedlo, dal jsi dva krásné góly. V závěru zápasu tě ale nevybíravě přejel lubenský obránce Kollár. Ustál jsi tento zákrok bez zranění nebo tě čeká krátká pauza?
Zpočátku jsem myslel, že to bude na dlouho, ale po třech dnech bolest odpadla.
Kde jsi udělal první fotbalové krůčky, v kolika letech to bylo a jak se nadále vyvíjela tvá fotbalová kariéra?
Poprvé jsem obul kopačky v první třídě, bylo mi sedm let. Od té doby jsem se občas hnul z místa, ale vždy se vrátil tam, kde chci zůstat už napořád, a to v Lužné.
Na jaký moment nebo na jaké období své kariéry vzpomínáš nejraději a je něco, co bys vzal za své působení v kopané zpátky?
Nejlepší léta byla v žácích, kde byla super parta a dvakrát jsme vyhráli okresní soutěž.
Kdo je tvůj největší parťák na hřišti i mimo něj?
Všichni, nehodnotím jednotlivce.
Jak se ti hraje po boku kanonýra Radka Pokorného a také po boku několika luženských mladíků, kteří dostávají ještě v dorosteneckém věku stále více prostoru v A-týmu?
S Pokym už jsem na hřišti docela dlouho, vyhovuje mi to a v útoku za sebe mohu říct, že nám to funguje. Je dobře, že nám dorost pomáhá, za mě to má velký vliv na tuto sezonu.
Máš před zápasem nějaký rituál?
Žádný rituál nemám.
Naváže nový přírůstek v rodině na tátu a obuje kopačky?
Doufám, že Olivera bude fotbal bavit a obuje kopačky dříve než já.