Karel Fendrich: "Do klubové kasy jsem naštěstí nic dávat nemusel."

05.05.2024 08:18 Filip Hlaváček

Karel Fendrich (SK-1.FC Mikulovice) se stal hráčem 20.kola Okresního přeboru Pardubic. V rozhovoru se dozvíte, že v Mikulovicích dostávají mladíci z dorostu čím dál více prostoru a právě Karel toho skvěle využil v souboji proti Rovni. Kdo mu držel palce v hledišti a proč slavil své dva úspěchy tak emotivně?

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Kolik je Vám let a kde všude jste doposud hrál závodně fotbal?

Je mi 17 let. Fotbal jsem začal hrát za Mikulovice a nikde jinde jsem nehrál, ani o tom neuvažuju.

Předpokládám, že ve svém mladém věku ještě studujete. Jakou školu?

Studuji v Pardubicích na elektrotechnické škole, obor mechanik elektrotechniky. Jsem ve druhém ročníku.

Všichni hráči v Mikulovicích si pochvalují partu, která zde je. Jak se do ní zapracovávají mladíci z dorostu jako Vy? Přijde mi, že v zápasech okresu dostávají mladí čím dál více příležitostí.

My mladí známe většinu těch zkušených a oni zase nás. Rádi trénujeme společně. Myslím, že právě na trénincích se nejvíc stmeluje parta. A že dostáváme dost prostoru v zápasech? Moc si toho vážím, že nám trenér Formánek dává šanci se ukázat.

Kolik toho máte vlastně odehráno za áčko a nebyly to Vaše premiérové góly?

Celkem jsem odehrál za áčko 6 zápasů, ale v žádném jsem dosud neexceloval. Až nyní s Rovní se mi povedlo zazářit. Ano, byly to moje první góly v okresním přeboru, budu na ně dlouho vzpomínat. Chtěl bych ale poděkovat za skvělé přihrávky Josefovi Plesingerovi a Radimovi Stefanovovi.

To je pravda, byl jste u obou ve správný čas na správném místě. Budou Vás tyto góly něco stát do klubové pokladny? Nebo jste něco platil při pozápasové oslavě?

Do klubové kasy jsem naštěstí nic dávat nemusel, ale v hospodě jsme to všichni společně oslavili jako pořádná parta!

Svoje branky jste oslavoval velmi emotivně a zdálo se mi, že jste slavil s někým v publiku...

Všechny góly slavím emotivně, protože jich moc nedávám. V publiku jsem měl svého tátu, který mě podporuje celý život. Dále tam byli moji spoluhráči z dorostu a hlavně má milovaná přítelkyně. Tyhle góly se prostě jinak než emotivně oslavit ani nedaly.

Autor: Filip Hlaváček