Místo tréninků jsem chodíval pozorovat mraky, vzpomíná Hráč kola Jan Špinka z Krakovan

S fotbalem začínal v nedaleké Jestřábí Lhotě, odkud se přes Velim dostal až do Krakovan, kde působí již patnáctou sezonu. Jde primárně o muže v rukavicích, avšak dokáže zaskočit i v útoku. Pro pravidelné čtenáře našeho webu jsou jeho reporty jistě nezapomenutelným zážitkem. Stále veselý šprýmař, ale i včelař, básník, šachista – zkrátka renesanční člověk a aktuální Hráč kola Jan Špinka odpovídá ve svém prvním rozhovoru v kariéře. Řeč padla na hlasovací souboj se Samem Umanem, brankářské řemeslo, oblíbené kratochvíle a mnoho dalšího.

 

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Dobrý den, gratuluji k výhře v anketě Hráč kola. Jaké byly bezprostřední pocity, když jste to zjistil?
Zdravím, rád bych poděkoval za hlasy. Bezprostřední pocity byly krásné. Skoro v 35 letech první rozhovor, už jsem si myslel, že se nedočkám. (úsměv)
Byl to velký hlasovací souboj mezi Vámi a Samem Umanem, sledoval jste hlasování?
Ano, sledoval. Pavel Myška mi slíbil, že mě tam s rodinou dostane, a to také doručil, takový krakovanský Carlos "Myšilov“ Vémola.
Na jaře zatím vyhrávají Hráče kola jen šutéři z Krakovan, čím to? Je to vzestupnou jarní formou či početnou fanouškovskou základnou?
Tak v Krakovanech je spolková činnost na skvělé úrovni a fotbal je číslo jedna. Máme bez mála 100- letou tradici. Můj cíl je užít si toto krásné výročí na hřišti. Vzhledem k tomu, že to je v roce 2028, tak je to ještě pěkná dálka. Jinak v Krakovanech máme 150 aktivních členů SK a dalším min. 100 podporovatelů, a to na okresní tým není málo!
Zápas s Polepy byl tzv. o šest bodů, jste s jeho výsledkem spokojeni?
Já jsem si to strašně užil. Když sem začínal, jako brankář, tak mi bylo 9 a dostali jsme v Polepech 21:0. Následující týden vyšlo v Kolínském deníku, že Polepy daly Jestřábce 22:0 a já si slíbil, že pomsta bude sladká. Jednou jsme tam už v okrese dostali 4:7 od jejich béčka, kdy nastoupilo snad 7 lidí z divize, a přece se vyplatilo si počkat.
V bráně jste nastoupil po delší době, jak se Vám chytalo? Sedí Vám to více v bráně než v poli?
Celý život se beru za brankáře, a to řemeslo mám rád, ale je to nevděčné. Uděláte chybu a celý večer v hospůdce to máte na talíři, kdežto v útoku se tam touláte, pak jedna střela a jste za hvězdu. Nejradši mám, když se zápas odehrává ve vápně, centry, průnikové přihrávky, to mám rád. Nejhorší je střela z poza vápna. Dneska někam skoro s metrákem doskočit, to chce fištróna.
Zastoupil jste v bráně jinak jasnou jedničku Zdeňka Douděru, čím to? Je Douděra zraněný?
Ano, Zdenda měl teploty, tak to přenechal mě. Dlouhodobě spolu chytáme v Krakovanech a můžu říct, že nám to spolu klape. O tréninku hrajeme o píva, kdo toho víc chytí, dřív sem vyhrával já, ale teď vyhrává on, ale vzhledem k tomu, že má mladou krásnou přítelkyni a do hospody nechodí, tak mi to ani nevadí. (smích) Když jsem chytal ještě ve Velimi za dorost, tak výborný parťák do brány byl Martin Polák – do dnes si navzájem fandíme!
Čtenářům našeho webu se jistě s Vašim jménem vybaví zábavné reporty ze zápasů Krakovan. Nemrzí Vás trochu, že jste tohle žezlo předal Ondrovi Černému?
Ani nemrzí. Ondra to vzal se vší parádou a myslím, že to píše perfektně. Já bych potřeboval, tak 3x víc času abych všechno stihl a jsem rád, že mám okolo sebe lidi, kteří mi se vším pomůžou. Jinak s tím humorem, ono to je dvousečné, někoho pobavíte, někoho urazíte, ale komu není z hůry dáno, v apatyce nekoupí. (úsměv)
Vychovával jste si Ondru Černého jako svého nástupce, nebo se toho ujal sám od sebe? Co vím, tak k Vám do firmy chodí na brigádu, mohl jste ho tak inspirovat k psaní.
Tak vzhledem k tomu, že je jediný placený PR manager v okresním přeboru, tak mu nic jiného nezbylo. Ne, jsem rád, že se toho zhostil se vší parádou a za mě to dělá perfektně!
Dle Vašich zápasových hodnocení si dovolím říct, že máte tzv. básnické střevo. Je to něco, co jste v sobě měl již od mládí, nebo to přišlo až časem?
Tak já sem takový celoživotní smíšek nebo rejpal, každý ať posoudí, ale všeobecně stále se bavit životem, to je moje a čím jsem starší, tím si toho víc vážím, a hlavně si to parádně užívám.
Vybavíte si nejhezčí gól, co jste kdy dal?
Tak ono se to nezdá, ale do cca. do 19 jsem byl jenom v bráně a pak sem přišel do Krakovan a začal jsem hrát za béčko, pak i za áčko a dneska jsem někde okolo 150 gólů, do míče sice kopat neumím, ale mám takovou povahu, že chci prostě dát gól a většinou ho dám. Góly dávám z malého vápna, protože dál nedokopnu, ale jeden byl výstavní. První gól za béčko proti Třem Dvorům, jsme šli dva na jednoho s „Baxem“ Michalem Věříšem a on mi to dal na malé vápno na levačku, já se napřáhl a klasická žíně levačkou, chudák Satrapa se tak lekl, že si to tam hodil sám (smích), pak ještě jeden legendární opět za B, proti Voseku, obešel jsem brankáře a dávám do prázdné, bohužel to bylo cca z penalty, takže jak jsem řekl, razance nic moc, stopeři Oseka, to chtěli vykopnout oba, nedomluvili se , srážka a míč došel cca 5 cm za čáru, obrovská euforie. (smích)
Kdybyste se mohl vrátit v čase zpět do mládí, vybral byste si znovu fotbal, nebo byste sáhl po jiném sportu?
Fotbal prostě miluji, a je to moje celoživotní vášeň. Paradoxem je, že když jsem začínal s Lukášem Jelínkem, tak místo tréninků, jsme si šli lehnout do trávy a koukali na mraky a když jsme šli domů, tak jsme si kopačky od trávy zamazali, aby si mamky myslily, že jsme byli kopat. Jsem už stará škola a nedokážu pochopit, že někomu se vylíhnou králici nebo babička má 90 a on nejde na fotbal, co těch zbylých 10 hráčů? Naštěstí, když se takto vždycky rozvášním, manželka mi dá Lexaurin a pohoda.
Kde ve fotbale cítíte své slabé a silné stránky?
Tak moje jediná silná stránka je, že to mám rád a ty slabé stránky nemá cenu vypisovat, protože by to bylo na román.
Zkoušíte rád v zápasech nové věci? Ať už kličky či nějaké efektní přihrávky?
Nikdy. Moje klasika: Když jsem v útoku: “Kopni to do vápna a jdi se radovat!“ Když chytám: “Hlavně je nenechte střílet!“
Co dělá Jan Špinka, když zrovna nehraje fotbal?
Tohle je další záludná otázka. Honza Špinka je obrovský nadšenec do všeho a kdyby to měl vypsat, tak opět to je telenovela na pokračovaní, ale vyberu, takové netradiční věci. Je to včelař. Rád čte knížky. Je to šachista. Skládá básničky. A hlavně manžel, a především táta tří dětí, které nadevše miluje.
Ondra Černý Vás v reportu nazval „Muletusem“, prozradíte, jak vznikla tato přezdívka?
Když jsem byl malý, tak byl módní účes „Mullet“, vpředu party a vzadu bussines a teď se to vrací, tak jsem si to zase nechal. Manželka je strašně nadšená.
To je vše. Děkuji za rozhovor. Je něco, co byste chtěl vzkázat našim čtenářům?
Moc díky za rozhovor, moc jsem si to užil. Vzhledem k rodině Myškovým a naší fanouškovské základně budou další hráči kola: Luboš Kubíček – pomezní Jaroslav Dušek – greenkeeper Jiří „Olix“ Olexa – pán udírny Markéta Tučková – ředitelka hospody Vlasta „Čutka“ Chlád – žijící legenda, aktuálně náš trenér (jestli spadneme, tak ne na dlouho)

Autor: Jonathan Mensatoris

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.