Jirko, gratuluji k výhře v anketě o hráče kola, co na to říkáš?
Děkuji za gratulaci. Abych pravdu řekl, ani jsem nečekal, že se objevím v sestavě kola, natož že tuto anketu vyhraji. Chtěl bych poděkovat všem, co pro mě hlasovali.
Kdo myslíš, že měl na vítězství v hlasování největší podíl?
Největší podíl mají určitě kluci z kabiny, kteří mě nejprve informovali, že jsem se v sestavě kola objevil a poté mě svými hlasy dotlačili k výhře.
Zápas proti Otavanu jste zvládli poměrem 3:1. Co rozhodovalo?
Rozhodl podle mě hlavně vstup do druhého poločasu, do kterého jsme vstupovali za stavu 1:1. Vstoupili jsme do něj aktivně a podařilo se nám brzy skórovat na 2:1. Důležité bylo, že jsme nepřestali být aktivní, a i když si soupeř vytvořil pár šancí, tak jsme je dokázali ubránit. Gól na 3:1 nám pak přinesl uklidnění.
V utkání sis připsal pár zákroků, který byl ten nejtěžší?
Nejtěžší byl určitě zákrok krátce po gólu na 2:1, kdy šli hráči Štěkně do přečíslení tři na jednoho a dostali se k zakončení na hranici vápna. Mně se povedlo dostat se včas blízko k hráči a nohou vyrazit míč. Spoluhráči už ho potom odehráli do bezpečí.
Jak důležitá byla tato výhra po porážce 1:5 se Stachy?
Utkání na půdě Stach se nám vůbec nepovedlo a chtěli jsme nejen tuto prohru odčinit, ale také udělat radost naším příznivcům. Jsme moc rádi, že se nám to povedlo a konečně jsme na jaře vyhráli. Doufáme, že na tento výsledek navážeme i v dalších zápasech.
Pro tebe to byl první start v letošní sezoně v brance A týmu. Kdy ses dozvěděl, že nastoupíš mezi tři tyče a jaká byla reakce?
To, že nastoupím, jsem se dozvěděl až na srazu na zápas. Trenér mi řekl, že naše brankářská jednička Vlk je zraněný a musím do brány. Abych pravdu řekl, byl jsem trochu nervózní. Přeci jen to byl pro mě soutěžní zápas v bráně po téměř dvou letech. Kluci mě ale podpořili a to mě uklidnilo.
Teď už ke tvojí kariéře, kdo tě ke kulatému míči přivedl?
S fotbalem jsem začal ve svých pěti letech. Můj starší bratr hrál fotbal a já jsem řekl rodičům, že bych chtěl taky a tak mě rodiče dovedli na můj první trénink do Strakonic.
Svůj fotbalový život si zejména spojil se Strakonicemi. Máš nějaký oblíbený moment z tohoto působení?
Je těžké si vybavit jeden moment z celého mého působení ve Strakonicích, ale asi bych zmínil období v dorostu, kde jsme měli výbornou partu.
Před letošní sezonou došlo na tvůj přesun do Hoštic. Co k tomu vedlo?
Už přede mnou šlo do Hoštic pár kluků, se kterými jsem hrál ve Strakonicích a já jsem po roce a půl bez fotbalu hledal nové angažmá. Takže jsem se domluvil s trenérem Hoštic, že přijdu zkusit pár tréninků v letní přípravě a dopadlo to tak, že jsem tam zůstal natrvalo.
Jak vnímáš prostředí ve Střelských Hošticích?
V Hošticích je výborné prostředí. Se spoluhráči tvoříme výbornou partu jak na hřišti, tak mimo něj. Naši fanoušci jsou fantastičtí a podporují nás při každém zápase. A náš realizační tým odvádí skvělou práci. Všichni dohromady tvoříme skvělý TÝM.
Teď už k víkendu, čeká vás Sedlice. Jaký zápas očekáváš?
V Sedlici to určitě nebude jednoduché. Mají kvalitní tým se spoustou šikovných hráčů. Čekám vyrovnané utkání, ale doufám, že navážeme na poslední zápas a zvítězíme. Tipl bych si skóre 1:3 a tři body pro nás.
Na co bude důležité se připravit?
Důležité bude se připravit na to, že Sedlice zejména v domácím prostředí bývá velmi silná a navíc může být motivována tím, že podzimní utkání s námi prohrála. My se ale musíme soustředit hlavně na nás a náš výkon.
Poslední otázka. Máš ještě nějaký koníček než ten fotbalový?
V době, kdy jsem nemohl hrát fotbal, jsem si oblíbil šipky, u kterých jsem zůstal i poté, co jsem se vrátil na fotbalové trávníky.