Ocenění hráče podzimu patří celému týmu, říká skromně Michal Čermák

Určitě je to fajn pocit, ale beru to spíš jako ocenění pro celý tým a pro všechny v Městečku, kteří se na fungování klubu podílejí. V soutěži jsou určitě hráči, kteří jsou fotbalovější a důležitější pro svůj tým než jsem já. Dominik Dolák z Tatranu je hráč pro vyšší soutěž, to samé bych mohl říct i o Martinovi Hůlovi z Roztok, kluci z Lubné by si určitě ocenění také zasloužili. Je ale pravda, že ve své fotbalové „kariéře" už moc ocenění neposbírám, takže si toho vážím a děkuji všem, kdo mi posílal hlasy.

Přiznám se, že jsem nad tím moc nepřemýšlel. Asi nenapíšu žádnou novinku, že největší vliv na tým na hřišti i mimo něj mají u nás Jirka Urban a Péťa Šnídl. Ty bych v nominaci určitě čekal. Ale že bych sám sebe v nominaci nějak očekával, to určitě ne.

Už jsem se tak trochu ptal a informace ohledně ceníku za podobná ocenění nejsou úplně jednotné (smích). Napsal bych to takhle: Nic jsem neplatil a ta částka absolutně nesouhlasí. Ale samozřejmě jsem připraven na cokoliv.

Nic komplikovaného to nebylo. Rozhodl jsem se, že budu tak trochu sobec a že půjdu do prostředí, kde mě bude fotbal bavit. Téměř dvacet let jsem za fotbalem dojížděl do Rakovníka, a tak jsem se rozhodl pro návrat domů do Roztok. Poslední půlrok jsem zjistil, že mi fotbal jednoduše nedělá takovou radost, jakou bych chtěl, a tak jsem vyslyšel rad mých kamarádů od dětství (Kuby Abraháma, který za Městečko už nějaký pátek chytá a Tomáše Procházky, který dřív Městečkem prošel) a rozhodl jsem se už cca 3 týdny před koncem uplynulého ročníku, že Roztoky opustím.

Nikdy jsem nebyl žádný střelec a od trenérů (pana Křivánka, Vaška Ecka a dalších) jsem často slýchával větu: první přihrávku na jistotu a hraj to jednoduše, tak se toho občas snažím držet (smích). Hodně práce na hřišti udělá Péťa Šnídl, kterého se snaží soupeři poctivě hlídat, a tak pak vzniká více prostoru i pro nás ostatní. To samé ale platí i o Jirkovi Urbanovi, který je motorem mužstva, Jirka Jůna i Vláďa Prokop mi přihráli na nějaký ten gól. Já jsem rád, že jsem mezi kluky dobře zapadnul a snažím se domů po každém zápase chodit s co nejlepším pocitem (hlavně kvůli rodině, která má fotbalu během týdne doma až až, smích). Paradoxně se mi hodně šancí povedlo i zahodit a když si je vybavím, tak si připadám spíš jako dřevák než jako hráč podzimu (smích).

Rozhodně musíme být spokojení. Soutěž je hodně vyrovnaná, a tak si takového umístění určitě vážíme. Zbytek soutěže nebude vůbec snadný, a tak se musíme co nejlépe připravit, abychom se ve špičce tabulky pokusili udržet a fotbal nás i fanoušky co nejvíc bavil.

Zimní příprava je v plném proudu pod taktovkou hrajícího trenéra Roberta Otcovského, scházíme se dvakrát v týdnu, a to v areálu Ohnivec arény nebo využíváme okolních lesů a hájů k nabrání co nejlepší fyzické kondice. Někteří využili i zimního soustředění v Peci pod Sněžkou. Ti mají na nás, kteří se nezúčastnili, lehký náskok (smích). Přípravný zápas máme v plánu jeden jediný, a to týden před mistrovským utkáním se Sýkořicí.

Chceme bavit sebe i lidi, kteří se na nás přijdou podívat a určitě uděláme maximum proto, abychom se udrželi ve špičce tabulky.

Pokračuje s námi náš francouzský kamarád Gabi. Jinak jdeme do nadcházejících zápasů ve stejném složení jako doposud.

Když už mám tu možnost se takhle "vykecat", tak bych na závěr rád poděkoval mému tátovi, který nechybí skoro na žádném z mých zápasů a podporuje nás s bráchou jak to jen jde. Děkuji i rodině za trpělivost a za to, že mám to štěstí, že můžu vychovávat novou generaci Sparťanů (smích). Pětiletá dcera a roční syn už se pomalu učí, jakým barvám mají fandit (smích). V dobrém vzpomínám také na spoustu trenérů (pana Mužíka, Štěpničku, Hlavsu, Ecka, Staňka, pana Boka, Křivánka a další), kteří mi pomohli k tomu, že mě fotbal baví a naplňuje až doposud. Díky taky Tatranu za moje nejdelší a nejúspěšnější období ve fotbale. A díky i klukům z Roztok, že jsem si s nimi mohl zahrát I.B třídu se vztyčenou hlavou. Jinak ať nám všem fotbal dělá jenom radost! P.S. Nám v Městečku o trochu větší než soupeřům (smích).