Vašku, gratuluji ke zvolení hráčem kola. Čeká tě nějaký příspěvek do kasy?
Děkuji za gratulaci. Nevím zda budu muset něco platit, musím se nejprve pozeptat. Ale myslím, že bych platit nic nemusel, když už je po sezóně (smích). Ale pokud to opravdu za nějakou pokutu bude, tak z ní strach nemám. Jelikož našeho pokladníka Peťu Babku znám již mnoho let a vycházíme spolu opravdu dobře, tak věřím, že tam pro mě nějakou slevičku vykouzlí.
Sledoval jsi hlasování? Kdo tě podpořil v tom, že jsi vyhrál?
Tady je vidět jaká dobrá parta jsme, když už jsme párkrát hráče kola dokázali vyhrát. Podle mě kluci po večerech doma nemají co na práci a nutí hlasovat všechny rodinné příslušníky včetně domácích mazlíčků jinak to není možný (smích). U nás v šatně to hlídá hlavně Filip Šafránek, který s tím otravuje v naší skupině minimálně tak 7x za den. Já osobně hlasování moc nesledoval, protože se nepovažuji za tak výborného hráče, který by mohl něco podobného někdy vyhrát. Ale jak se říká: KDYŽ SE ŠTĚSTÍ UNAVÍ, SEDNE I NA VOLA (smích).
V posledním kole jste remizovali s Mokrým. Jak bys zápas popsal?
Zápas to byl čistě remízový. Kluci z Mokrého mají věkový průměr asi 20 let, takže se hodně běhalo a to i po vyloučení jejich hráče. Moc šancí nebylo takže zasloužených 0:0.
Užili jste si po zápase zakončenou podzimní části?
Myslím, že dokopná se nám povedla stejně jako výsledkově podzimní část. Dobré jídlo, kvalitní alkohol a doutníčky ty nesmějí chybět. Zábavu podpořilo i karaoke. Nevěřil bych, jak špatný pěvecký tým jsme (smích). V jednom z rozhovorů mě spoluhráč ing. Klíma označil za největšího alkoholika. Ale byl to právě Denis, který byl na dokopné jako první a odcházel za světla jako poslední ve stavu, který raději nebudu komentovat. A jako bonus se druhý den přesně ve 14:00 usadil již na svém místě v klubovně na hřišti a snažil se napravit tím, čím se večer zkazil. Jak to dopadlo? To si raději nechám pro sebe (smích).
Jak jste po polovině soutěže spokojeni s výkony a umístěním?
Jsme první tak musíme být spokojený. Na začátku sezóny jsme si řekli, že chceme hrát co nejvýše, ale že to dopadne takhle nečekal asi nikdo z nás. Nejvíce nás mrzí asi domácí prohra s Týnem, tam nám to hrubě nevyšlo. To je největší kaňka za tím výborným podzimem.
Jaké jsou cíle do jarních bojů?
Tak teď hlavně odpočinout a dát se zdravotně dohromady. Pár kluků podzim dohrávalo na doraz, ale zvládli to! Trénovat začneme nejspíš někdy v únoru. Pak je v plánu zimní soustředění, kde ještě vylepšíme fyzičku a naší partu. A pak hurá na jarní část. Budeme chtít pokračovat v dobrých výkonech a hrát fotbal, který nás bude hlavně bavit. V červnu uvidíme na co nám to stačilo.
Kdy nebo jak jsi začal s fotbalem, kdo tě k němu přivedl?
Začínal jsem na Borku. Ale už jako malý kluk jsem se chodil dívat s dědou, který dělával hlavního pořadatele na krajský přebor do Bavorovic. To zde hrávali hráči jako Vokurka, Martinec, Kuchař nebo Smejkal a poráželi se týmy jako Písek, Hluboká nebo Třeboň. Když jsem na Borku skončil v dorostu a v mužích o mě nebyl zájem, tak mi děda domluvil přestup tehdy do "B" týmu Bavorovic. A od té doby jsem tu stále. A jsem za to rád. Vyzkoušel jsem si zde fotbal od kraje až po IV. třídu. Je skoro neuvěřitelný, že se Sváťou Vokurkou a Pepou Kuchařů na které jsem se chodíval dívat v sedmi letech, sedávám v jedné šatně ještě teď (smích).
Prý bydlíš v Bavorovicích kousek od hřiště a před každým zápasem dodržuješ rituál, že si v pátek v hospodě na hřišti dáš deset piv, které ti dokonce točí trenér?
V Bavorovicích opravdu bydlím. I ten rituál souhlasí. Ale takový počet piv? To určitě ne!!! Trenér za ty roky ví jak mě správně naladit, abych podal stoprocentní výkon. Docela by mě zajímalo jak tato interní informace unikla ven (smích).