Jakub Mišovic: Sezonu musíme nějak dokončit a soustředit se na tu další

My jsme si řekli, že do zápasu musíme vlítnout od první minuty, jako se nám to povedlo proti Dobronínu a Habrům, kdy jsme dokázali vstřelit rychle branku. To se nám povedlo a o poločase jsme vedli už 2:0 a Pohled nás nějak extra nenapadal, v útoku jsme měli dost prostoru a byla otázka času, kdy nějaký další gól přidáme.

Já myslím, že my jsme v podstatě do všech utkání vstoupili výborně. Když se nám podaří vstřelit rychlá branka, tak se nám na kopačky dostane takový větší klid a docela to jde. Ovšem horší je to, když se nám nepodaří proměnit několik šancí. Od zápasu se Speřicemi na nás padla nějaká deka a zlomilo se to až teď v poslední době. Konečně jsme začali střílet branky hned v úvodu, což nám vyhovuje.

První branka byla hned v úvodu utkání, kdy mi dal Míra Forejt výbornou přihrávku za obranu a já jsem to trefil z první na zadní tyč. To byl od Míry opravdu úžasný balon. Při druhé brance jsem se na jejich půlce dostal k balonu a se štěstím jsem prošel, obešel gólmana a v pádu zakončil na zadní tyč. Třetí branku jsem dal ve druhém poločase, kdy jsem dostal ze strany balon a z první jsem ho napálil a trefil krásně pravou šibenici. To byl opravdu krásný gól.

Nevím. Vzhledem k tomu, že hraje doma s Havlíčkovým Brodem a Speřice čeká určitě také těžký soupeř v Pelhřimově. Nedokážu to odhadnout. Kdybychom neměli Brod, tak bych tipl Havlíčkův Brod, ale protože nám věřím, tak si myslím, že pokud Speřice utkání zvládnout, tak by mohly postoupit Speřice.

Sezona pro nás byla určitě hrozně těžká. Minulý rok byl první po postupu do A třídy, takže panovala v týmu taková nováčkovská euforie a sezonu jsme nějak zvládli. Druhý rok už euforie opadla, navíc odešel náš trenér do Havlíčkova Brodu a ujal se nás bývalý spoluhráč David Hospodka. Ten se nás ujal výborně a myslím, že nás vede výbornou cestou a zvládá to perfektně. Začátek sezony byl poměrně dobrý, ovšem poté na nás asi čtyři nebo pět zápasů padla deka, kdy se nám nedařilo ne herně, ale výsledkově. Nedokázali jsme proměnit ani ty největší šance. No a teď v závěru sezony se to zase zlepšilo a jsem rád, že jsme zase začali hrát to, co chceme a k čemu nás nabádá trenér, a to k fotbalu po zemi. Teď sezonu musíme nějak dokončit a soustředit se na tu další.

K fotbalu mě přivedli rodiče. Začal jsem v Leštině zhruba v šesti letech. V Leštině jsem hrál celé žákovské ročníky, potom jsem odešel na rok do Havlíčkova Brodu, kde jsem za mladší dorost hrál moravskoslezskou divizi. Ve starším dorostu jsem se vrátil do Leštiny a od té doby zde působím.

Pracuji v Kutné Hoře ve firmě Philip Morris. Jako koníčky mám samozřejmě fotbal, snažím se co nejvíce věnovat své rodině a mým druhým životním koníčkem je také rybařina. Dá se říct, že většinu volného času strávím rybařinou.

Určitě! S přítelkyní už máme naplánováno, že po sezoně pojedeme k vodě a spojíme příjemné s užitečným, kdy si odpočineme a já mohu být u vody.

U nás fandím Slavii a v zahraničí Borussii Dortmund. Ne že bych byl nějakým velkým fanouškem, ale líbí se mi jejich fotbal.

Že bych měl nějaký fotbalový vzor ze slavných hráčů se říct nedá, ale takový můj vzor je Jaroslav Havel z našeho B týmu, kterému už bude padesát let a my, mladí kluci, máme ještě kolikrát co dělat, abychom mu stačili.

Ano, sleduji a hodnotím ho velice kladně. Je to skvělý nápad a moc se mi líbí.