Dobrý den, gratuluji k výhře. Jak moc jste spokojen s tím, co jste v neděli předvedl na hřišti? Našel byste na vašem výkonu nějakou kaňku?
Dobrý den, děkuji. S naším výkonem jsem spokojen určitě nejen já, ale i ostatní. Určitě by se našlo pár zkažených přihrávek, ale to doufám kompenzovaly nahrávky na góly.
Co výkon týmu. Dalo by se mu něco vytknout? Nebo to ještě nebylo dokonalé?
V tomto zápase byl výkon týmu dalo by se říct sladěný tak, jak bychom chtěli.
Litultovice dokáží být hodně nepříjemným soupeřem. S jakou taktikou jste na ně vyrukovali? A co rozhodlo o vašem vysokém vítězství?
Znám Litultovice a vím, že umí soupeře hodně potrápit. Ttentokrát ale byla štěstěna na naší straně. Nejspíše je překvapila sestava na tři útočníky a taky kvalita ostatních pozic. (smích) O vítězství rozhodují vždycky proměněné šance, které se nám v tomto zápase podařilo dávat .
Překvapily vás něčím Litultovice? A který okamžik utkání považujete za klíčový?
Od Litultovic jsem čekal vyrovnanější zápas. Koukal jsem, že mají nasazeno hodně mladých, a tak nejspíše čekají na sladění týmu. Klíčové byly určitě první dva/tři rychlé góly.
Který hráč soupeře vás potrápil nejvíce?
Mne osobně potrápil Ondřej Doležel. Má dobrou kopací techniku a hraje tvrdě jako obránce. Ovšem párkrát jsem mu utekl.
Výsledek asi hovoří za vše. Opravdu to byl tak jednoznačný zápas? A jaký byl vlastně jeho průběh?
Dle hráčů, trenéra i fanoušků jsme měli jednoznačně navrch. Šel vidět klid celého týmu na balonu, a to je pro nás hodně důležité, když si hráči věří. V prvních asi 30ti minutách padly 3 branky, které proměnil útočník Jakub Mecner Poté jsme do poločasu přidali ještě jeden. Tím se zápas jasně překlopil na naší stranu. Ve druhém poločase nám nezbývalo nic jiného, než si to užít a udržet výsledek. Poté jsme přidali ještě dvě branky .
Vy jste stál u úvodních dvou branek. Jak jste obě situace viděl? A byly to nacvičené akce, nebo to vyplynulo ze situace?
Tím, že hrajeme na více útočníků, tak se pro záložníky nabízí daleko víc možností přihrávek do běhu, které máme nacvičeny. U prvního gólu jsem dobře přečetl hru gólmana, který špatně rozehrál. Balon jsem odchytil, oběhl obránce a dával jsem spoluhráči před prázdnou bránu. Druhý gól byl po krásné přihrávce našeho nového záložníka Pavla, kdy jsem v náběhu dával balon stejně pod sebe, u tohoto gólu bylo štěstí, že jejich obránce špatně odkopl balon a Jakub tak mohl dávat další gól. V tomto zápase nám v podstatě vše vycházelo, ale nikdo není stoprocentní, jen náš obránce Miki. (smích)
Loni jste střílel poměrně dost branek. Letos zatím jen jednu. Změnila se nějak vaše role týmu? Nebo z čeho si vysvětlit tento střelecký půst?
Nevím jak tohle vysvětlit, ale nejspíše jsem loni bral věci víc na sebe a dostal jsem více gólových přihrávek. Já sice jsem útočník, ale nezáleží mi na tom jestli dám gol nebo ne. Možná to někteří očekávají, ale já radši nahrávám na góly a mám největší radost z celkové výhry týmu, ať už je výsledek jakýkoliv.
Jak jste zatím spokojen se sezónou vašeho týmu? Který zápas považujete za nejlepší? Který vám naopak nejvíce nevyšel?
Řekl bych, že sezóna našeho týmu je v aktuální chvíli průměrná. Jsme v této soutěži nováčkem, a jsme určitě rádi za pozici, na které se v aktuální chvíli držíme. Kvalita týmu jde nahoru, a to se nám povedlo předvést třeba v tomto zápase proti Litultovicím. Kde se nám naopak nepodařilo zvládnout situaci, byl určitě zápas v Životicích.
Popište našim čtenářům svou kariéru. Prošel jste poměrně dost kluby. Kde jste se cítil nejlépe a proč?
Moje fotbalová kariéra je už poměrně dlouhá. Začala v mládeži ve fotbalovém klubu Kaučuk, teď SFC Opava. Zde jsem působil celou mládež až do žáků. Poté jsem přestoupil do Slavkova, kde jsem hrál ve starších žácích. V dorostu jsem se dostal do Chlebičova, kde se nám povedlo dvakrát postoupit. Byl to pekelný tým. (smích) V mužích už jsem docela střádal kluby. Začalo to Štáblovicemi. Pokračovalo Minervou, kde se nám podařilo také postoupit ještě s výborným bývalým trenérem Mirkem Rubým. Tímto bych mu chtěl poslat pozdrav nahoru mezi fotbalové legendy. Pak Otice, Chlebičov a vyzkoušel jsem si fotbal taky v Praze v klubu Mnichovice, kde jsem hrál , jak za A tým, tak i B tým. No a po návratu z Prahy jsem se vrátil zpět do rodné vesnice Štáblovice, kde jsem dodnes a jsem tady spokojený. Celé vedení a lidi okolo fotbalu jsou výborní a taky si určitě zaslouží pochvalu. Fotbalová parta je tady taky super, a chtěl bych pochválit i trenéra, který tady taky udělal kus práce a ladí tým podle představ. Řekl bych že i jemu se tady u nás líbí. (smích)
Jaký je váš největší fotbalový úspěch a čeho byste ještě chtěl ve fotbale dosáhnout?
Za největší úspěchy považuji určitě postupy s týmy, které jsem zažil. Pro hráče, kteří něco podobného zažili, tak ví, že je to nepopsatelný pocit, kdy víte, že jste jako tým dokázali nasbírat nejvíce bodů, porazit spoustu týmu, a taky víte, že další sezonu si zahrajete o to víc kvalitnější fotbal s lepšími kluby. Tímto bych chtěl poděkovat za rozhovor a přeju všem týmům hodně zdaru do téhle i další sezóny.